Další Kulatý stůl pořádaný Centrem školského managementu nesl název „Příprava vzdělávacích lídrů“ a opět přilákal řadu odborníků z oblasti školství – akademických pracovníků, zřizovatelů, představitelů vzdělávacích institucí i ředitelů škol.
Příprava vzdělávacích lídrů
Mgr.
Irena
Lhotková
Ph. D.
Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala
Účastníky přivítala děkanka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze docentka Radka Wildová, která kladně hodnotila možnost diskuze nad aktuálními problémy a zdůraznila
důležitou roli ředitelů škol při budování efektivní školy.
Ve svém úvodním příspěvku
„Názory na obsah vzdělávání se vyvíjejí“
vedoucí katedry Centra školského managementu PhDr. Václav Trojan, Ph. D. znovu komentoval zprávu společnosti McKinsey & Company, která poukazuje na klesající výsledky českého školství a která by měla být, stejně jako výsledky srovnávacího šetření PISA 2009,
alarmujícím podnětem
nejen pro Ministerstvo školství, ale i pro celou českou vládu.Ačkoliv první ze zmiňovaných studií naznačuje i řešení, státní orgány nepřistupují k žádným efektivním krokům a mezi odborníky se začíná mluvit o
„ztracené generaci".
Ve svém příspěvku vedoucí katedry poukazoval na výsledky dotazníkového šetření provedeného mezi řediteli škol, jehož výsledky jasně ukázaly
preferování oblasti vedení lidí ve vzdělávání ředitelů.
Dříve požadované vědomosti z oblastí práva a ekonomiky se dostávají do pozadí a přední místa zaujímá
motivace, řešení konfliktů a samotné vedení lidí. Logicky se tak před management (řízení zaměřené především na organizaci) dostává
leadership
(vedení soustředící se na pracovníky).Další příspěvky úvodní části Kulatého stolu prezentovaly názory školských odborníků. Zástupce zřizovatelů PaedDr. Pavel Schneider poukazoval na
legislativní rámec výběru ředitelů škol, kdy zvláště na malých obcích nemusí být výběr vždy objektivní.
Dalším problémem je nedostatek kvalitních zájemců o funkci ředitele školy – zřizovatel pak nevybírá, ale pouze obsazuje ředitelský post.
PhDr. Michaela Tureckiová, Ph.D. z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze zdůraznila
andragogické přístupy ve vzdělávání dospělých, především možnost
využití předchozích zkušeností funkčně starších ředitelů škol.
Na
nutnost spolupráce mezi vzdělavateli ředitelů škol
poukázala Mgr. Jana Poláchová Vašťatková z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vzdělávání by mělo být podřízeno mottu
„Učení pro praxi, v praxi a o praxi“
a mělo by respektovat současnou heterogenitu účastníků (zkušení i začínající ředitelé i uchazeči o funkci), motivaci ke studiu i časové možnosti vzdělávání. Poukazovala nejen na důležitost obsahu, ale i na nové formy – např. distanční vzdělávání.První zahraniční zkušeností přispěla doc. Mária Pisoňová, Ph.D. z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre navazující na předchozí příspěvek tvrzením, že
vzdělávání ovlivňuje nejen jeho obsah a formy, ale i úroveň lektorů.
Téměř šokujícím úvodem začal Glynn Arthur Kirkham z Velké Británie, který přirovnal začínajícího ředitele bez předchozího vzdělání (vlastně učitele) k operující zdravotní sestře (místo doktora). Zdůraznil, že funkce dává pouze autoritu a odpovědnost, ale dobrý ředitel – lídr se musí
neustále vyvíjet. Obdobně jako doktor Trojan v úvodním příspěvku i Glynn Kirkham poukázal na zprávu McKinsey & Company a konstatoval, že v současné době
nejlepší vzdělávací systémy kladou důraz nikoliv na řízení organizace, ale na vedení lidí realizujících pedagogický proces.
Úvodní blok příspěvků shrnul doktor Trojan do dvou hlavních oblastí:
kritický pohled na současnou realitu a náznaky budoucího řešení.
Před účastníky tak nastolil tři otázky k diskuzi:1.
Jak se proměňují profesní požadavky na ředitele škol?
2.
Jak získávat a vybírat ředitele škol?
3.
Lze se schopnost „být lídrem“ naučit?
Diskuzi moderoval doc. Jaroslav Kalous, Ph.D., který postupně s účastníky Kulatého stolu došel k následujícím závěrům:
Ačkoliv ředitelé i odborníci zabývající se vzděláváním poukazují na vedení lidí jako na nejdůležitější oblast, zřizovatelé hodnotí ředitele podle ekonomických výsledků. Zřizovatelům však chybí standard ředitele jako základní východisko hodnocení.
Aby bylo možné vybírat kvalitní ředitele, je nutná jejich „předchozí výchova“ – příprava např. v nižších řídících funkcích i větší motivace k výkonu funkce.
Schopnost „být lídrem“ je částečně osobnostně daná, proto je důležité předem vyhledávat takové pracovníky a připravovat je na vedoucí funkci. Dílčí chybějící dovednosti lze doplnit cíleným vzděláváním.
Kulatý stůl byl stejně jako minule
podnětným setkáním odborníků z různých oblastí
a nastolil řadu otázek k přemýšlení. Určitě však nebyl vyčerpávající odpovědí na všechny aktuální problémy – Centrum školského managementu proto zve na další Kulatý stůl, již třetí v pořadí, který se bude konat
26. května 2011
a na kterém budou opět diskutována aktuální témata.