Nenechte se lapit v síti

Vydáno: 10 minut čtení

V minulém díle jsme se zabývali výběrem mobilních telefonů a náležitostmi s tím spjatými, s ohledem na bezpečné použití zařízení převážně dětmi a mladistvými. Tento díl pak bude věnován mezistupni mezi mobily a počítači, tedy phabletům, tabletům a obdobným zařízením, abychom svět technologií, kterými se můžeme připojit (ne)bezpečně do kyberprostoru, doplnili dalšími prvky. Jejich výběr může opět značně ovlivnit bezpečnost užívání, a navíc jde o přístroje, kterými jsou dnes školy často vybavovány a které jsou zapojovány do výuky.

Nenechte se lapit v síti
Phablety, tablety a další
RNDr.
Dagmar
Brechlerová,
Ph. D.,
odborná asistentka na ČVUT, členka Poradního výboru NCBI
Různé bombastické prognózy neustále naznačují vzrůstající počet uživatelů, pro které je mobil jediným používaným IT zařízením a kteří si s ním pro běžné užití naprosto vystačí. Je pravda, že dnešní chytré telefony už pomalu dohánějí stolní počítače a notebooky, co se výkonu týče. Stále je však mezi uživateli nemalý počet těch, kterým miniaturní krabička v kapse nestačí či pro které je práce na mobilu nepohodlná. Pro takového uživatele je na trhu celá řada zařízení, na kterých je práce daleko příjemnější, přístroje mohou mít větší výkon, větší displej či poskytovat některé pokročilejší funkce, na které zjednodušené operační systémy mobilních telefonů nestačí.
Prvním ze zařízení je tzv. phablet - jedná se o kombinaci slova tablet a phone (telefon), česky se také někdy užívá výraz „tabletofon“, což vcelku výstižně toto zařízení popisuje. Jedná se o dotykový chytrý telefon nadměrných rozměrů, využívající tak spíše koncept tabletu, který se však stále dá nosit v kapse. Operační systém se obvykle používá stejný jako u chytrých telefonů. Výhodou tohoto zařízení je bezesporu jeho rozměr, díky kterému lze displej jak jednodušeji ovládat, tak i číst. Jinak se přístroj v podstatě shoduje s chytrým mobilním telefonem, hodí se tedy pro pokročilejšího uživatele, který bude schopen zařízení ovládat - větší rozměry přístrojů se příliš nehodí pro malé ruce dětí, navíc zde stejně jako u dražších mobilů hrozí pád; operační systém obsahuje obvykle pokročilé funkce, tudíž se nehodí pro mladší a nezkušené uživatele.
Tablet je další skupinou přenosných zařízení, které se mohou značně lišit svou výbavou a možnostmi. Jedná se o dotykový počítač bez klávesnice, nejvíce připomínající velmi plochý LCD displej bez podstavce. Tato zařízení se mohou značně lišit svými parametry a schopnostmi, levnější běží obvykle na systému Android, který umožňuje víceméně stejné použití jako na chytrém telefonu. Některé tablety mají i slot na SIM kartu, mohou být tedy používány k volání, potažmo i používání placeného internetového připojení, zařízení jsou často také schopna přistupovat k internetu pomocí zabudovaného Wi-Fi adaptéru. Obvyklou výbavou je kamera, často jsou na tabletu i dvě - jedna na zadní straně zařízení pro běžné focení či nahrávání videí, jedna vepředu pro vedení videokonferencí (a v dnešní době samozřejmě i dělání jednoho autoportrétu - „selfíčka“ - za druhým).
Některé tablety mohou fungovat zároveň jako displej notebooku, mohou být ale i odpojeny a používány samostatně. Takovéto notebooky/tablety se nazývají 2v1 či hybridní a mohou být ideálním řešením pro uživatele, který se nedokáže rozhodnout, zda je mu sympatičtější notebook s klávesnicí, nebo samotný tablet. Jiným řešením je pak notebook, kterému jde displej otočit úplně na druhou stranu, a tím se složí v tablet.
Tablety, phablety a další zařízení (potažmo i počítače) se mezi sebou značně liší a je vhodné se při výběru zamyslet, k jakému účelu budou používány. Nedostatkem může být již samotný dotykový displej, se kterým může být problém pracovat pro někoho, kdo nemá dostatečný cit v rukou, displej se také může odřít či jinak opotřebovat. Pokud zařízení bude využíváno například pro multimediální účely, je vhodné, aby mělo kvalitní zvuk a dostatečnou úroveň výbavy pro zobrazení videa. Součástí zařízení bývá často také gyroskopický sensor, který se stará o to, aby se obraz naklápěl podle polohy zařízení. Některé přístroje mívají s naklápěním problémy, a pokud by se zařízení používalo ke specifickým účelům (aplikace využívající naklánění jako ovládací prvek nejsou neobvyklé), nemuselo by fungovat podle uživatelovy představy. V případě, že bude uživatel používat kameru/fotoaparát zařízení, je vhodné se ujistit, že má dostatečné rozlišení, často bývá součástí i přisvětlovací dioda nebo blesk pro lepší světelnost v tmavém prostředí či za špatného osvětlení. V případě výběru jakéhokoliv multimediálního zařízení je nejvhodnější prostudovat různé recenze a hodnocení a seznámit se, obdobně jako u kterýchkoliv jiných přístrojů, s jeho klady a zápory. Pokud bude přístroj využíván k ovládání určité aplikace, je vhodné se seznámit s požadavky pro provoz dané aplikace, aby se pak uživatel nepodivoval, že některé aspekty nebudou fungovat dle jeho představ.
Roli také hraje výdrž přístroje; je vhodné zvolit takový, aby vydržel alespoň několik hodin plného provozu (minimum by mělo být alespoň sedm hodin). Levnější modely (ale i některé dražší) mohou mít s životností baterie značné problémy, je proto opět vhodné se informovat v recenzích a praktických zkušenostech ostatních uživatelů, raději než spoléhat na informace od výrobce.
Výkon a použitelnost k rozličným účelům značně závisí na softwarovém a hardwarovém vybavení přístroje - některé tablety jsou již plnohodnotnými počítači, které mohou používat například systém Windows (obvykle Windows 8.1 nebo Windows 10, některé mohou mít systém Windows RT, což je předinstalovaný systém podobný Windows 8.1, avšak s velmi omezeným výběrem aplikací). Vzhledem k tomu, že většina těchto přístrojů jsou již zmíněné hybridní notebooky s odpojitelným či překlopitelným dotykovým displejem, mohou sloužit k různým účelům a není nutné pořizovat zároveň dvě zařízení. Navíc zařízení s tímto systémem mají možnost spouštět většinu aplikací určených pro současné verze operačního systému Windows, stejně jako by byly plnohodnotným stolním počítačem, problém však často představují starší aplikace, které nepodporují systém dotykových displejů a je možné je ovládat pouze klasickými „zastaralými“ cestami (klávesnice + myš či jiné vstupní zařízení).
Cenově dosti záleží na uživatelových potřebách - některé obstojnější tablety či hybridní zařízení s Windows se dají pořídit již za cenu okolo 4 000 Kč, dražší a výkonnější přístroje se mohou pohybovat i kolem 20 000 Kč.
Dalším operačním systémem je Google Android, který se uplatňuje na všech mobilních zařízeních ve víceméně stejné podobě. Pro Android je k dispozici celá řada aplikací, které jsou často k dispozici zdarma, ale představují určité bezpečnostní riziko, jak již bylo zmíněno dříve. Problémem při provozování tohoto systému na tabletech může být například fakt, že Android je primárně systém pro mobilní telefony, tedy většina aplikací je také určena pro mobily, a má tudíž daleko menší rozlišení. Výsledkem může být, že na tabletu některé aplikace budou vypadat podivně, grafika může být rozmazaná či zubatá a může docházet k posunům v různých prvcích. Většina běžně používaných aplikací by však tento problém měla mít podchycený, je vhodné se však ujistit ve specifikacích konkrétní aplikace, zda u ní nejsou podobné limity nastaveny.
Cenově se zařízení s Androidem pohybují od cca 2 000 až do 20 000 Kč, nicméně se většinou nevyplatí kupovat úplně nejlevnější modely. Také je nutné se rozhodnout podle toho, k čemu vlastně tablet bude používán: ve škole se uplatní například na prohlížení multimédií, pak je důležité, aby měl slot na paměťovou kartu, kterou se rozšíří kapacita zařízení; na hraní se hodí vyšší výkon; na plnohodnotný provoz kancelářských aplikací možnost připojit (bezdrátovou) klávesnici a tak dále.
Posledním běžně využívaným operačním systémem je pak iOS, který je specifický pro zařízení společnosti Apple (iPhone, iPad, iPod). Vzhledem k definovaným velikostem zařízení a omezení operačního systému pro zařízení pouze od jednoho výrobce si Apple může dovolit operační systém přizpůsobovat na míru bez nutnosti zabývat se zařízeními od jiných výrobců. Pro iOS je v nabídce obchodu Apple Store k dispozici množství aplikací, které procházejí pečlivým výběrem, čímž se zachytí jakékoli škodlivé aplikace (až na velmi ojedinělé výjimky). Nevýhodou pořízení tabletu iPad pak může být značná cena oproti jiným zařízením (od cca 7 000 Kč výše).
Zvláštní kategorii pak tvoří čtečky elektronických knih -tablet či jiné zařízení může také posloužit k obdobnému účelu, nicméně výrobci čteček se snaží svá zařízení přizpůsobit očím čtenářů, displeje tedy vypadají a fungují trochu jinak, a čtení textu na nich tolik nenamáhá oči. Značnou nevýhodou oproti tabletům jsou jednak omezené možnosti samotného zařízení a navíc displej, který se snaží imitovat papír a je obvykle pouze černobílý. Vzhledem k omezenému výběru e-knih čtečky v současné době ještě nejsou v takové fázi, aby dokázaly plnohodnotně nahradit klasické učebnice. Do budoucna je však možné s tímto vývojem počítat. Nejznámější čtečkou je asi Amazon Kindle či PocketBook, jejich cena se obvykle pohybuje do cca 4 000 Kč, nicméně je nutné si uvědomit, že nákup knih pak také něco stojí.
Pokud bude tablet či podobné zařízení (phablet, pravděpodobně ale spíše tablet či hybridní počítač) součástí výuky, je nutné jej zvolit tak, aby požadované výukové či interaktivní aplikace byly schopny na zařízení fungovat. Pokud škola míní využívat tablet v rámci výuky, je vhodné, aby se buď sama postarala o výběr vhodného modelu a například se pokusila vyjednat levnější cenu při nákupu více kusů, nebo by měla být schopna rodičům doporučit výhodný model tak, aby D + M mohli plnohodnotně využívat tablet při výuce.
Většina zařízení, která se dají připojit k internetu (včetně některých čteček e-knih), je napadnutelná nějakou formou malware - škodlivých kódů, které se bez ochranných programů a prvků mohou dostat do zařízení a následně například poškodit data, ukrást informace o uživateli, odposlouchávat zařízení a podobně. Právě u těchto menších zařízení je ochrana dosti často silně podceňována. V rámci bezpečnosti informačních technologií bude ochrana jednotlivých operačních systémů těchto zařízení rozebrána podrobněji v některém z následujících dílů.