Pedagogická komora pohledem "kamenných" asociací

Vydáno: 18 minut čtení

Spolek Pedagogická komora vešel ve známost především tím, že se výrazným způsobem zasadil o "pohřbení" kariérního řádu, a tím i novely zákona o pedagogických pracovnících. Zda to nebylo vítězství Pyrrhovo, ukáže čas. Sama sebe představuje Pedagogická komora jako nejpočetnější školský spolek. Rozpaky však budí způsob komunikace a argumentace členů a také vyloučení části členské základny. To byla báze, na které vznikla Učitelská platforma. Dvě nová uskupení, dvě iniciativy, které si kladou za cíl hájit zájmy pedagogů. Jak se v současné situaci zorientovat? V Řízení školy č. 11/2017 jsme otiskli rozhovor s předsedkyní Učitelské platformy Petrou Mazancovou. Současně jsme oslovili nezávislého experta Tomáše Boudu z Ostravské univerzity s žádostí o porovnání těchto dvou nových iniciativ na poli vzdělávání a výsledek jeho zamyšlení vám předkládáme na s. 36. Na s. 32 si můžete přečíst rozhovor s Radkem Sárközim, představitelem Pedagogické komory. V rozhovoru pro Učitelské noviny uvádí, že Pedagogická komora obeslala tzv. kamenné asociace včetně Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství a (cituji): "(...) ohlasy jsou mnohem vstřícnější a chtějí s námi spolupracovat". Proto jsme oslovili některé asociace a ČMOS PŠ s otázkou, zda spolupracují anebo mají v plánu spolupracovat s Pedagogickou komorou a jaký je dle jejich názoru přínos tohoto spolku pro pedagogy. Odpovědi najdete níže.

 

Pedagogická komora pohledem "kamenných" asociací
Mgr. František Dobšík, předseda ČMOS PŠ
Pedagogická komora rozeslala v nedávné době dopis na školy, kde je hlavním argumentem úspěch spočívající v zamítnutí kariérního řádu. Z toho jsou pak odvozovány sliby, že takto poměrně snadno bude možno prosadit plnění dalších požadavků z řad pedagogické veřejnosti. Stačí prostě podepsat přihlášku do PK.
ČMOS pracovníků školství je opět připomínán jako organizace, která se postavila na stranu kariérního řádu, tedy na stranu špatnou a poraženou. Z toho pak mají adresáti dopisu zřejmě vyvodit, že ani do budoucna není ČMOS PŠ zárukou prosazování zájmů pedagogů. To je zásadní omyl.
Mnoho důležitých změn, které byly vyjednány v novele zákona o pedagogických pracovnících a mohly podpořit učitele, jako např. zvýšení příplatků za třídnictví, je bohužel v nedohlednu. Stejně tak řešení přespočetných hodin, setrvání na pracovišti, snížení úvazků výchovných poradců a hlavně preventistů atd. se značně zkomplikovalo.
Prezentované hlavní úkoly PK v nejbližším období nejsou nic objevného a postup a časová představa o jejich dosažení jsou neurčité. Plnění takových úkolů se pak reálně nedá kontrolovat.
Na posledním jednání Předsednictva ČMOS PŠ 1. prosince nezazněl podnět od jediného představitele krajské rady nebo profesní sekce na podporu vedení komunikace s PK, která se zbytečně vymezuje vůči školským odborům. Seriózní, uchopitelná výzva ze strany PK vůči odborům navíc nezazněla. V současné době, kdy jsou informace o PK velmi jednostranně prezentované a ne vždy zakládající se na pravdě, předsednictvo neschválilo žádné podpůrné usnesení o komunikaci s PK.
Na závěr bych chtěl upřesnit dezinformace šířené PK o členství v našem svazu. Vedení Pedagogické komory šíří, že je největší učitelskou organizací a ve ČMOS PŠ se sdružují převážně nepedagogičtí pracovníci. Členové ČMOS PŠ jsou zaměstnanci škol a školských zařízení, nepedagogičtí zaměstnanci tvoří 1/6 z celkového počtu členské základny.
Ing. Jiří Zajíček, předseda Asociace středních průmyslových škol ČR, předseda Unie CZESHA, ředitel Masarykovy střední školy chemické, Praha 1
Národní rada Unie školských asociací CZESHA na svém posledním zasedání projednala současnou situaci a snahy či kroky vedoucí ke vzniku Pedagogické komory jako samosprávné profesní organizace pedagogických pracovníků s povinným členstvím pedagogů.
Tento orgán považujeme v současném právním rámci za nadbytečný a nepotřebný. Potřeby škol i pedagogů, stejně jako zajištění kvality výuky jsou podle našeho názoru dostatečně garantovány stávajícím právním rámcem pro profesi pedagoga a sledovány a projednávány jednotlivými profesními asociacemi působícími v oblasti školství.
Nově ustavená Pedagogická komora je v tuto chvíli spolkem, do kterého může vstoupit prakticky kdokoliv. Tento spolek, pokud víme, není nijak profesně orientován a členěn a členy mohou být učitelé či ředitelé různých druhů a typů škol. Při tak pestrém složení bude pravděpodobně obtížné zajistit konstruktivní průběh činnosti.
Zájmy škol, školských zařízení i pedagogických a ostatních pracovníků v obecné rovině hájí z pozice zaměstnavatelů Unie CZESHA jako součást Unie zaměstnavatelských svazů ČR, z pozice zaměstnanců Českomoravská komora odborových svazů.
Za těchto okolností tedy vznik dalšího subjektu nepovažujeme za potřebný a o vzájemné spolupráci neuvažujeme.
Mgr. Bc. Hana Stýblová, prezidentka Asociace ředitelů základních škol, ředitelka ZŠ a MŠ Plzeň-Božkov
Spolupracuje Asociace ředitelů základních škol ČR se spolkem Pedagogická komora?
AŘZŠ ČR se spolkem Pedagogická komora nespolupracuje.
Z jakých důvodů?
Zájmy Pedagogické komory jsou pro nás nejasné, nečitelné. Se zástupci PK jsme se zatím nesetkali při jednáních k věcným problémům školství, kde bychom mohli vnímat jejich postoje a záměry a sledovat, zda přispívají k řešení problematiky školství konstruktivními a reálnými návrhy. Zatím vnímáme pouze to, že se vyjadřují k již dojednaným záležitostem nebo vystupují veřejně k věcem a událostem ve školství, které před nimi vyzvedl někdo jiný, kdo také navrhoval řešení, a PK se buď dodatečně přidala, nebo řešení napadla.
Naše asociace je pro konstruktivní jednání a hledání reálných řešení. Pokud se na jednáních k problematice vzdělávání a školství se zástupci PK setkáme a jejich návrhy řešení budou realistické a konstruktivní, posouvající naše školství kupředu, pak se takové návrhy setkají i s naší podporou, pokud však bude ze strany PK přicházet snaha napadat a bořit, těžko najdeme společnou řeč. I pro takovou spolupráci však vyžadujeme odpovídající způsob vystupování a jednání, hodný odborníků s vysokoškolským vzděláním; s návrhy prosazovanými hrubě, vyhrůžkami a napadáním jiných nechceme být spojováni.
Jaký má tento spolek dle vašeho názoru přínos pro pedagogy?
Každý pedagog má mít svůj vlastní názor. Pokud mu vyhovuje, jaké názory zastává PK a jakým způsobem je zatím prosazuje, zajisté mu nic nebrání stát se členem PK a prostřednictvím tohoto spolku své názory šířit. Myslíme si však, že práce PK zatím pro pedagogy nic nezajistila. Budeme muset vyčkat, až bude PK se svými členy tvůrčí a přijde se svými návrhy, jak školství v ČR a práci pedagogů zlepšit, a co skutečně prosadí.
Má smysl zakládat v současné době spolek tohoto typu?
Podle nás to smysl nemá, ale v demokratické společnosti nelze občanskou iniciativu omezovat nebo zakazovat. Myslíme si, že je mylný názor, že v současné době nemají učitelé žádné zastání a nikdo s nimi nejedná. Podle našeho mínění existuje v ČR dostatek dlouhodobě dobře zakotvených školských asociací, které se orientují v odborné problematice školství a vzdělávání. Společně s odborovou organizací pracovníků ve školství, která zastupuje nejen pedagogy, ale i nepedagogické zaměstnance z hlediska pracovněprávního, je prostor pro zaměstnance v odvětví školství, jak a prostřednictvím koho se vyjádřit, dostatečná.
Snaha o masivnost členské základny se u PK může ukázat jako kontraproduktivní, neboť nevyhnutelně dojde k významným názorovým rozporům nad prosazovanými řešeními, ale jaká míra demokracie ve spolku bude a čí názory budou PK prosazovány, je již věcí samotného vedení PK. V tuto chvíli PK místo aby sjednocovala, vystupuje jako vymezující se subjekt, a tím pádem dochází k dalšímu názorovému rozštěpení už tak nejednotného pedagogického terénu.
Mgr. Jiří Nekuda, předseda AŘHŠ, ředitel Hotelové školy, Obchodní akademie a Střední průmyslové školy Teplice 1
Spolupracuje Asociace ředitelů hotelových škol se spolkem Pedagogická komora?
Asociace ředitelů HŠ spolupracuje se všemi subjekty (CZESHA, ostatní asociace, odbory, zástupci rektorů a vysokých škol), kterým jde o prospěch českého školství. Určitě nespolupracujeme a nebudeme spolupracovat s někým, kdo se snaží pouze pomlouvat a sleduje výhradně svůj prospěch. Proto naše asociace s Pedagogickou komorou nespolupracuje a spolupracovat nehodlá. Pochopitelně nemohu mluvit za jednotlivé členské školy, pokud uvidí ve spolupráci smysl, nikdo jim nic zakazovat nebude a ani nemůže.
Vysvětlíte prosím konkrétněji, proč o spolupráci neuvažujete?
Prezidenta Sárköziho (jak se sám nazývá) a jeho společníky jsem "na vlastní kůži" zažil na jednání o kariérovém řádu v senátu. Byla to snůška demagogie, lží a podpásových úderů, až je předseda výboru musel "napomenout" a panu Sárközimu připomenout, kde se nachází. Jejich atak vůči paní ministryni Valachové byl tak neuvěřitelně sprostý, že muselo přijít už zmíněné napomenutí. Pan Sárközi není neznámá osoba, už jednou měl snahu založit nezávislé odbory a nepovedlo se mu to. Takže Pedagogickou komoru považuji za jeho druhý pokus a velmi pochybuji, že mu jde o něco jiného než někde prosadit svou osobu. Už jen zvoleným názvem Pedagogická komora evokuje něco povinného, kam je třeba se přihlásit. Vůbec nepochybuji, že se v Pedagogické komoře angažuje mnoho slušných lidí, kterým jde o dobro věci. Ale spolupracovat s Pedagogickou komorou v čele s prezidentem Sárközim, děkuji, opravdu ne.
Jaký má tento spolek dle vašeho názoru přínos pro pedagogy?
Opravdu netuším, jak by mohl samozvaný prezident hájit zájmy tak širokého spektra, jakým je české školství. Problematika je od mateřských škol přes školy základní, speciální, ZUŠ, gymnázia, různé typy odborných škol až po VOŠ a školy vysoké tak různorodá, že pokud tomu všemu pan Sárközi rozumí, tak jej hluboce obdivuji. A to jsem zapomněl na školská zařízení, školní jídelny, domovy mládeže apod.
Lidé okolo pana Sárköziho zatím dosáhli jediné věci, zneužili období, kdy končila ministryně Valachová a startovala volební kampaň, a výrazně pomohli "odstřelit" tzv. kariérní řád, který byl výsledkem velkých kompromisů, především vzniklo něco, na čem se dalo v budoucnu stavět. Bohužel pan Sárközi a spol. zapomněli učitelům, které zastupovali, sdělit, že se zdaleka nejednalo jen o kariérní řád, ale o komplexní novelu školského zákona a že právě učitele kvůli tomu připravili o bezmála 2 mld. korun, které byly připraveny na implementaci kariérního řádu, že třídním učitelům neporostou příplatky za třídnictví, že se výchovní poradci a metodici prevence nedočkají dalších úlev, aby měli čas řešit nápor další a další práce. A mohl bych pokračovat dále. Tak to je zatím první hmatatelný "přínos" Pedagogické komory.
Má smysl zakládat v současné době spolek tohoto typu?
Otázkou je, co má být smyslem takové organizace. Pokud osobní prospěch několika jedinců, tak komora význam má, pokud má zastupovat širokou škálu českých učitelů, smysl podobného kroku hledám těžko. Jsem členem NR CZESHA již mnoho let, tudíž vím, jak těžké je hledat kompromisy, jak rozdílné jsou třeba problémy základních a středních škol, jak je složité shodnout se nad společným postupem odborných škol a gymnázií. Vidím, jak rozdílné problémy řeší učňovské školy a školy s maturitními obory. Velmi těžko hledáme shodu nad smyslem jednotné přijímací zkoušky, nad podobou zkoušky maturitní. A najednou se tady objeví mesiáš, který všemu rozumí, na vše má řešení a všechno zařídí. Všichni ostatní jsou "blbci", kteří nic nedokázali, nic nechápou a díky Pedagogické komoře se to změní, nejlépe když v ní učitelé budou povinně.
Jindřiška Kudrlová, prezidentka AZUŠ ČR; ředitelka ZUŠ O. Ševčíka v Písku
Spolupracuje Asociace základních uměleckých škol se spolkem Pedagogická komora?
AZUŠ ČR s Pedagogickou komorou nespolupracuje.
Z jakých důvodů?
Asociace je v současnosti členem Unie školských asociací ČR CZESHA, která sdružuje asociace, svazy, sdružení apod., které působí v oblasti školství. Je důležité zdůraznit, že členství v této organizaci je dobrovolné a především nepolitické. Máme zde prostor spolupodílet se na vytváření a připomínkování vzdělávací politiky ČR, a kam až má paměť sahá, si nepamatuji, že by partneři, se kterými spolupracujeme (MŠMT, Parlament ČR, ČŠI, krajské úřady) nevnímali naše návrhy či připomínky nebo s námi odmítali komunikovat.
Pokud mám tedy odpovědět na otázku, z jakého důvodu nespolupracujeme se spolkem Pedagogická komora, odpověď je prostá - není to potřeba a zatím žádný smysluplný důvod ke spolupráci nevidíme. Jsou-li nějaké důležité oblasti, které by se měly řešit a jednotlivé asociace sdružené v Unii CZESHA se jimi z nejrůznějších důvodů nezabývají (což neříkám, že není možné), není nic jednoduššího než oslovit Národní radu, předsednictvo nebo i místní krajské organizace a téma k diskusi předložit. A pokud opět má paměť neklame, spolek Pedagogická komora nikdy s žádným podnětem nepřišel.
Jaký má tento spolek dle vašeho názoru přínos pro pedagogy?
To, co potřebuje česká učitelská komunita, je společný a koordinovaný postup všech, kterým není lhostejné, jak se bude vyvíjet vzdělávání v ČR. Řekla bych, že to není stejné jako u jiných spolků nebo zájmových sdružení, které se svým působením také snaží zlepšovat situaci svých členů. Školství zásadním způsobem ovlivňuje společnost na dlouhé roky dopředu, a v jaké zemi budeme žít, to by mělo zajímat všechny. Nevím, co lepšího nabízí Pedagogická komora, ale v současnosti minimálně rozdrobuje společné snažení těch, kteří na zlepšení postavení učitelů už dávno pracují.
Má smysl zakládat v současné době spolek tohoto typu?
AZUŠ ČR zastupuje 80 % základních uměleckých škol a má u ředitelů škol vysoký kredit. Ve vztahu k základním uměleckým školám nemá smysl zakládat spolek tohoto typu. Na otázku, zda by mělo smysl takovýto spolek jednou založit, mohu odpovědět, že to jistě není a nemůže být jednou vyloučené. Zda ale má smysl "v současné době" zakládat spolek pro učitele, kteří jsou nyní dostatečně a demokraticky reprezentováni svými asociacemi a navíc sdruženými za účelem společného postupu v Unii školských asociací, pak musím odpovědět, že nikoliv.
Dokonce je to "v současné době" kontraproduktivní a podle mého názoru to jen tříští síly. Je totiž třeba vnímat, že školské asociace, které se dobrovolně sdružily v CZESHA, nyní mají díky své velikosti možnost participovat na činnosti Unie zaměstnavatelských svazů.
Mgr. Vladimír Kolder, předseda Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska
Spolupracuje Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska se spolkem Pedagogická komora?
SSŠČMS se spolkem Pedagogická komora nespolupracuje. Zastupuje primárně zřizovatele soukromých škol, ať už velké zaměstnavatelské subjekty typu TŽ Třinec, Dopravní podnik města Ostravy, Autoškola Mladá Boleslav, Vítkovice apod., nebo další zřizovatele - právnické osoby v různých formách dle občanského zákoníku, jejichž zřizovateli jsou fyzické osoby či jiné subjekty.
Z jakých důvodů?
S Pedagogickou komorou, zastoupenou panem Sárközim, nespolupracujeme nyní hlavně proto, že posláním SSŠČMS je především zastupování právních subjektů, tj. škol a školských zařízení, které fungují v rámci vzdělávací sítě regionálního školství ČR, od úrovně mateřských škol až po vyšší odborné školy. Podle kusých informací, které se mi dostávají především z médií a odborného tisku, Pedagogická komora nabízí členství především pedagogům. Výhody z členství v Pedagogické komoře a její možnosti do budoucna v současné době nejsem schopen vyhodnotit. Z toho důvodu naše sdružení zatím o vstupu do Pedagogické komory neuvažuje. Eventuální vstup do Pedagogické komory proto ponecháváme pouze na vůli pedagogických pracovníků soukromých škol, případně jednotlivých členů SSŠČMS.
Jaký má tento spolek dle vašeho názoru přínos pro pedagogy?
Přínos Pedagogické komory pro pedagogy nejsem schopen v současné době posoudit. Panem Sárközim deklarované úspěchy, jako např. podnět pro neschválení kariérního řádu apod., nevnímám jako stanoviska pouze Pedagogické komory. Hovořilli jsem o příkladu kariérního řádu, pak mohu zmínit i skutečnost, že proti jeho přijetí v navrhovaném obsahu a rozsahu velmi aktivně vystupovalo i SSŠČMS jak na půdě CZESHA, tak na ostatních platformách.
Dle mého názoru je proto zřejmé, že o eventuálním přínosu Pedagogické komory pro pedagogickou veřejnost je možno hovořit až po určitém rozboru její činnosti v mnohem delším časovém horizontu, a to minimálně tří až pěti let.
Má smysl zakládat v současné době spolek tohoto typu?
Ve vazbě na naše demokratické zřízení je legitimní, že v rámci zákonných norem může vzniknout jakýkoli spolek či zájmové uskupení občanů ČR. Myslím si však, že vznik další platformy, která bude nově sdružovat pedagogické pracovníky českých škol, je zbytečný. Existuje již celá řada profesních organizací na úrovni různých odborných specializací (asociace průmyslovek, asociace SOU, MŠ a ZŠ apod.), jakož i na úrovni celorepublikové (např. CZESHA, SSŠČMS, Asociace církevních škol). Kromě těchto profesních asociací existuje taktéž odborová organizace, která zastupuje pedagogické pracovníky, byť je pravda, že její členská základna není příliš košatá.
Do budoucna by bylo lepší, aby se především zintenzivnila spolupráce mezi orgány státní správy, hlavně pak MŠMT, a těmito již fungujícími profesními asociacemi a organizacemi, aby v budoucnu nedocházelo k "válcování" těchto organizací a asociací silou bez řádné diskuse a z ní vyplývajících závěrů, které povedou k posunu kvality vzdělávání a vzdělávací soustavy ČR.
Lenka Štěpánová, předsedkyně České středoškolské unie
Spojit učitelskou veřejnost má smysl, a to z několika důvodů. Prvním z nich je alarmující stav školství - podfinancování celého systému, absence reforem měnících výuku, prostředí škol a pedagogické fakulty nebo třeba umožňujících sociální mobilitu pro soudržnost naší společnosti. Především ve věci financování by mohli hrát učitelé významnou roli, doposud se tak však nedělo. Druhým důvodem je pak úloha občanské společnosti, ve které by hlas učitelů jistě neměl chybět. Jsou to také učitelé, kdo ovlivňuje budoucí kvalitu života žáků, stejně jako - nepřímo, ale zásadně - ekonomický růst země.
Školské odbory bohužel nedokázaly využít své členské základny, a místo aby aktivizovaly učitele pro lepší platové podmínky, nejsnadněji identifikovatelný problém naší vzdělávací soustavy, spokojily se s velmi malým, až zanedbatelným nárůstem, který se pohybuje těsně nad ekonomickým růstem mezd v zemi a samotnému učitelství příliš pozitivního nepřinese. Není proto divu, že se mezi učiteli hromadí frustrace reflektující bídné pracovní podmínky. Iniciátoři spolku Pedagogická komora se této frustrace rozhodli využít a jejich činnost vyústila až v úspěšnou petici proti kariérnímu řádu. Ani to ale nepřineslo nic pozitivního a učitelskou veřejnost tím nespojili. Ve facebookové skupině, která se stala centrem dění Pedagogické komory, panovala po celou dobu velmi vypjatá atmosféra, jež charakterizovala přímý opak konstruktivní diskuse. Namísto hledání řešení společných výzev se jediným programem iniciativy stalo vymezení se bez existence nabídky kroků k pozitivní změně.
Ve vzdělávacím diskurzu se Středoškolská unie pohybuje již pět let a navzdory výrokům některých tváří Pedagogické komory se podle nás zájmy středoškoláků, které zastupujeme, se zájmy učitelů shodují. Sami jsme ve věci spolupráce nebyli Pedagogickou komorou osloveni a o spolupráci z výše zmíněných důvodů ani neuvažujeme. Jsme však velmi rádi, že jsme navázali úzký kontakt s novým spolkem Učitelská platforma, se kterým je diskuse vzájemně otevřená a jenž si klade podobné cíle jako my: zastupovat naše zájmové skupiny s podobným cílem, totiž otevírat a vést dialog, nastavovat zrcadlo ministerstvu školství a přinášet návrhy na změny vedoucí ke zkvalitnění vzdělávání.

Související dokumenty