Možnosti hodnocení ředitelů škol

V úvodu přivítal účastníky z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který zdůraznil aktuálnost kulatých stolů pořádaných Centrem školského managementu. Poukázal na to, že i když tato diskuzní setkání jen velmi těžko mohou ovlivnit legislativní sféru, přesto dávají návod, jak se k jednotlivým věcem mohou ředitelé škol postavit. Z hlediska hodnocení upozornil na současný trend upřednostňování kvantitativních údajů a na potlačení kvalitativních hodnot - vykázané v tabulkách je v pořádku, vytrácí se ale zájem o lidi.

Krátký úvod vedoucího katedry připomenul zvyšující se politické vlivy ve školství, „nehodnocení“ ředitelů škol a vypisování plošných konkurzů i absenci kompetenčního modelu funkce ředitele školy. Zdůraznil také - hodnotí se škola jako organizace, ale konkrétní hodnocení ředitelů škol lze z toho pouze dovozovat. Po vymezení hodnocení jako jedné z personálních činností pak byly na programu dva hlavní referáty, které prezentovaly dva pohledy: pohled zřizovatele a pohled ředitele školy. Pohled zřizovatele nastínil vedoucí odboru školství MČ Praha 7 Mgr. Filip Kuchař, který vymezil ve své prezentaci tři lidské faktory na úřadech, které se zapojují do hodnocení ředitelů:

Zájmy politika uvedl Filip Kuchař citátem M. Webera: Politika prioritně zajímají voliči, tedy rodiče, nikoliv dítě. jsou sice poradním orgánem, ale - jsou tedy loajální ke své politické straně, ke svému politikovi. Navíc dávají pouze doporučení - ať už k odměnám nebo postihům. Úředníci jsou rovněž doporučující a hlavně výkonnou silou pro rozhodnutí politika. Ač se jedná o postavení nepolitické a nesvázané s volbami, jejich snaha o setrvání na radnici může funkci zpolitizovat. Hodnocení ředitelů škol zřizovateli je buď neřízené, tj. hodnocení s ohledem na „znalost místních podmínek“, tedy intuitivně bez konkrétních kritérií nebo vychází z interních (vlastní hodnocení školy) nebo externích (ČŠI) podkladů, nebo , tj. na základě konkrétních kritérií.

Hodnocení zřizovatele mají následující společné znaky: Naopak mezi rozdílné znaky patří počty hodnotících kritérií (u jednoho zřizovatele jich bylo 45), organizace hodnocení a odlišná hodnotící kritéria. Filip Kuchař také uvedl příklady některých kritérií: plnění většího rozsahu pracovních úkolů, práce pedagogické rady, osvětová činnost. V závěru konstatoval, že nezaznamenal žádnou odezvu v hodnocení ředitelů zřizovateli v důsledku ustanovení šestiletého funkčního období a předpokládá, že hodnocení se nebude v budoucnu měnit.

Pohled ředitelů škol reprezentoval ředitel základní školy Mgr. Jan Korda, který vidí hodnocení ředitelů škol jako nezbytnou součást řízení školy. Připomněl obvyklá hodnotící kritéria, kterými je dodržování legislativya ekonomických směrnic, a zároveň poukázal i na absenci takových hodnotících kritérií, jako je vize školy, kvalita vzdělávání, kvalita pracovníků, klima školy nebo její otevřenost. Zdůraznil, že aby mohla platit rovnice kvalitní ředitel Z kvalitní škola, je nezbytně nutné:

Prezentace obou řečníků lze nalézt

Následující diskuze se vztahovala k těmto otázkám:

Diskuze účastníků byla velmi aktivní a vyplynuly z ní následující poznatky:

Diskuze tak nastínila řadu problémů, které hodnocení ředitelů škol vyvolává. A i když, jak bylo nastíněno v úvodu, kulatý stůl jen těžko přímo ovlivní školskou legislativu, může se stát

V samém závěru ještě pozvání na další Kulatý stůl Centra školského managementu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který se bude opět věnovat aktuálnímu tématu z ředitelské praxe a bude se konat a také na