Přemýšlejme o přemýšlení dětí

Vydáno:

Podíl mimořádně nadaných žáků se podle odborné literatury a mezinárodních studií pohybuje mezi dvěma až třemi procenty v rámci populačního ročníku. V současnosti by tedy statisticky mělo být v našich školách na 20 000 takovýchto dětí. Podle zjištění České školní inspekce jich máme podchyceno pouze něco málo přes 1 000. Příčinou je nedostatečná orientace pedagogů v této problematice a z ní plynoucí neschopnost takové děti objevovat a pracovat s nimi. Identifikace a podpora nadaných a talentovaných dětí je stavebním kamenem budoucího rozvoje celé společnosti, proto by jí měla být věnována mnohem výraznější pozornost.

Přemýšlejme o přemýšlení dětí
Mgr.
Miluše
Vondráková,
vedoucí metodička pro primární a preprimární edukaci, EDUkační LABoratoř
Státní systém podpory nadání je budován zhruba čtyři roky. V koncepci podpory rozvoje nadání a péče o nadané jsou stanoveny úkoly na roky 2014-2020 a její cíle jsou postupně naplňovány. Krajské sítě podpory nadání a jejich krajští koordinátoři jsou toho důkazem. Mají za úkol nabízet v regionu aktuální možnosti pedagogům, ale i žákům a studentům a podporovat v této oblasti školy. Problematika práce s nadanými dětmi v předškolním věku je jednou ze součástí této koncepce. Podporu a odbornou pomoc mají tedy pedagogové na dosah, otázkou je, zda ji dokážou využít. Základem úspěšného fungování a efektivity krajské sítě podpory nadání je zájem pedagogů iniciativně a cíleně vyhledávat aktivity a příležitosti, které dětem umožní rozvoj specifických talentů.
„Talentů je s nadsázkou tolik, kolik je lidských činností, nicméně talent není všechno, je zapotřebí tu kterou činnost vykonávat cíleně a systematicky ji rozvíjet, aby byl jedinec své mimořádné předpoklady schopen optimálně využít. Rozvoji dovednosti na excelentní úroveň je zapotřebí věnovat asi 10 000 hodin,“ říká Mgr. Irena Hošková, náměstkyně sekce profesního rozvoje a kariéry z NIDV.
„Sportovci a umělci vyhledávají talenty mezi tří- až čtyřletými dětmi. Vědí, že úspěch vycházející z talentu v každé lidské činnosti má svůj vrchol někde v průběhu fyzického věku,“ konstatuje Mgr. Miroslav Litavský, specialista pro systémovou podporu nadání z NIDV, a uvádí příklad: „Moderní gymnastky mají fyzické dispozice pro nejlepší výkony kolem patnácti šestnácti let. Je-li jejich talent objeven kolem čtvrtého pátého roku věku a natrénují-li pod kvalitním, smysluplným vedením 1 000 hodin ročně, tak se za deset let potká to, že se stávají expertkami v činnosti, k níž mají talent, a zároveň jsou v ideálním fyzickém věku. Tehdy se podaří talent naplno zúročit v úspěch a dojde k maximálnímu využití jejich potenciálu.“
Miroslav Litavský dále uvádí, že podobné je to i s matematikou: „Matematické talenty mají svůj mentální vrchol a šanci přinést něco nového kolem dvacátého roku věku. Podaří-li se talent objevit včas a podpořit jej cíleným, promyšleným rozvojem, pak jsou v tu dobu na vrcholu svého potenciálu. Mnohdy bohužel ve stejné chvíli povinně řeší státní maturitu, ale měli dávno dostávat vzdělávací obsah na úrovni vysoké školy. V našem systému to tak ale zatím nefunguje.“
Role pedagoga
Dle zjištění České školní inspekce nedokážou učitelé, nejen v mateřských školách, diagnostikovat nadané děti a žáky, tematická zpráva dokonce tvrdí, že učitelky mateřských škol nadání či talent spíše nepodporují. To jsou alarmující tvrzení a situace vyžadující pozornost. Pokud neidentifikujeme nadané dítě včas, tedy v ideálním případě právě v předškolním věku, pak ztrácíme část budoucnosti celé společnosti.
Je tedy třeba začít u pedagogů a jejich pregraduálního i postgraduálního vzdělávání. Pedagogické fakulty by téma práce s nadanými měly v rámci studia výrazněji podpořit a ředitelé škol by měli do koncepcí rozvoje škol zařadit toto téma jako prioritu plánu dalšího vzdělávání pedagogů. Vzdělávání v této oblasti by měli absolvovat také pedagogové působící v neformálním vzdělávání, protože pro optimální rozvoj talentu a nadání by měla být spolupráce mezi formálním a neformálním vzděláváním samozřejmostí. Učitelé ve školách by měli neformální vzdělávání a jeho možnosti vnímat a měli by být schopni toto prostředí využít a uznávat. Vlastní zkušenost života s mimořádným nadáním má málokdo, povinností pedagogů je orientovat se v této problematice, znát příležitosti, možnosti i úskalí tohoto fenoménu a umět s ním pracovat ve prospěch dítěte.
Role pedagoga v mateřské škole je složitá v tom, že by měl dokázat postihnout všechny druhy nadání. Ne s cílem přesně diagnostikovat, což se v předškolním věku zdráhají i pedagogicko-psychologické poradny, ale s cílem nepromarnit první náznaky výjimečnosti. Měl by být připraven všímat si specifických projevů dětí, rozumět jim a pracovat s nimi. Zároveň by měl být připraven na komunikaci s rodiči, kteří s radostí vítají zprávu, že mají doma nadané dítě, ale netuší, co to obnáší. Pro optimální rozvoj nadání či talentu je úzká spolupráce mezi rodinou a pedagogy zásadní.
Umění se ptát a naslouchat
Základem práce pedagoga by mělo být třístupňové kurikulum, které uspokojí v optimální míře celou šíři spektra dětí, se kterými pracuje. Zaměříme-li se na kognitivní nadání, pak je nejpodstatnější kladení správných otázek a všímání si způsobů odpovědí, způsobů přístupu k řešení problémů a schopnosti vnímání souvislostí a logických propojení. Mentálně nadané děti odpovídají s přesahem. Pokud pedagog nebude vědomě připraven na setkání s takovým dítětem, pak ho může odpověď překvapit, ba dokonce rozhněvat a může si ji chybně vysvětlit jako projev nepozornosti. Odpověď může znít tak, jako by nás dítě neposlouchalo, když odpovídá jinak, než očekáváme, a jakoby myslí na jiné věci.
Pedagog u dětí předškolního věku standardně očekává obsahově jednoduché odpovědi na úrovni opakování. Posun odpovědí na vyšší úroveň a vyjádření se k věci v souvislostech a na základě vlastních zkušeností je v předškolním věku jedním z projevů mimořádného mentálního nadání. Následná odezva a zpětná vazba pedagoga je klíčová pro udržení vnitřní motivace dítěte a nastavení dalšího směřování podpory. Nezbytné jsou doplňující otázky typu: Jak jsi na to přišel? Jak tě to napadlo? Ty vedou k rozklíčování způsobu myšlení a nastavení cílené a smysluplné další vzdělávací nabídky. Nadané děti se nespokojí s triviálními odpověďmi, mají potřebu se doptávat, protože chtějí věcem porozumět. Vnímavý pedagog si všímá nekonvenčnosti jejich myšlení a rozvíjí je.
Vnitřní motivace je výchozím, průběžným a také nejdůležitějším faktorem efektivity rozvoje nadání a talentu. Úkolem pedagoga je tuto motivaci podporovat a hýčkat a nedopustit její vyhasnutí, protože to ona je hnacím motorem pro chuť se učit a objevovat. Dětem je dána touha přinést nové pohledy na svět, zkoumat a objevovat a budování efektivního hlubokého učení, vycházejícího z vnitřní motivace, je základem, na kterém v ideálním případě dítě své poznávání staví a rozvíjí svou touhu po vědění. Objevování je na vzdělávání to nejtrvalejší a dlouhodobé udržení zájmu u nadaných dětí je předpokladem pro to, abychom jejich talent optimálně rozvíjeli a pomohli jim na něm postavit jejich budoucnost.
Dalším specifikem kognitivně nadaných dětí v předškolním věku je zaměření se na jednu konkrétní oblast a zájem o získávání informací, které se k ní vážou, schopnost tyto informace zařadit do systému informací předešlých a nejen chápání, ale také schopnost vysvětlení logických vazeb. Encyklopedie, schémata, soustavy a systémy, jejich kreslení a popisování jednotlivých funkcí pomocí znaků a šipek je pro pedagoga signálem, že je na čase klást správné otázky, hledat metody, které mohou pozitivně rozvíjet nadání dle momentální potřeby dítěte, definovat vzdělávací cíle a cestu k nim.
Vzdělávací nabídka pro kognitivně nadané děti nesmí být v žádném případě náhodná. Ideální jsou experimenty a badatelsky orientované učení v souvislosti s úkoly bez instrukcí, které umožní jak projev, tak rozvoj kreativity myšlení, kterou tyto děti vládnou. Následné propojení s prvky vrstevnického učení přináší nenásilný trénink sociálních dovedností, které jsou mnohdy u těchto dětí na nižší úrovni, což ovšem neznamená, že by byly méně citlivé - naopak! Proto je ideální postavit procvičování sociálních dovedností na jejich silných stránkách, jako jsou schopnost přesného vyjadřování a kreativita myšlení.
Přechod na základní školu
Včasným rozpoznáním i nerozpoznáním mimořádného mentálního nadání můžeme ale paradoxně připravit dítěti i jeho rodičům těžké chvíle při přechodu na základní školu. Každé nadané dítě má od vstupu do školy enormní očekávání a velkou naději, že jeho touha po vědění bude opět nebo konečně naplněna. Pokud se tak nestane, zklamání přichází velmi brzy a může mít různé projevy od nekázně, stagnace, úniku až po apatii a v extrémních případech může vést až k psychickým obtížím nebo somatizaci a také k naprostému zmaření veškerého potenciálu. Propustnost informací o dítěti není systémově možná, ale správnou komunikací s rodiči, kteří pak potřebné informace o dítěti předají, je možné řadě problémů předejít a úspěšný vstup do základní školy dítěti zajistit. Pedagog v první třídě by měl mít o informace o dětech zájem a ve prospěch dětí by je měl co nejlépe využít. Pokud pedagog neví, koho má před sebou, dochází ke zbytečné stagnaci dítěte, zklamání a ztrátě cenné vnitřní motivace k učení. Následná možná nekázeň je pak prezentovanou beznadějí, provázenou přemrštěnými reakcemi na základě zvýšené citlivosti, která je pro tyto děti typická, vzhledem k neustálému tlaku množství „PROČ?“ plynoucích z nutkavé potřeby porozumět tomu, jak svět funguje.
Neschopnost identifikovat nadané a mimořádně nadané a talentované děti v útlém věku je problém nás všech, ne samotných dětí, ne rodičů, ne učitelů, ale nás všech a naší budoucnosti. Každý talent, který neobjevíme nebo o něj přijdeme někde v čase, nám bude chybět. Zkusme tedy přemýšlet o tom, jak děti přemýšlejí, a naše hledání bude jistě úspěšné.
Poděkování za cenné podněty patří Mgr. Ireně Hoškové, náměstkyni sekce profesního rozvoje a kariéry, a Mgr. Miroslavu Litavskému, specialistovi pro systémovou podporu nadání z Národního institutu pro další vzdělávání.

Související dokumenty

Pracovní situace

Školy a cestování žáků - varianty organizace akce
Příklad dobré praxe – kulatý stůl k problematice sociálního začleňování
Žákovská a studentská samospráva
Přiznání svéprávnosti nezletilému dle nového občanského zákoníku
Mimoškolní akce školy – účastníci akce
Metodika k hodnocení žáků ve středních školách a konzervatořích dle zákona Lex Ukrajina ve školním roce 2021/2022
Změny vyhlášek související s poskytováním podpůrných opatření
Komisionální zkouška žáka střední školy
Den, do kterého je žák, student žákem, studentem školy ve školním roce 2019/2020
Může škola požadovat peníze za opotřebení učebnic?
Doprovod žáka do nemocnice
MŠMT finančně podporuje učitele základních škol, kteří se věnují nadaným žákům
Změna ve vyplňování záznamů o úrazech
Daňové zvýhodnění na dítě starší 18 let, které studuje na škole v zahraničí
Zákonný zástupce
Školy s rozšířenou výukou
Krizový plán jako součást interní dokumentace školy
Bezpečnostní plán jako součást interní dokumentace školy
Žádost o individuální (domácí) vzdělávání
Metodické doporučení MŠMT pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků

Poradna

Odpovědnost školy za škodu - odpověď na dotaz
Výuka Aj
Problémy ve třídě
Ubytování v internátu
Dozor při odvozu do nemocnice - odborná poradna, odpověď na dotaz
Dobrovolnická práce
Počet žáků ve třídě
Poplatky za ŠD při rotační výuce
Žák v zahraničí