Příprava ředitelů škol aneb Pohádka o mořských vlcích

Kapitáni bývají jak zkušení námořníci z jiných lodí, tak nováčci bez zkušeností. Ti méně zkušení začínají obvykle na menších šalupách, zaoceánské parníky řídí většinou již prověření lodivodi s celým týmem důstojníků.

Nemálo je kapitánů, kteří začínali jako plavčíci a dotáhli to až k nejvyšší pozici na kapitánském můstku. Získávali během několika let na palubě i v podpalubí praktické zkušenosti a zdědili různá tajemství o zrádných proudech a jiných nástrahách oceánů i říčních toků, ale i o netušených pokladech a lákavých, zatím nepoznaných dálkách. Ještě předtím, než získali velení (pokud se nejedná o krvavou vzpouru), se jim nejčastěji věnoval a do funkce je uvedl odcházející prošedivělý kapitán, starý mořský vlk. A o tomto modelu bude dnes řeč především.

Na úvod je ještě nutné dodat, že slovo ředitel se budu v dalším textu tohoto letního přemýšlení snažit tam, kde je to vhodné, nahradit slovem kapitán, kapitána mentora budu označovat mořským vlkem. Pokud je někde použito spojení starý mořský vlk, neznamená to, že nemůže jít o osobu věkově mladou a vitální, jde spíše o vyjádření velkého množství zkušeností získaných věkem. Osobou kapitána nebo mořského vlka pak myslím v pojetí tohoto příspěvku vždy i osobu kapitánky nebo mořské vlčice.

Uváděním a přípravou nových lodních kapitánů jsem se zabýval v rámci studia Školského managementu na Centru školského managementu PF UK.

Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících kvalitu a pověst lodi je bezesporu osobnost kapitána. Efektivní vedení a řízení lodi má na výsledky plavby naprosto zásadní vliv. Marzano, Waters a McNulty (2005) například dokazují, že vynikající kapitán může výsledky lodi zlepšit oproti kapitánovi průměrnému až o 20 procentních bodů na relativním rozdělení lodí. Také studie mezinárodní společnosti McKinsey z roku 2010 poukazuje na závažnost situace české lodní flotily. V kontextu výběru, rozvoje a řízení kapitánů máme v České republice co zlepšovat. Admiralita (zřizovatelé) mají obtíže s hledáním vhodných kandidátů, neexistuje jejich databáze a pokulhává příprava kapitánů i jejich hodnocení. To potvrdila i souhrnná zpráva mapující vedení kapitánů flotily základních lodí v ČR TALIS 2013 Lazarové, Pola a Sedláčka (2015), která mimo jiné konstatuje, že všichni kapitáni nově jmenovaní i kapitáni působící ve funkci delší dobu potřebují podporu – ti začínající nejspíše formou mentoringu.

Je proto nezbytné .

Armstrong (2007) vypočítává, že uvádění nového pracovníka do organizace má obecně čtyři cíle:

Metodou pro mé výzkumné šetření byly tři případové studie, jejichž jádrem byly kategorizované rozhovory s nově připravovanými i odcházejícími kapitány. Ty jsem použil, protože jsem se chtěl dozvědět podrobnosti o průběhu adaptace kapitánů a nahlédnout hlouběji do jejich pracovních životů. Šetření bylo založeno na životní historii, na narativním přístupu a retrospektivním pohledu. Hlavním kritériem výběru byla ochota spolupracovat, zkušenost s uváděním kapitánů a působení na lodi základní flotily.

Základní soubor mého výzkumu představovali zkušení staří mořští vlci, kteří v průběhu a ke konci svého kapitánského působení postupně předávali nebo ještě předávají své zkušenosti nástupcům přímo na lodích. Tito nástupci – noví kapitáni – byli druhým základním souborem výzkumu. Základní soubor tvořilo tedy celkem šest respondentů, tři dvojice uvádějícího starého mořského vlka a uváděného kapitána (kandidáta na kapitána). Respondenti byli různého stáří, z různých lodí základní flotily, jedním z šesti respondentů byla žena. Objektivnost výpovědí byla zkreslena subjektivním pohledem, a poznatky proto nelze zobecňovat.

Uvádějícím a uváděným kapitánům jsem pokládal celkem osm otázek:

Provedl jsem také analýzu dokumentů jejich admirality s cílem nalézt dokument typu směrnice, v podobě např. adaptační příručky.

Jaké činnosti tedy dělá starý mořský vlk?

se dají dle odpovědí rozdělit do .

se adaptační proces v podání dvojice starý mořský vlk – nový kapitán soustředil především na posílení kompetencí ve struktuře zaměřené na řízení lodního (pedagogického) procesu, na manažerské (rozvoj lodní společnosti), odborné (ekonomika, právo), sociální (týmy, konflikty, partneři) a lídrovské (strategické myšlení). Tato činnost probíhala ve všech třech případových studiích .

Dvouleté období na přípravu bylo označeno jako nejčastější a zároveň ideální před vstupem do funkce. Toto období bylo nebo je spojeno s nejdůkladnější a nejnáročnější činností mořského vlka, ale i s tzv. odcházením, kdy mořský vlk již část svých rozhodnutí strategického řízení přenechává novému kapitánovi.

se činnost mořského vlka soustředí na poctivé předání lodi a veškeré dokumentace, včetně následné nezávislé kontroly. Logicky skokově narůstá činnost uváděného kapitána, činnost mořského vlka se soustředí na poskytování průběžné pomoci, konzultací a rad spíše operativního rázu, případně v oblasti lídrovských a manažerských kompetencí, jak bylo popsáno v předchozí etapě. V tomto období se mořští vlci soustředili u uváděných kapitánů na podporu a především praktickou aplikaci kompetencí odborných (znalost právních a ekonomických procesů), sociálních (problémy a konflikty, spolupráce s partnery, týmy) a řízení lodního (edukačního) procesu.

se míra zapojení může lišit. Ve dvou ze tří případových studií si uvádění kapitáni našli způsob, jak mořského vlka dále zaměstnat na částečný úvazek a zajistit si tak podporu zkušených mentorů. Pro nové kapitány je důležitá možnost konzultovat některá svá rozhodnutí s tzv. „radou starších“. Po určitém zklidnění je zde aktuální prostor i na otázky spojené s osobnostními kompetencemi typu práce s časem a stresem, prevence syndromu vyhoření, seberozvoj a sebereflexe. Toto období by mělo dle vyjádření respondentů trvat minimálně jeden školní rok.

Získaná data ukazují, že vstup nového kapitána do funkce může probíhat za různých okolností. Respondenti z případových studií se bez rozdílu shodli na tom, že by to měl být krok promyšlený a předem připravený.

Pol a kol. (2009) uvádějí, že pro adaptaci v nové roli je typická osamocenost, která ústí v tendenci hledat podporu a bezpečí. Začínajícím kapitánům z mého šetření se jí dostalo v podobě uvádějících starých mořských vlků. Uvádějící zkušení kapitáni tak hráli či hrají klíčovou roli v adaptaci uváděných začínajících kapitánů a měli či mají možnost vytvořit podmínky pro dobrý start této profesní odysseovské plavby a možnost akcelerovat jejich kariérní růst.

Jeden z mořských vlků měl v rozhovoru připraveno srovnání, proč si myslí, že systém uvádění či přípravy nového kapitána na škole před nástupem do funkce je z jeho pohledu nutný. Tím zároveň shrnul činnosti, které jako uvádějící kapitán mořský vlk dělal, a předložil výhody tohoto způsobu vedení adaptačního procesu uvádějícím kapitánem:

Výše popisovaný model je pouze jedním z možných. Využít zkušenosti starých mořských vlků ještě na lodi a nenechat je vytratit se z přístavu bez rozloučení se jeví jako velmi efektivní. Samozřejmě pokud to byli kapitáni skvělí a jsou dále ochotni se dělit o vše, co se ve funkci naučili. Plýtvat takovými se žádné flotile nevyplácí. Tento způsob spolupráce uvádějícího a uváděného kapitána je podle výsledků mého šetření přínosný a efektivní. Generuje po všech stránkách připravené kandidáty na kapitány lodí a takto připravení kandidáti pak nemusejí nutně působit pouze na lodi, kde byli připravováni. Uvádějící i uvádění kapitáni považují tento způsob výběru, přípravy a následné podpory uváděným kapitánům novicům za přinášející lodi jistotu, stabilitu a kvalitu.

Začínající kapitáni škol jsou zasazováni na kapitánský můstek jako surové diamanty do šperků při jejich výrobě. Jsou velmi cennou komoditou, prošli si tlaky a teplotami při svém vzniku, spousta energie a finančních prostředků byla vložena do jejich hledání, výběru a přípravy, ale stále jim něco chybí. Pouze v rukou zkušeného brusiče se z nich stanou brilianty a dodají šperkům odpovídající hodnotu.

Ve firemní praxi je profesnímu rozvoji a adaptačnímu procesu kapitánů věnována velká pozornost. Mechanismy adaptačního procesu jsou detailně popsány, v oblasti lodní dopravy jim ale není věnována pozornost a důležitost uvádění začínajících kapitánů je podceňována.

V námořní legislativě a dokumentech rejdařů nejsou existence a činnosti uvádějícího zkušeného kapitána zakotveny, přesto existuje a mnohým začínajícím kapitánům pomáhal s jejich adaptací v procesu uvádění před vstupem a po vstupu do funkce kapitána lodi.

Za příležitost pro českou lodní dopravu považuji:

Na začátku jsem se rozhodl přirovnat ředitele školy ke kapitánovi lodi. Přirovnání mám totiž rád a myslím, že podporují názornost. Proto si dovolím ještě jedno, takové opět typicky letní. Kromě šplouchání vody patří k mému létu také kniha, nejčastěji detektivka. I zde mám jeden oblíbený model postupné přípravy budoucího lodního kapitána, a to v policejní paralele dvojice zkušeného pražského inspektora Trachty a praktikanta Hlaváčka z filmu „Rozpuštěný a vypuštěný“, který vznikl na základě divadelní hry z repertoáru Divadla Járy Cimrmana „Vražda v salónním coupé“ autorské dvojice Svěrák–Smoljak.

Vzpomínáte na to, jak si praktikant Hlaváček při vyšetřování složitého případu zmizení továrníka Bierhanzla průběžně zapisoval užitečná pravidla?

Pravidla policejní práce pro připravující se praktikanty (lodní kapitány?) dle inspektora Trachty:

Pro ty, kteří o funkci kapitána uvažují: Stanovte si postup přípravy, jednejte systematicky. Stanovte si úkoly, priority a časový plán přípravy. Začněte se připravovat včas. Pro ty, kteří jsou již zkušenými kapitány: Porozhlédněte se v posádce po těch námořnících, kteří by mohli být dobrými kapitány. Domluvte se s nimi na možné přípravě na tuto funkci dle výše uvedeného plánu.

Buďte připraveni na to, že se může připravený plán změnit. Zmatek je do školského systému často vnášen různými vnějšími zásahy. Život ředitele je plný operativy a rychlých a zásadních rozhodnutí.

Pravděpodobnost vašeho jmenování do funkce se zvyšuje absolvovanou přípravou. Máte hotové studium ke splnění kvalifikačních předpokladů? Působíte již ve funkci zástupce ředitele? Máte jiné další zkušenosti s řízením ve školství (vedete např. metodický úsek)? Sledujete aktuální dění ve školství, odbornou literaturu? Máte svou osobní vizi?

I když jste připraveni, spoustu věcí ještě nevíte, neumíte, nebo vůbec netušíte.

Rodina je moc důležitá, ale snažte se hlavně své pracovní problémy nechávat před prahem svého domova. Bez rodičů vašich žáků nebo studentů se ale neobejdete!

Co dodat víc... I takové situace nastanou.

Nechat si poradit někým, kdo sice nerozumí řízení a vedení školy, ale má životní nadhled a má vás rád, není někdy od věci.

Abyste patřili do druhé skupiny, studujte školský management!