Proč nepodceňovat školský rejstřík

Problematika školského rejstříku je tématem, jehož důležitost mnoho ředitelů a zřizovatelů škol a školských zařízení podceňuje. Mám pro to pochopení – jedná se o otázku poměrně složitou a zároveň nezáživnou, která navíc nemá přímý dopad na konkrétní pedagogickou práci ve školách. Přesto se vyplatí věnovat školskému rejstříku pozornost, protože pochybení ředitele v této oblasti může mít pro školu velmi vážné důsledky (např. ztráta nároku na financování, nemožnost vyučovat v konkrétním místě, nemožnost otevřít další třídu, nemožnost přijmout všechny děti ze spádového obvodu).

Jak již bylo řečeno – problematika školského rejstříku je poměrně složitá a rozsáhlá, ačkoli samotná zákonná úprava čítá jen asi 20 paragrafů. Není tedy možné o ní komplexně pojednat v jednom článku. Tento článek si tedy bere za cíl být úvodem do problematiky. Měl by vám přiblížit, co to vlastně školský rejstřík je, kdo jej vede, jaké údaje se v rejstříku vedou a jaké důsledky zápis do školského rejstříku má pro školy a školská zařízení. Zároveň bych všem ředitelům doporučil alespoň zběžně prostudovat přímo znění zákona, konkrétně § 141 až § 152 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), které se týkají rejstříku škol a školských zařízení.

Předně je třeba ujasnit terminologii. Pojem „školský rejstřík“ je obecným pojmenováním (které užívá i školský zákon) pro dva samostatné rejstříky – rejstřík škol a školských zařízení a rejstřík školských právnických osob. Jedná se o dva naprosto samostatné pojmy se zcela odlišným účelem. Rejstřík škol a školských zařízení kompletně nahradil tzv. síť škol, předškolních zařízení a školských zařízení, která byla upravena v dnes již neplatném zákoně č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a jedná se o seznam právnických osob, které mají právo vykonávat činnost školy nebo školského zařízení podle školského zákona (k tomu viz dále). Rejstřík školských právnických osob naproti tomu žádného předchůdce nemá, jedná se o nový institut zavedený s účinností školského zákona. Potřeba vzniku rejstříku školských právnických osob vyvstala z nové právní úpravy, která zavedla školskou právnickou osobu jako novou formu právnické osoby přizpůsobené činnosti škol a školských zařízení. Vůči školským právnickým osobám pak rejstřík školských právnických osob plní stejné funkce, jako plní obchodní rejstřík k obchodním korporacím (např. společnosti s ručením omezeným) nebo rejstřík ústavů k ústavům.

Rozdíl mezi rejstříkem škol a školských zařízení a rejstříkem školských právnických osob je odrazem rozdílu mezi postavením školy jako činnosti a školy jako právnické osoby. Každá škola a školské zařízení jsou předně právnickou osobou (jinak by neměly právní subjektivitu, nemohly by tedy vystupovat v právních vztazích – nakupovat, pronajímat, zaměstnávat apod.). Nejčastěji se jedná o příspěvkové organizace, ale může se jednat například i o zapsaný spolek, společnost s ručením omezením nebo v podstatě jakoukoli jinou právnickou osobu, kterou zná český právní řád.

Tato právnická osoba, aby vznikla, musí být zpravidla zapsána do veřejného rejstříku (s výjimkou právě příspěvkových organizací, které se sice v současné době již do obchodního rejstříku zapisují, na tento zápis však není vázán jejich vznik). Následně (případně souběžně) může tato právnická osoba usilovat o zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Tímto zápisem pak příslušné právnické osobě vzniká právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělávání stanovené školským zákonem, a to v rozsahu jejího zápisu.

Dále zápisem do rejstříku vzniká právnické osobě vykonávající činnost školy nebo školského zařízení nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu za podmínek stanovených školským zákonem (toto právo náleží všem právnickým osobám bez ohledu na to, jedná-li se o tzv. veřejné, soukromé, nebo církevní školy, liší se ovšem podmínky přidělení finančních prostředků a jejich výše). Zápis do rejstříku škol a školských zařízení bývá někdy nepřesně označován jako „udělení akreditace“ dané škole. Ačkoli školský zákon užívá pojmu akreditace v jiném významu, je tento pojem pro laiky pochopitelnější a vystihuje poměrně přesně podstatu zápisu do rejstříku škol a školských zařízení.

Na následujících řádcích se budeme věnovat pouze rejstříku škol a školských zařízení, pro přehlednost jej tedy budeme označovat pouze jako „školský rejstřík“ nebo jen „rejstřík“.

Jak již bylo řečeno, školy nebo školská zařízení nemohou vykonávat činnosti, které nemají zapsané do školského rejstříku. Je tedy podstatné, které údaje se konkrétně do rejstříku zapisují. Komplexní výčet zapisovaných údajů obsahuje § 144 odst. 1 školského zákona. Z hlediska možného pochybení školy nebo školského zařízení v podobě poskytování vzdělávání v rozporu s údaji uvedenými ve školském rejstříku je významným zapisovaným údajem zejména seznam oborů vzdělání, včetně , nebo seznam školských služeb, nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení a v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání (kapacita školy a kapacita oborů), označení místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby, a dále vyučovací jazyk, nejde-li o jazyk český, a údaje o řediteli školy.

Tyto údaje zapsané v rejstříku je třeba mít na paměti zejména při plánování dalšího rozvoje školy – např. při záměru otevřít již nabízený obor vzdělání v jiné formě vzdělávání nebo při plánování počtu přijímaných žáků. Nedostatečné dlouhodobé plánování ředitelů škol se negativně projevuje zejména u veřejných základních škol, které mnohdy až v průběhu letních prázdnin zjišťují, že mají ve spádovém obvodu více dětí, než je kapacita školy. Následně žádají o navýšení kapacity školy, přičemž si neuvědomují, že žádost o zápis změny ve školském rejstříku je vázána na zákonné lhůty a lhůta pro samotné vyřízení žádosti činí 90 dnů. Tuto situaci tedy není možné řešit v řádu dnů, je potřeba s ní počítat již před termínem zápisu k povinné školní docházce a případně podat žádost o zápis změny kapacity školy co nejdříve, jinak ředitelé riskují, že zápis změny v rejstříku nenabude do 1. září účinnosti. Právě z tohoto důvodu mají obecní úřady povinnost předávat spádovým školám seznam dětí, pro které je škola spádová (§ 34 odst. 4 a § 36 odst. 8 školského zákona).

Každý zapisovaný údaj má svá specifika a možné výkladové nejasnosti, například zda se započítávají do nejvyššího povoleného počtu žáků i individuálně vzdělávaní žáci, zda je místem poskytování vzdělávání i místo přechodné, provázání zápisu ředitele do rejstříku a samotného vzniku funkce a další. Tyto a další otázky budou obsahem následujících článků.

Školský rejstřík je oficiálním, autoritativním „seznamem oprávnění“ k poskytování vzdělávání, neobsahuje však naprosto všechny informace o škole či školském zařízení, nýbrž jen informace základní. Ve školském rejstříku je tak mj. (na příkladu základní školy) uveden seznam míst, kde se uskutečňuje vzdělávání, celková kapacita školy a kapacita jednotlivých oborů vzdělání (základní školy většinou poskytují jediný obor vzdělání, jedná se tedy o shodný údaj).

Školský rejstřík už však neurčuje nejvyšší povolený počet žáků v tom kterém konkrétním místě vzdělávání. Je tedy na rozhodnutí ředitele školy, jak bude vzdělávání organizovat (kolik žáků bude vzděláváno v jaké budově), a tuto skutečnost nemusí zapisovat do školského rejstříku. Ředitel ovšem musí respektovat podmínky zápisu do školského rejstříku, to znamená, že u konkrétní budovy nemůže překročit maximální počet žáků, který schválil orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) pro konkrétní prostory. Obdobně pak není do školského rejstříku zapisována kapacita školy v rozdělení na jednotlivé ročníky.

Již jsme si popsali účinky zápisu školy nebo školského zařízení do školského rejstříku. Z těchto účinků plynou následující zásadní závěry. Zaprvé – škola nebo školské zařízení nemohou poskytovat vzdělávání nebo školské služby nad rámec zápisu do školského rejstříku. Pokud takto vzdělání nebo školské služby poskytují, vystavují se jednak riziku, že jim toto bude vytčeno Českou školní inspekcí v rámci její kontrolní činnosti a uloženo, aby zjednaly nápravu, jednak musejí počítat s tím, že na takto poskytované vzdělávání nebo školské služby škola nedostane přidělené finanční prostředky. Je potřeba připomenout i to, že odpovědnost za to, že vzdělávání a školské služby jsou poskytovány pouze v rozsahu zápisu dané školy do rejstříku, nese ředitel školy v rámci odpovědnosti za poskytování vzdělávání a školských služeb v souladu se školským zákonem [§ 164 odst. 1 písm. b) školského zákona].

Dále je vhodné dodat, že případný rozpor mezi údaji zapsanými v rejstříku a faktickým stavem (např. nadhodnocenou kapacitu školy, která neodpovídá současným prostorovým možnostem školy) lze napravit změnou zapsaných údajů i bez žádosti, tedy z moci úřední, a to i přes nesouhlas školy nebo jejího zřizovatele.

Závěrem dodejme, že vedení školského rejstříku je rozděleno mezi Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které vede údaje o všech školách s výjimkou mateřských škol jiných zřizovatelů, než je církev nebo ministerstva, dále o školských zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízeních, školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči a školských účelových zařízeních, v nichž se uskutečňuje praktické vyučování. Údaje o ostatních školských zařízeních a zejména o mateřských školách, o kterých nevede údaje MŠMT, vede krajský úřad místně příslušný podle sídla právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení.

Údaje vedené ve školském rejstříku je možné ověřit na webových stránkách rejskol.msmt.cz. Každý může požádat o úřední výpis údajů z rejstříku (písemně prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu nebo i jen telefonicky k tomu orgánu, který vede v rejstříku ty údaje, o jejichž výpis žádáme). Výpis může být zaslán i elektronicky s ověřeným elektronickým podpisem oprávněné úřední osoby do datové schránky školy.

V příštím článku si blíže představíme proces zápisu nové školy do školského rejstříku a proces zápisu změny některých vybraných údajů.