Oblasti činností řízené středním managementem školy

Vydáno:

Tématem dnešního příspěvku, zabývajícího se středním managementem školy, jsou činnosti, které v rámci své funkce řídí. Od spíše teoretických záležitostí, kterými jsem se až dosud zabývala (legislativa, styly vedení, motivace, předávání odpovědnosti a pravomocí,) se dostávám k záležitostem týkajícím se praktického života školy.

Oblasti činností řízené středním managementem školy
Mgr.
Irena
Lhotková
Ph. D.
Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze; ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala
Výčet činností, které v textu uvádím, vychází z
výzkumného šetření prováděného metodou triangulace
(trojího pohledu) jak v oblasti výzkumných metod (analýza zápisů schůzek metodických orgánů, rozhovorů se středním managementem školy a dotazníkovým šetřením), tak v oblasti respondentů (dotazník vyplňovali ředitelé škol, střední management škol a učitelé).
Vzhledem k tomu, že výzkumného šetření se účastnily pražské velké základní školy (nad 300 žáků), je samozřejmě možné, že situace na vašich školách či školských zařízeních se bude odlišovat. Možná ale narazíte na činnosti, které váš střední management dosud neměl ve své kompetenci – pak se prosím nechte inspirovat.
Zápisy za schůzek metodických orgánů
byly sledovány od školního roku 2004/2005 z důvodu vydání a začátku účinnosti školského zákona. Výzkumem bylo zjištěno největší zastoupení následujících položek:
 
školní vzdělávací program,
 
tematické plány,
 
učebnice, pomůcky,
 
hodnocení žáků,
 
žáci se speciálními vzdělávacími potřebami,
 
další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „DVPP“),
 
kontrolní činnost,
 
akce,
 
financování.
Výskyt těchto položek byl následně upřesněn
rozhovorem s vedoucími metodických orgánů
(u každé otázky jsou shrnující odpovědi třech středních manažerů):
1. Jaké činnosti jste řídil v souvislosti s tvorbou školních vzdělávacích programů?
Jednalo se především o vzdělávací obsah – zajištění návaznosti látky v jednotlivých ročnících a souvislosti s ostatními předměty. Upřesňoval se počet hodin a zapojení klíčových kompetencí do výuky. Byly odstraněny tematické plány – nahradil je školní vzdělávací program.
2. Proč je v rámci metodického orgánu kladen poměrně velký důraz na hodnocení žáků?
Jedná se především o zajištění dostatečného počtu známek, jejich vyváženosti mezi ústním a písemným zkoušením (důraz na čtenářskou gramotnost) a také předcházení stížnostem rodičů (žáci jiné třídy jsou přísněji hodnoceni). Na školách je u písemných prací většího rozsahu zavedeno bodové hodnocení a jsou předem známy kritéria, s kterými jsou seznámeni nejen žáci, ale i rodiče.
3. Proč je kladen v rámci metodického orgánu malý důraz na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami?
Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami se věnuje výchovný poradce v těsné spolupráci s třídními učiteli. Metodický orgán se soustředí pouze na jejich hodnocení.
4. Jaké oblasti činnosti učitele jsou řešeny v rámci metodického orgánu?
Jedná se o výběr a předávání zkušeností z dalšího vzdělávání a v případě nového učitele – zvláště začínajícího – o jeho uvádění do praxe.
Toto uvádění je především záležitostí vedoucího metodického orgánu, ale některé činnosti deleguje i na ostatní. Jeden střední manažer by přivítal možnost podílet se na tvorbě úvazků, neboť
„...ředitel ani zástupce nemají takový přehled, jaký kantor je pro třídu nejvhodnější.“
5. Do jaké hloubky je možné řešit výběr učebnic a pomůcek?
Výběr učebnic je vždy záležitostí metodického orgánu, vedení školy je schvaluje na základě dostatku či nedostatku finančních prostředků.
Střední management by uvítal určitou částku, s kterou by bylo možné během roku hospodařit – takto je výběr učebnic a pomůcek odkázán většinou na aktuální přebytek financí a nekryje se se skutečnou potřebou.
6. Jaké důsledky má vykonávaná kontrolní činnost v rámci metodického orgánu?
Kontrolní činnost je příkaz ředitele školy, nevychází z potřeby středního managementu hodnotit členy svého metodického orgánu. Důvodem je rovněž malý výstup kontrolní činnosti – lze navrhnout např. další vzdělávání, ale není možné ovlivnit pohyblivé složky platu.
Hospitační činnost je tak spíše formální a nepředstavuje skutečnou kontrolní činnost se všemi atributy.
Na základě provedené analýzy a rozhovoru byly upřesněny položky v
dotazníku, určeného ředitelům, střednímu managementu a učitelům.
Výzkumné šetření zahrnovalo celkem 11 činností řízených středním managementem školy:
 
vyhodnocení a úprava školního vzdělávacího programu,
 
hodnocení žáků,
 
výběr akcí pro žáky,
 
výběr učebnic a pomůcek,
 
tvorba úvazků (přidělení předmětů jednotlivým vyučujícím),
 
tvorba rozvrhu,
 
práce se začínajícími učiteli,
 
kontrolní činnost (v rámci metodického orgánu),
 
pohyblivé složky platu (stanovení kritérií a výše u vyučujících),
 
hospodaření s finančními prostředky (finanční prostředky na učebnice a pomůcky),
 
další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Zatímco analýza zápisů ze schůzek metodických orgánů a rozhovory se středním managementem byly vstupními a upřesňujícími informacemi, teprve výsledky výzkumného šetření ukázaly skutečný výčet činností, které střední management řídí. A výsledky jsou alarmující:
 
ředitelé škol jsou ochotni plně delegovat střednímu managementu školy pouze jedinou činnost, a to výběr akcí pro žáky, řízení dalších činností – hodnocení žáků, výběr učebnic a pomůcek, práce se začínajícími učiteli a DVPP – jsou ochotni delegovat pouze částečně;
 
střední management je ochoten samostatně převzít pravomoci a odpovědnost rovněž pouze nad výběrem akcí pro žáky, na některých ostatních činnostech je ochoten participovat.
Z výsledků výzkumného šetření je tedy zřejmé, že ředitel školy ani střední management nepovažují funkci středního managementu za samostatný řídící prvek, ale pouze za jakýsi nadstavbový prvek pedagogický.
Střední management neřídí pedagogické pracovníky, ale pedagogický proces – a to samostatně pouze v jedné oblasti, která navíc s výukou jen souvisí. Řešení je v rukou obou výše jmenovaných aktérů – ale závěry nechávám až do dalších kapitol.
Milé kolegyně, milí kolegové, pokud je váš střední management skutečným řídícím prvkem, kterému jste ochotni předat odpovědnosti a pravomoci a on je ochoten je přijmout, pak je vaše škola kvalitně vedená a toto přeji i všem ostatním. Možná nás k tomu dovede příští článek zabývající se rolemi středního managementu. Do té doby přeji klidné dny pracovní a pohodové dny osobní.