Mnoho článků bylo napsáno o sdílení a potřebě společně práce. Jak by také ne, ukazuje se nakonec v každodenní práci (nejen) našich škol, že se jedná o správnou věc. Vždy je přece lepší s kolegou ze sborovny či vedlejšího kabinetu, popř. s ředitelkou z jiné školy spolupracovat. A nejen spolupracovat, ale také se setkávat, bavit se o svých dobrých i špatných zkušenostech, diskutovat o metodách výuky, hodnocení, shánění lidí a čemkoli dalším. Zbytečné konkurenční boje, žabomyší války či válení hovniválovy kuličky se ukázaly být špatnou cestou.
Budu se dnes věnovat sdílení a společnému uvažování trochu z jiné strany. Je asi pochopitelné, že cesta ke spolupráci i vedení druhých lidí (dnes módně k lídrovství) začíná u každého z nás. Někomu je shůry dáno na první pohled, jiný musí prošlapávat delší cestu, to není důležité. Potřebné je právě uvědomění,