Odměňování pedagogických pracovníků ve veřejném školství

Vydáno:

Tento článek navazuje na pojednání o principech a zásadách, na kterých je odměňování zaměstnanců založeno (Řízení školy č. 4/2011). Nyní se zaměřím na konkrétní aspekty odměňování pedagogických pracovníků ve veřejných školách, tedy určování platu, platových tarifů a zvláštní způsoby odměňování, a to z pohledu zákoníku práce i novelizovaného nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Odměňování pedagogických pracovníků ve veřejném školství
David
Borovec
poradenské služby v oblasti pracovního práva
Nejprve bych zdůraznil, že článek se vztahuje pouze na odměňování ve veřejných školách, neboli slovy pracovního práva u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), tedy školských právnických osob zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle § 124 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).1)
Z pohledu určování platu je východiskem ustanovení § 122 ZP, dle kterého plat zaměstnancům (pedagogickým pracovníkům) určuje zaměstnavatel (ředitel školy), a to podle ZP, nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy (je-li ve škole mezi zaměstnavatelem a místní odborovou organizací uzavřena), příp. vnitřního předpisu vydaného zaměstnavatelem v souladu s § 305 ZP.
Dále se v témže ustanovení § 122 odst. 1 ZP stanoví zásada, že plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a v jiné výši, než stanoví ZP a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní úprava jinak. Tuto zásadu interpretuji tak, že v oblasti odměňování v tzv. rozpočtové sféře se postupuje v duchu principu „co není dovoleno, je zakázáno“.
URČENÍ PLATOVÉ TŘÍDY
Jak tedy při určení platu jako zaměstnavatel postupovat? Nejprve se musí
zaměstnanec
v souladu s ustanovením § 123odst. 2 ZP
zařadit do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovního smlouvě
a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací, tj. do platové třídy, do které je nejnáročnější práce zahrnuta v nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě.
Další podmínkou vyplývající z ustanovení § 3 odst. 2 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě je, že
zaměstnanci (pedagogičtí pracovníci) jsou do příslušné platové třídy zařazeni, pokud splňují potřebné vzdělání dle § 2 odst. 1 zmíněného nařízení vlády.
V této souvislosti je nutné upozornit, že podmínku dosaženého vzdělání pro účely odměňování mohou pedagogičtí pracovníci splnit, aniž by současně dosáhli vzdělání požadovaného zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPP“), a proto nelze kvalifikační předpoklady zaměňovat.

PŘÍKLAD
Pan A je učitelem střední školy, vystudoval neučitelský (odborný) magisterský studijní program na vysoké škole a byl tak zařazen do 12. platové třídy. Nicméně nezískal odpovídající pedagogické vzdělání, takže ačkoliv splnil kvalifikační předpoklady podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, dosud nenaplnil předpoklady odborné kvalifikace pro výkon přímé pedagogické činnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) ZPP. Protože kvalifikační předpoklady podle ustanovení § 2 odst. 2 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě nenahrazují kvalifikační předpoklady podle zvláštních právních předpisů, bude pan A povinen si chybějící odbornou kvalifikaci doplnit.2)

Ve vztahu ke kvalifikačním předpokladům je dále možná situace, kdy nejen že
uchazeč o zaměstnání učitele odborných předmětů na střední škole nebude splňovat podmínky odborné kvalifikace, ale zároveň
nebude mít ani potřebné vzdělání ve smyslu nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, tj.
nebude mít vysokoškolské vzdělání
(přitom se může jednat o zkušeného odborníka z praxe velmi vhodného pro výuku specifického odborného předmětu).
Tento případ upravuje nyní ustanovení § 3 odst. 3 zmíněného nařízení vlády, kdy z jeho dikce vyplývá, že
zaměstnavatel může
za podmínky nemožnosti obsadit pracovní místo zaměstnancem majícím potřebné vzdělání
výjimečně zařadit nekvalifikovaného zaměstnance-pedagogického pracovníka do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání až na dobu 4 roků, nebo na dobu delší, jestliže předchozí praxí nebo po dobu předchozího výjimečného zařazení prokázal schopnost k výkonu požadované práce.
Jedná se tedy o rozhodnutí, které je na volném
uvážení zaměstnavatele při splnění výše uvedené podmínky.
V praxi by se podmínka nemožnosti obsadit pracovní místo kvalifikovaným zaměstnancem z pohledu nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě posuzovala zejména v případě konkrétní stížnosti na postup ředitele školy při výběru zaměstnanců u kontrolního orgánu.
Poznámka
Je důležité podotknout, že při šetření, zda byla tato podmínka porušena, tíží důkazní břemeno kontrolní orgán, tedy ředitel školy není povinen aktivně dokazovat, že nebyl uchazeč, který by podmínku vzdělání splňoval.
3)
URČENÍ PLATOVÉHO STUPNĚ
Po zařazení do platové třídy
se zaměstnanci
v souladu s ustanovením § 123odst. 4 ZP
zařazují do platového stupně, a to podle započitatelné praxe, resp. doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby.
Ustanovení
§ 4 odst. 2-9 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě dále započitatelnou praxi a rozsah jejího započtení konkretizuje.
S výkladem těchto norem na rozdíl od § 4 odst. 10 nebývají v praxi výraznější problémy, a proto bych se rád zastavil u posledně jmenovaného ustanovení, podle kterého platový tarif ve vyšším platovém stupni náleží zaměstnanci od prvého kalendářního dne měsíce, ve kterém dosáhl započitatelné praxe stanovené pro jednotlivé platové stupně v přílohách č. 1 až 6 k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Časovou působnost zvýšení platového stupně tak opět ilustruji na příkladu.

PŘÍKLAD
Paní B, učitelka odborně vzdělávacích předmětů na střední škole, výjimečně zařazená do 12. platové třídy, dosud mající dokončené střední vzdělání s maturitní zkouškou a dvouletou započitatelnou praxi (po odečtu 5 roků za chybějící vzdělání), úspěšně dokončí dne 17. června 2011 studium neučitelského magisterského studijního programu na vysoké škole. Tímto k 17. červnu 2011 splní kvalifikační předpoklady podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a dále jí bude k témuž dni podle § 4 odst. 9 příslušné vyhlášky připočtena doba 5 let, protože si již chybějící vzdělání doplnila. V důsledku připočtení tak dosáhne započitatelná praxe paní B 7 let, a proto ji v souladu s § 4 odst. 10 dotčené vyhlášky bude náležet od 1. června 2011 (prvního kalendářního dne měsíce, ve kterém dosáhla započitatelné praxe na postup do vyššího platového stupně) nárok na 2. platový stupeň 12. platové třídy podle přílohy č. 6 k předmětnému nařízení vlády (dotčená učitelka totiž ani po úspěšném ukončení tohoto vysokoškolského studia stále nebude splňovat hledisko odborné kvalifikace – bude jí chybět pedagogické vzdělání).

URČENÍ PLATOVÉHO TARIFU
Zaměstnanci-pedagogickému pracovníkovi náleží podle určení platové třídy a platového stupně platový tarif.
Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách
a v každé z nich v platových stupních, jak upravuje novelizované ustanovení § 123 odst. 5 ZP. K úpravě tohoto ustanovení došlo právě z důvodu zavedení odchylného počtu platových stupňů u pedagogických pracovníků od 1. ledna 2011.
Pro účely stanovení platového tarifu se pedagogičtí pracovníci rozdělují do dvou následujících skupin
upravených § 5 odst. 5 a 6 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
 
Pedagogičtí pracovníci mající odbornou kvalifikaci podle ZPP
a ukončené vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu (platový tarif podle přílohy č. 5 k nařízení vlády);
 
Pedagogičtí pracovníci, kteří nezískali odbornou kvalifikaci podle ZPP, nebo pedagogičtí pracovníci mající odbornou kvalifikaci podle tohoto zákona, kteří neukončili vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu (platový tarif podle přílohy č. 6 k nařízení vlády).
Do první kategorie pedagogických pracovníků bych tak podle zákonné charakteristiky zařadil i pedagogické pracovníky, kteří získali odbornou kvalifikaci podle ZPP, a to bez ohledu na druh dosaženého vysokoškolského vzdělání (obor na vystudované vysoké škole by mohl být zcela bez souvislosti s výkonem přímé pedagogické činnosti4)).
Zvláštní způsob určení platového tarifu
Již v předchozím článku věnovaném problematice odměňování jsem se dotkl zvláštního způsobu určení platového tarifu, a proto jej nyní spíše připomínám, byť
v případě pedagogických pracovníků je použití tohoto způsobu velmi omezené.
Podle ustanovení § 6 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě jej lze v okruhu pedagogických pracovníků užít jen u pedagogických pracovníků vykonávajících
umělecko-pedagogickou práci, činnost trenéra nebo u zaměstnanců uvedených v § 303 odst. 1 ZP, tj. zaměstnanců škol zřizovaných Ministerstvem vnitra a zaměstnanců Policejní akademie České republiky.
Zvláštním způsobem určení platového tarifu se rozumí možnost určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy.
Pokud bych se jako zaměstnavatel rozhodl užít tento způsob5), pak by bylo žádoucí, aby tento postup byl rozveden, resp. podrobněji charakterizován, v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. Dále by bylo vhodné, pokud by důvody pro konkrétní aplikaci zvláštního způsobu určení platového tarifu byly výslovně uvedeny v platovém výměru zaměstnance.
Výše uvedená doporučení vyplývají z legislativních připomínek Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, která je zdůvodnila
„obavou ze subjektivistického postupu vedoucích zaměstnanců při stanovování platového tarifu a nerespektování pravidel o rovnosti zaměstnanců v odměňování“
6).
SMLUVNÍ PLAT
Smluvní plat je pracovněprávní institut, který může být podle ustanovení § 6a nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě sjednán pouze se zaměstnanci zařazenými do 13. a vyšší platové třídy.
Byť je převážná většina učitelů zařazená do 11. nebo 12. platové třídy, tak se střetávám i s pedagogickými pracovníky – výchovnými poradci, metodiky environmentální výchovy, pedagogickými pracovníky vykonávajícími specializované metodologické činnosti v oblasti pedagogiky a psychologie, kteří jsou zařazeni do 13. platové třídy.
A jak si vyložit pojem „smluvní plat“?
Smluvní plat zahrnuje podle výše zmíněného ustanovení veškeré složky platu podle ZP a podle příslušného nařízení vlády, které by jinak zaměstnanci náležely, nebo které by mohl zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout
. Vedle smluvního platu nelze zaměstnanci poskytovat žádné složky platu s výjimkou odměn.
Nicméně pokud se ředitel školy rozhodne pro způsob určování platu prostřednictvím institutu smluvního platu je vhodné podotknout, že
smluvním sjednáním výše platu se zaměstnancem se do budoucna vystavuje riziku. Jestliže by pedagogický pracovník v následujícím období přestal zodpovědně plnit svěřené pracovní úkoly
(např. v případě metodika školní prevence neúplné přípravy nových metodik primární prevence, u výchovného poradce nedostatečná podpora žáků se specifickými poruchami učení …),
nebylo by již možné změnit výši smluvního platu bez souhlasu dotčeného zaměstnance.
Pokud se jedná o formu ujednání smluvního platu, měla by přiměřeně odpovídat náležitostem, které jsou v § 136 ZP předepsány pro platový výměr, tedy písemná forma, údaj o výši smluvního platu, termín a místo výplaty (pokud není uvedeno v pracovní smlouvě, příp. kolektivní smlouvě, nebo ve vnitřním předpisu).
ZÁVĚR
Závěrem bych rád předeslal obsah mého příštího článku, ve kterém se budu znovu věnovat odměňování, tentokrát již z pohledu jednotlivých nárokových a nenárokových složek platu. Součástí článku by mělo být i několik poznámek k odměňování vedoucích pracovníků škol.
Zdroje a doporučené odkazy
 
Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů: Připomínky k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.volny.cz/akv/pripAKV101121.DOC
 
VALENTA, J.
Změny v odměňování ve školství v r. 2011
[online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.x-pertconsult.cz/index.php?a=clanky
 
JAKUBKA, J. Zákoník práce 2011. 7. aktualizované vyd. Praha: ANAG, 2010. 151 s. ISBN 978-80-7263-626-6.
 
VYSOKAJOVÁ, M; KAHLE, B; DOLEŽÍLEK, J.
Zákoník práce. Komentář.
2., ak-tualizované vyd. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008. 504 s. ISBN 978-80-7357-327-0.
1 Nicméně pro úplnost doplňuji, že v duchu zásady „co není zakázáno, je dovoleno“ se připouští, aby úpravu ZP vztahující se k platu používali i soukromí zaměstnavatelé (soukromé školy) poskytující mzdy.
2 Plnění povinnosti doplnit si odbornou kvalifikaci pro výkon přímé pedagogické činnosti může být ovlivněno ustanovením § 32 ZPP.
3 Srov. Valenta, J.
Změny v odměňování ve školství v r. 2011
– 1. část
4 Srov. Valenta, J.
Změny v odměňování ve školství v r. 2011
– 2. část
5 Ředitelé škol jako statutární orgán zaměstnavatele se mohou rozhodnout tento způsob užít nejen ve vztahu k uvedeným skupinám pedagogických pracovníků, ale též ve vztahu ke všem nepedagogickým pracovníkům.
6 Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, Připomínky k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů

Související dokumenty

Pracovní situace

Minimální mzda státu EU a výjezdy škol do zahraničí
Metodický výklad k odměňování
Nový platový řád pedagogických pracovníků
Přespočetné hodiny - mimořádná opatření
Právní výklad k § 23 zákona o pedagogických pracovnících
Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
MŠMT finančně podporuje učitele základních škol, kteří se věnují nadaným žákům
Platové tarify - odpovědi na základní otázky k novele
Novela nařízení o platových poměrech zaměstnanců - Důležité změny pro oblast školství
Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah a práce přesčas
Účast na školení během víkendu
Hodnocení pedagogického pracovníka
Ukázka části pracovní náplně pedagogického pracovníka
Okamžik vzniku práva na mzdu/plat
Splatnost při bezhotovostní výplatě, nesoučinnost zaměstnance
Ochrana pedagogů
Pracovní doba pedagogického pracovníka
Novela zákona o pedagogických pracovnících
Telefonické ověřování výše platu
Zpřístupňování osobních údajů učitelů na webových stránkách školy

Poradna

Odměna asistenta
Snížený úvazek a příplatky
Příplatek
Úvazek
Úvazek
Podnapilý rodič
Záskok za nemocného jazykáře - odborná poradna, odpověď na dotaz
Příplatek za vedení
Platový tarif vedení školy
Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Odměna za pedagogickou intervenci
Vedoucí učitel odborného výcviku
Kvalifikace
Přespočetné hodiny
Platová třída
Odměna za očkování
Nadúvazkové hodiny ředitele školy
Prodloužení zkušební doby
Čerpání fondu odměn u příspěvkové organizace
Přespočetné hodiny a práce přesčas

Zákony

262/2006 Sb. zákoník práce
561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

Nařízení vlády

564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
222/2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných službách a správě