Normální je alkohol nepít

Dostal jsem nabídku pracovat jako hlavní terapeut v soukromém pobytovém programu Restart Life v Litvínově. Tento program se zaměřuje především na terapii lidí závislých na alkoholu. Z minulosti jsem sice měl zkušenosti s terapií lidí obecně s návykovými problémy, ale rád dělám svou práci dobře, a tak jsem se rozhodl, že si toto téma v hlavě osvěžím a zpracuji ho pro sebe a pro naše klienty uceleně do knížky.

Počátkem 20. století byl poměr žen nadměrně pijících alkohol vůči mužům asi jedna ke dvaceti, ale koncem století se již uvádí, že asi jedna třetina lidí nadužívajících alkohol jsou ženy. Faktorů, které tento nárůst u žen ovlivnily, je mnoho. Jedná se o postupně narůstající pracovní zátěž žen, které začaly muže nahrazovat v původně typicky mužských povoláních během obou světových válek a po nich. Ženy se od druhé poloviny minulého století více emancipují, více se realizují a prosazují v zaměstnání. Často ale musejí nastoupit na druhou "šichtu", když se vrátí z práce domů, kde je čeká péče o děti a o domácnost. Tento způsob života je velmi stresující a jednou z možností, jak si od stresu ulevovat, je právě pití alkoholu. Dalšími důvody pro nadužívání alkoholu u žen jsou jejich úzkostné a depresivní stavy, nespokojenost v partnerském vztahu, "syndrom prázdného hnízda", kdy dospělé děti odcházejí z rodiny, nebo odchod žen do důchodu. Některé ženy rovněž pijí alkohol, aby zmírnily své emoční výkyvy před menstruací, nebo si alkoholem ulevují od různých psychických a tělesných potíží během klimakteria.

Ženy pijí více skrytě a samotářsky, protože se za své pití více stydí a obávají se odsouzení od druhých, kteří snáze přijímají nadužívání alkoholu u mužů. Ženy také často kombinují alkohol s různými léky, obvykle rizikovými a rovněž návykovými, jako jsou třeba benzodiazepiny. U žen vzniká závislost na alkoholu rychleji. Také se rychleji opijí, protože mají ve srovnání s muži menší játra. Když žena váží stejně jako muž, má po vypití stejného množství alkoholu vyšší hladinu alkoholu v krvi. Některé ženy se stanou závislými na alkoholu, protože začnou pít se svým partnerem. Když potom začnou mít s alkoholem problémy, tak je partneři, kteří je k pití předtím svedli, často opouštějí. Některým mužům zase vyhovuje, že jejich partnerka pije, a snaží se ji v závislosti udržovat. Důvody mohou být různé. Muž třeba získává nad ženou větší moc a kontrolu, může si pitím ženy ospravedlňovat své nevěry, ale někdy si i tím, že se o ženu stará, naplňuje svou potřebu užitečnosti a důležitosti.

Zjednodušeně je možné říci, že z třetiny hrají významnou roli geny, z třetiny výchova a zážitky v rámci rodiny a z třetiny vlivy vnějšího prostředí. Co se týče genů, u dětí z rodin alkoholiků je riziko vzniku závislosti na alkoholu (a jiných drogách) několikrát vyšší než u dětí rodičů, kteří s alkoholem problémy neměli. Rizikové je také užívání alkoholu matkou v době těhotenství. "Úrodnou půdou", která zvyšuje pravděpodobnost, že děti budou mít v dospělosti problémy s alkoholem, jsou rodiny s emočně nevyrovnanými rodiči, kteří jsou nespokojení v partnerském vztahu a neumějí spolu navzájem ani se svými dětmi dobře komunikovat.

Lidé, kteří se stali závislí na alkoholu, měli často matky, které nadužívaly alkohol, byly nebo stále jsou hodně úzkostné, nadměrně ochraňující, pečující, kontrolující, obtížně ovládající své emoce nebo byly a jsou naopak velmi emočně chladné. Někdy si ve svých dětech hledaly důvěrníka, aby si mohly stěžovat na svá životní a vztahová zklamání, a dítěti bránily v odpoutání se do dospělosti a samostatnosti. Otcové měli často problémy s pitím alkoholu, nezvládali svůj vztek, děti často kritizovali nebo bili či byli naopak emočně chladní, slabí a submisivní - někdy v rodině spíše absentovali, protože pořád pracovali. Hranice, které tito rodiče dětem vymezovali, nebyly buď žádné a všechno dětem dovolovali, nebo byly "z betonu", od dětí se očekávala extrémní disciplína a za porušení přísných pravidel rodiče děti okamžitě a tvrdě trestali. Prostě to nebyli laskaví rodiče, ale spravedliví tyrani.

K závislosti na alkoholu mohou lidé více inklinovat i tehdy, když měli v dětství výrazně narušené bazální emoční potřeby bezpečí, přijetí, ocenění a sebeurčení. Potom mají "kompenzační hlad" po těchto potřebách celý život. Hledají si k sobě někoho silnějšího, kdo jim pomůže "přežít v nebezpečném světě" - může to být i alkohol. Ujišťují se o lásce druhých, každý náznak odmítnutí těžce nesou, mají strach z opuštění, který mohou "rozpouštět" alkoholem. Neumějí odmítat, vycházejí všem lidem vstříc, aby od nich získali přijetí, které jim v dětství chybělo. Přepracovávají se a snaží se být perfektní, aby druhým dokázali, jak jsou šikovní, a získali od nich pochvalu. Takové chování způsobuje silný stres, od kterého si mohou ulevovat alkoholem. Bouří se a agresivně se snaží prosazovat své názory, aby je druzí respektovali - v tom jim může alkohol dodávat odvahu a sebevědomí.

Tito lidé byli často především v dětství něčím traumatizováni. Byli odloučeni od rodičů v citlivém vývojovém období, např. z důvodu nemoci, byli často biti, emočně nebo sexuálně zneužíváni, šikanováni ve škole. Tato traumata v nich vyvolala silné emoce (např. strach, bezmoc, ponížení), které potlačovali a které se začaly znovu vynořovat v době dospívání nebo v dospělosti, často v důsledku intenzivního a déletrvajícího stresu. Alkohol potom může hrát kompenzační, vyrovnávací, ochrannou roli, protože jeho účinek vyvolá emoce, které v dětství a dospívání člověku chyběly (např. pocit bezpečí), nebo naopak "rozpouští" potlačené emoce, které v minulosti bolely a nyní se v různých situacích (např. kritika, odmítnutí, hádka, neúspěch) opakovaně vynořují (např. ponížení, vina, strach, bezmoc, méněcennost).

Na vzniku problémů s alkoholem se mohlo podílet i pozorování a napodobování chování důležitých osob, obvykle rodičů. Děti mohly sledovat svou úzkostnou a depresivní matku, která řešila své emoční problémy nadužíváním alkoholu, nebo opakovaně viděly svého otce, který nespokojenost s manželkou řešil tím, že po hádkách odcházel do hospody, kde se opil, poté se vrátil domů a svou ženu před zraky dítěte zbil.

Mezi rizikové faktory vnějšího prostředí patří hektický a rychlý životní styl plný stresu, vysoké pracovní nároky, časté stěhování za prací (alkohol může pomáhat navazovat vztahy v nových prostředích), snadná dostupnost alkoholu v našem prostředí nebo třeba i tlak vrstevníků, přátel či kolegů ze zaměstnání, se kterými člověk chodí pít, aby "nerozbil partu".

Vliv mohou mít i spirituální faktory, což znamená, že vůči alkoholu jsou lidé více zranitelní, pokud nemají dostatečně zvnitřněné spirituální (sebepřesahující) hodnoty a spíše se orientují na hodnoty více egoistické nebo materiální, např. individuální úspěch, pohodlí, materiální statky či peníze.

Ano, existují rizikové profese. V Americe se na toto téma prováděl výzkum a mezi nejvíce rizikové profese patřili horníci, stavební dělníci, potom zaměstnanci hotelových a stravovacích služeb, umělci a pracovníci zábavního průmyslu. Podle tohoto výzkumu má problém s alkoholem také asi pětina amerických právníků.

Rizikové jsou profese, kde je hodně zodpovědnosti, emočního stresu, tlaku na výkon, který na pracovníky klade zaměstnavatel nebo pracovníci sami v důsledku vlastního perfekcionismu a přehnaného zaměření na výkon a kontrolu. Rizikové jsou i profese, kde jsou lidé v každodenním kontaktu s alkoholem, např. číšníci, barmani, a profese, kde lidé pracují na směnné provozy, které jim rozhazují přirozený spánkový rytmus. Jedná se hlavně o zdravotníky, včetně lékařů, kteří navíc často jako dárky dostávají od pacientů lahve různého alkoholu.

Učitelé budou jistě také ohrožení nadužíváním alkoholu, stejně jako jsou ohrožení syndromem vyhoření. Učitel bude více inklinovat k alkoholu, případně k tlumivým lékům, pokud má rizikovou osobní minulost, např. alkoholismus v rodině, narušené bazální potřeby v dětství, je perfekcionista, trpí úzkostnými nebo depresivními stavy, je na něj vyvíjen pracovní a emoční tlak ze strany nadřízených, rodičů a studentů a nemá dostatek opory v mimopracovním životě.

Záleží na stadiu motivace s pitím přestat nebo ho omezit. Dozrávání k léčbě je přirozený proces a trvá různě dlouhou dobu. Lidé nadužívající alkohol mohou být ke změně nebo léčbě nemotivovaní, ambivalentní nebo vysoce motivovaní. Ve stadiu prekontemplace čili před uvažováním o změně své potíže s alkoholem zlehčují nebo popírají. Problém nemají oni, ale ti, kdo si to o nich myslí. V tomto případě lze blízkým doporučit, aby dotyčného neznačkovali slovy "alkoholik" nebo "závislák" a moc na něj netlačili ohledně léčby, protože to nemá smysl. Jen by tak spotřebovávali mnoho své energie a času, zvyšovali by odpor k léčbě dotyčného a zhoršovali by si s ním vztah. V této situaci je pro blízké osoby užitečnější se poradit s odborníkem, případně samy mohou začít docházet na psychoterapii, aby se naučily lépe ovládat své emoce a věděly, jak se chovat v určitých situacích. Rovněž mohou dotyčnému sdělit svůj postoj, např.: "Myslím si, že tvoje potíže s alkoholem jsou vážné, protože během posledního roku piješ téměř každý den, více se spolu hádáme - a to mě štve. Mám o tebe také strach a potěšilo by mě, kdybys uvažoval(a) o léčbě. Mohlo by to pomoci tobě i našemu vztahu. Ale pochopím, když to budeš vnímat jinak. Kdybys o léčbě uvažoval(a), tak dej vědět, rád(a) ti pomohu s jejím zprostředkováním. Do té doby navrhuji tato pravidla pro vzájemnou komunikaci a soužití. (...) Co si o tom myslíš?"

Kognitivně behaviorální terapie čili KBT je stále se rozvíjející psychoterapeutický směr, který má systém, je pro klienty srozumitelný a má prokázanou účinnost nejen u léčby alkoholových a jiných závislostí, ale i u různých úzkostných a depresivních poruch. Kognitivní znamená zaměření na analýzu a změnu kognitivních čili myšlenkových procesů a behaviorální znamená zaměření na analýzu a změnu pozorovatelného, viditelného, zjevného chování.

Aby pili alkohol umírněně, a když už se rozhodnou abstinovat, tak aby se za to nestyděli, protože z globálního celosvětového hlediska je napít alkohol normální. Celosvětový průměr ročních abstinentů byl v roce 2010 62 %. V životě je mnoho jiných, lepších a bezpečnějších "drogových" aktivit, než je tlumivý a oblbující alkohol.