Nepohneme se z místa, dokud se zásadně nezvýší prostředky věnované společností do školství

Usilujeme o něco, co se poslední dobou začíná ozývat pod heslem systémová změna, protože jsme přesvědčeni, že české vzdělávání jako celek není zacíleno správným směrem a zejména je drasticky podfinancováno. A vůbec to není otázka jen učitelských platů, ale obecně investice společnosti do vzdělávání. Bez toho se skutečně nehneme z místa. V koncepční oblasti se snažíme, aby se při realizaci změn a řízení školství pracovalo s daty. Aby se nejen sbírala, ale i analyzovala a činily se na jejich základě dostatečně funkční závěry. Tedy snaha o to, co je označováno jako . Zatím se jde ode zdi ke zdi, nemáme systém ani strategii. A ještě připomenu jeden milník, na kterém EDUin původně vznikl - byl to závěr výzkumu, dle něhož bylo 70 % rodičů v zásadě spokojeno s českým školstvím v okamžiku, kdy si zakladatelé říkali, že staré školství v nové době je úplné retro.

To se celé odvíjí od skutečnosti, kdo jsou dnes klíčové cílové skupiny EDUin. Jsou jimi na jedné straně ředitelé škol, snažíme se jim dávat podporu, aby modernizovali na svých školách celou výuku. Kromě toho se EDUin pokouší propojovat lidi na akcích a prostřednictvím svých mediálních kanálů a zároveň se snažíme dopřávat učitelům osvětu. Vedle toho nabízíme školám pár konkrétních produktů, které jsou přímo zaměřeny na ně, ať už je to rozcestník dalšího vzdělávání dvpp.info, kde si učitelé mohou vybírat DVPP na míru, nebo je to Extratřída nebo soutěž školních webů sCOOLweb. Extratřída je nádherná metodika, dle níž mohou děti samy za pomoci mentora vymyslet, co by mohly udělat pro svou obec, jakým způsobem na to sehnat peníze, jak přesvědčit své okolí, jak akci zpropagovat. Nabízíme učitelům funkční, "opilotovanou" metodiku. Dále máme soutěž školních webů sCOOLweb, která je sice soutěž, ale zároveň edukativní platforma, na jejímž základě si mohou školy zkontrolovat svůj web, jestli je dostatečně otevřený směrem k veřejnosti a k rodičům a zároveň jestli je bezpečný k dětem, jestli tam nejsou bezpečnostní díry.

Druhou velkou cílovou skupinou jsou rodiče. To je skupina, které se věnuje EDUin nejdéle, a je jediný, kdo na ně systematicky cílí. Sem spadá certifikace Rodiče vítáni, což je soubor kritérií, kterými se evaluuje sama škola, sama si říká, nakolik se chce otevřít. K tomu patří samostatný web www.rodicevitani.cz, který už neslouží jen certifikovaným školám, ale za poslední rok se proměnil v online magazín pro rodiče a pro všechny, které zajímá vzdělávání a výchova dětí. Tento web má ohromnou návštěvnost, přes milion unikátních návštěvníků, nacházejí se na něm články kratšího formátu mířené spíše na mainstream. Vedle toho mohou angažovaní rodiče, stejně jako angažovaní ředitelé nebo učitelé, odebírat náš zpravodaj bEDUin, kde najdou mnohem odbornější informace, než se publikují na Rodiče vítáni.

Protože je škola řízena shora a funguje v určitém politickém prostoru, rozhodli jsme se přidat dvě nové cílové skupiny: zřizovatele a politiky. Máme svou advokační divizi, která se snaží udržovat kontakt s politiky, posouvat k nim know-how a informace, a zároveň jim poskytujeme servis, když potřebují nějaké údaje pro své rozhodování. Vedle toho jsme před minulými parlamentními volbami vytvořili koalici mnoha neziskových organizací, které daly dohromady dokument Vzdělávání přede-vším, který vyzýval politiky, aby se zavázali ke zvýšeným investicím do vzdělávání, aby se dorovnal deficit, který ČR ve vzdělávání má.

Co se týče zřizovatelů, máme plány zejména do budoucna. Zkoušeli jsme je "rozjet" už v letošním roce, ale většina zřizovatelů čekala na komunální volby, jestli budou potvrzeni, nebo nepotvrzeni ve svých funkcích. Počítáme, že oslovíme novou generaci zřizovatelů - komunálních politiků po volbách. Zatím probíhala pouze pilotáž našich produktů. Ustavil se Klub zřizovatelů, kde je několik měst a obcí, měli jsme pro ně EDUakademii (akademii pro zřizovatele), kde získali odborné informace, mohli o nich diskutovat mezi sebou, dopřáli jsme jim také ochutnávku produktů ostatních neziskových organizací, které se snaží progresivně měnit vzdělávání, jako např. Elixír do škol, který představil výuku fyziky, nebo Post Bellum, který ukázal workshopy k osudovým historickým osmičkám nebo ke kolektivizaci venkova. V porovnání s ostatními organizacemi má EDUin trochu jinou roli, snaží se především informovat o činnosti druhých, jsme silní zejména v mediální branži a zároveň se snažíme propojovat další organizace a školy, případně organizace mezi sebou.

Naše role je především systémová. Budeme se snažit všem školám a všem ostatním organizacím formálního i neformálního vzdělávání vylepšit situaci tím, že systém bude mít koncepci, bude řízen prostřednictvím zpětné vazby a bude dostatečně financovaný. Zajímáme se ale i o to, co se děje přímo ve školách, a to prostřednictvím návštěv škol v rámci Rodiče vítáni anebo v rámci kulatých stolů, kde se diskusí pravidelně účastní zástupci ze škol. Naše působení ovšem tkví zejména v mediální oblasti. Co bychom si přáli my jako lidé z EDUin, je, aby se vzdělávání dětí posunulo od tradičně pojaté transmisivní výuky, předávající hotová fakta, více ke konstruktivistickému pojetí.

Rádi se podepíšeme i pod snahu zvýšit učitelům prestiž povolání, aby za svou práci dostali spravedlivou odměnu. Zdůrazňujeme, že je potřeba se zabývat prevencí syndromu vyhoření, snahou zavést podpůrné učitelské profese, včetně jejich dostatečného financování. Snažíme se zajistit udržitelnost instrumentů, které jsou aktuálně nesystémově zavedeny a financovány z operačních programů - všechen ten šablonami zavedený mentoring, pedagogičtí i sociální asistenti a spol.

Také je nutné, aby zřizovatelé rozuměli vzdělávání, nejen školním budovám, snažíme se je zorientovat v pedagogice a vzdělávací politice. A usilujeme o to, aby i rodiče byli edukovaní, aby věděli, co se ve vzdělávání děje nového, jak a kam se proměňuje. Aby se některých změn nebáli, aby podpořili ředitele tyto změny realizovat, protože škola by často chtěla něco inovovat, ale problémem je konzervativní rodičovská veřejnost.

Role EDUin je networkovací a založení této iniciativy vznikalo hned od počátku s myšlenkou propojovat organizace pod jednu střechu, aby si mohly vyměňovat zkušenosti a aby mohly společně docílit větší efektivity svou synergií. To byl hlavní důvod, proč v iniciativě působíme takto aktivně. Zároveň jsme hned od začátku nabídli své zkušenosti s médii, aby se myšlenka dala propagovat šířeji.

Vize se nepohne z místa, dokud se zásadně nenavýší prostředky věnované společností do vzdělávání, protože vnitřní dluh školství je obrovský. Táhneme si tak za sebou balvan provizorií a nedodělků. Druhá věc, která s první úzce souvisí, je otázka dostatku lidí a jejich kvalifikovanosti. Systém začíná kolabovat. Jsem přesvědčen, že bez navýšení peněz nebudou učitelé, to se už ukázalo na začátku tohoto školního roku. Některé aprobace už jsou jako Yetti - také o nich všichni slýchají, ale živého zájemce s daným diplomem nikdo naživo neviděl. Jsem přesvědčen, že se to neobejde bez revize zákona o pedagogických pracovnících, protože stávající se ukázal jako zcela nepromyšlený a neadekvátní situaci, která na trhu práce panuje. Takže jsme zcela zbytečně vyhnali kvalitní odborníky, kterým pouze chyběl správný papír, a nenašli jsme za ně náhradu. Zpřísněním zákona o pedagogických pracovnících namísto zlepšování kvalifikovanosti sboru dochází k pravému opaku. Nedochází ke generační obměně, odchází nám silná vrstva pedagogů, na nichž školství stojí, do důchodu, zejména ve středním školství, a není za ně náhrada, protože nepřicházejí noví lidé z fakult.

Obrovskou neznámou je revize kurikula. My jsme přesvědčeni, že RVP potřebuje revizi, ale ne tak, jak je realizována prostřednictvím Národního ústavu pro vzdělávání, který na ni nemá peníze ani jasnou politickou zakázku, takže nová verze vzniká vzniká v totálním vakuu. NÚV navíc vůbec není imunní vůči tlakům lobbistických asociací a průmyslu, takže se velmi obáváme, že výsledek bude ještě horší než první kurikulární reforma. Zatím to vypadá, že jestli revize vůbec nějak dopadne, bude bez jakékoliv PR kampaně, narazí na úplné nepochopení lidí, kteří ve školství ještě zůstali, a celé to půjde úplně do prázdna. Výsledkem bude pouze prohloubení demotivace učitelského stavu a přepisování školních vzdělávacích programů.

Pokud si mám ještě něco přát na úrovni učení dětí a směrem k žákům, myslím, že čas jednoznačně nazrává směrem k mnohem většímu využívání formativního hodnocení, než je v české škole obvyklé. V EDUin jsme všichni přesvědčeni, že čím více formativních prvků bude začleněno do výuky, tím je reálnější, že v ní zmizí tradiční česká soutěživost a pomůže to větší spokojenosti širšího spektra dětí. Přál bych si, aby si kormidlo, pokud možno, dobře rozmyslelo jeden směr a tam se plulo ne měsíce či nanejvýš roky, ale řádově několik desítek let, protože každá změna ve vzdělávání trvá strašně dlouho, tak aby to nebylo sem a tam, tam a zpátky - viz například pokusy o revizi inkluze. Systém tak plýtvá i tím málem prostředků, které v něm nyní jsou. Stejně jako když se staví dům, člověk nemá tolik peněz, aby něco zalil betonem a pak to zase vybagroval, pak přidal jiný beton a pořád dokola. Stavba domu se neobejde bez toho, aby si člověk důkladně promyslel projekt už na začátku.