Plánování zaměstnanců

Vydáno:

Předpokladem účelného obsazování pracovních míst a účinné realizace strategických cílů školy je systematické plánování zaměstnanců (pedagogických, nepedagogických i vedoucích pracovníků), kdy ředitel školy předpovídá současnou i perspektivní potřebu zaměstnanců, odhaduje její pokrytí z vnitřních i vnějších zdrojů zaměstnanců a řeší aktuální i potenciální nedostatek nebo nadbytek zaměstnanců.

Plánování zaměstnanců
Ing.
Martin
Šikýř
Ph. D.
odborný asistent, katedra personalistiky, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze
Plánování zaměstnanců, které probíhá v souladu s obsazováním pracovních míst a realizací strategických cílů školy, zahrnuje jednak plánování potřeby zaměstnanců, jednak plánování pokrytí potřeby zaměstnanců.
Potřeba zaměstnanců
Plánovat potřebu zaměstnanců znamená plánovat poptávku po zaměstnancích. Ředitel školy předvídá,
kolik a jaké zaměstnance
bude pravděpodobně krátkodobě (během nadcházejícího školního roku) i dlouhodobě (během následujících školních let) potřebovat, aby zajistil požadovanou práci a dosáhl
očekávané úrovně výchovy a vzdělávání
dětí, žáků a studentů školy. Předpokládaný počet přijatých dětí, žáků a studentů školy přitom určuje předpokládaný počet a kvalifikaci potřebných zaměstnanců školy.
Odhady potřebného počtu a kvalifikace zaměstnanců probíhají s ohledem na strategické cíle a specifické podmínky školy. Ředitel školy potřebuje dostatek schopných a motivovaných zaměstnanců pro zajištění práce v hlavních, obslužných i řídících procesech školy. Odhady potřebného počtu a kvalifikace zaměstnanců proto zahrnují
pedagogické pracovníky
(vykonávají práci v hlavních procesech školy a zajišťují výchovu a vzdělávání ve škole),
nepedagogické pracovníky
(vykonávají práci v obslužných procesech školy a podporují zajišťování výchovy a vzdělávání ve škole) i
vedoucí pracovníky
(vykonávají práci v řídících procesech školy a řídí zajišťování hlavních a obslužných procesů školy).
Pokrytí potřeby zaměstnanců
Plánovat pokrytí potřeby zaměstnanců znamená plánovat nabídku zaměstnanců. Ředitel školy předvídá, kolik a jaké zaměstnance bude mít pravděpodobně krátkodobě i dlouhodobě k dispozici, aby uspokojil plánovanou poptávku po zaměstnancích, zajistil požadovanou práci a dosáhl očekávaných cílů. Potřebu zaměstnanců přitom uspokojuje z vnitřních i vnějších zdrojů zaměstnanců.
Mezi
vnitřní zdroje
zaměstnanců patří současní zaměstnanci školy.
Výhodou
využívání zaměstnanců z vnitřních zdrojů je, že zaměstnavatel a zaměstnanci se vzájemně znají, což usnadňuje a urychluje výběr a adaptaci zaměstnanců. Ředitel školy využívá možnosti zaměstnanců, umožňuje jim funkční postup, rozšiřuje jejich kvalifikaci, zvyšuje jejich spokojenost a podněcuje jejich oddanost. Současně tím vytváří dobrou zaměstnavatelskou pověst školy a zlepšuje obraz školy v očích zainteresovaných stran.
Nevýhodou
využívání zaměstnanců z vnitřních zdrojů je určitá ztráta potenciálu schopných a motivovaných lidí mimo školu. Ředitel školy musí strategicky plánovat funkční postup zaměstnanců a musí systematicky vzdělávat zaměstnance.
Mezi
vnější zdroje
zaměstnanců patří volní uchazeči o zaměstnání na trhu práce, zaměstnanci jiných škol, absolventi škol a dalších vzdělávacích institucí, lidé v domácnosti, na mateřské nebo rodičovské dovolené, důchodci, studenti apod.
Výhodou
využívání zaměstnanců z vnějších zdrojů je pestrá nabídka práce a zajímavý potenciál schopných a motivovaných lidí mimo školu. Nové zkušenosti, podněty a nápady mohou vést k pozitivním změnám ve škole. Většinou je také snadnější a levnější získat potřebné lidi mimo školu, než je vychovávat vlastními silami ve škole.
Nevýhodou
využívání zaměstnanců z vnějších zdrojů je určitý nedostatek relevantních informací o aktuální situaci na vnějším trhu práce a potenciálních uchazečích o zaměstnání. Ředitel školy musí vynaložit více úsilí, času a peněz na získání vhodných uchazečů o zaměstnání, stejně jako na odborné zapracování a sociální začlenění nových zaměstnanců.
Ředitel školy se snaží přednostně využívat a rozvíjet vnitřní zdroje zaměstnanců. Pokud to není možné, snaží se uspokojit současnou i perspektivní potřebu zaměstnanců z vnějších zdrojů zaměstnanců.
Postup plánování zaměstnanců
Modelový postup plánování zaměstnanců vychází z plánovaného cíle školy (zajištění výchovy a vzdělání podle školního vzdělávacího programu), na základě kterého se odhaduje
celková potřeba zaměstnanců
(počet a druh zaměstnanců, které bude ředitel školy potřebovat) a pokrytí celkové potřeby zaměstnanců z vnitřních zdrojů (počet a druh zaměstnanců, které bude mít ředitel školy k dispozici). Přitom se počítá se skutečným
stavem zaměstnanců
(s počtem skutečně obsazených pracovních míst), předpokládanými
nástupy zaměstnanců
(například po mateřské nebo rodičovské dovolené, absolvování školy, ukončení stáže apod.) a předpokládanými
odchody zaměstnanců
(například na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, v důsledku skončení pracovního vztahu apod.).
Výsledkem porovnání odhadu celkové potřeby zaměstnanců a odhadu pokrytí celkové potřeby zaměstnanců z vnitřních zdrojů je stanovení čisté potřeby zaměstnanců, která může být
nulová
(pokrytí celkové potřeby zaměstnanců z vnitřních zdrojů),
kladná
(předpokládaný nedostatek zaměstnanců) nebo
záporná
(předpokládaný nadbytek zaměstnanců).
Na základě stanovení čisté potřeby zaměstnanců se navrhuje řešení předpokládaného nedostatku nebo nadbytku zaměstnanců a zpracovávají se
plány jednotlivých personálních činností
(výběru, hodnocení, odměňování nebo vzdělávání), které ředitel školy postupně plní a průběžně hodnotí, aby je mohl případně včas upravit podle strategických cílů a specifických podmínek školy.
Nedostatek zaměstnanců
Předpokládaný nedostatek zaměstnanců, to znamená zvýšenou potřebu zaměstnanců, se nejprve pokusíme vyřešit v rámci vnitřních zdrojů, například vhodnou integrací pracovních úkolů, využitím práce přesčas, zavedením vhodné techniky, která nahradí chybějící práci a podobně. Uvedená řešení zvyšují nároky na schopnosti, motivaci a výkon zaměstnanců, a proto vyžadují odpovídající opatření v oblasti hodnocení, odměňování a vzdělávání zaměstnanců. Jestliže zvýšená potřeba zaměstnanců přetrvává, můžeme využít potenciál
vnějších zdrojů
a obsadit volná pracovní místa
vlastními zaměstnanci:
 
v pracovním poměru
na dobu neurčitou, popřípadě na dobu určitou (§ 39 zákoníku práce) v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (§ 79 zákoníku práce), popřípadě kratší pracovní doby (§ 80 zákoníku práce);
 
na základě v rozsahu nepřekračujícím 300 hodin v kalendářním roce (§ 75zákoníku práce) nebo v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, a to za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů (§ 76 zákoníku práce).
Nebo můžeme volná pracovní místa obsadit
dočasně přidělenými zaměstnanci:
 
agentury práce (§ 307a - 309 zákoníku práce),
 
jiného zaměstnavatele (§ 43a zákoníku práce).
Popřípadě můžeme požadovanou práci zajistit dodavatelským způsobem, ovšem jen práci v obslužných procesech a práci nepedagogických pracovníků.
Pedagogický pracovník
musí být zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení (§ 2 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících).
Nadbytek zaměstnanců
Předpokládaný nadbytek zaměstnanců, tj. sníženou potřebu zaměstnanců, řešíme postupně s využitím následujících opatření:
 
omezíme obsazování volných pracovních míst z vnějších zdrojů, uvolněná pracovní místa se pokusíme obsadit z vnitřních zdrojů;
 
upravíme pracovní dobu, omezíme práci přesčas, sjednáme kratší pracovní dobu;
 
ukončíme dočasné přidělení zaměstnanců agentur práce, popřípadě jiných zaměstnavatelů a naopak nadbytečné zaměstnance můžeme dočasně přidělit k jinému zaměstnavateli;
 
zrušíme dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti;
 
skončíme pracovní poměry, nejprve zrušíme pracovní poměry ve zkušební době, skončíme pracovní poměry na dobu určitou, následně rozvážeme pracovní poměry dohodou, popřípadě výpovědí.
Smyslem postupného řešení předpokládaného nadbytku zaměstnanců je udržet kmenové zaměstnance, kteří zajišťují převážně hlavní a řídící činnosti, jejichž znalosti a dovednosti představují konkurenční výhodu, a kteří bývají obtížně nahraditelní. Prostor pro snižování stavu zaměstnanců hledáme nejprve mezi okrajovými zaměstnanci, kteří zajišťují převážně pomocné a obslužné činnosti, jejichž znalosti a dovednosti nepředstavují konkurenční výhodu a kteří bývají snadno nahraditelní.
POUŽITÉ A DOPORUČENÉ ZDROJE
 
ŠIKÝŘ, M., BOROVEC, D., LHOTKOVÁ, I. Personalistika v řízení školy. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR. 2012. 200 s. ISBN 978-80-7357-901-2.
 
zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.