Zřejmě každý ředitel školy si při plánování výjezdu žáků do některého ze států EU kladl otázku: Musí být při uvedeném výjezdu pedagog školy odměňován minimální mzdou daného státu EU? Článek je věnován odpovědi na ni.1)
Minimální mzda státu EU a výjezdy škol do zahraničí
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph.D.,
specialistka na školskou problematiku
Mgr. Ing.
Matěj
Gregárek,
vrchní ministerský rada, MPSV
Teoretickou odpověď lze hledat v evropském právu, především v pravidlech pro vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Praktická odpověď je bohužel mnohem "roztříštěnější" a je nutné ji hledat v národních úpravách jednotlivých členských států.
Teoretická rovina: směrnice č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb
Smysl směrnice č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (dále jen "Směrnice") lze vyjádřit následujícím způsobem: je nezbytné nalézt rovnováhu mezi volným pohybem služeb (a potažmo pracovníků, jejichž prostřednictvím jsou služby přeshraničně poskytovány) a potřebou zaručit vyslaným pracovníkům adekvátní úroveň ochrany. Proto zaměstnanci vyslaní ze svého "domovského" členského státu EU (např. z České republiky) nemají na území "hostitelského" státu (např. Rakouska) vykonávat práci za horších mzdových a sociálních podmínek, než jsou minimální mzdové a sociální standardy hostitelského státu (např. Rakouska).
Na vyslané zaměstnance se během vyslání vztahují současně dvě skupiny pravidel:
a)
vyslaní zaměstnanci si v zásadě s sebou "nesou" právo státu, ve kterém jsou zaměstnáni,
b)
zároveň se však pracovní podmínky, které jsou taxativně vyjmenovány v čl. 3 odst. 1 Směrnice (viz dále), řídí právem hostitelského státu.
Předpokládejme, že právnická osoba vykonávající činnost školy v České republice (tj. zaměstnavatel) plánuje, že vyšle svého zaměstnance do některého ze států EU. Jaké okolnosti je nutné vyjasnit, abychom zjistili, zda se na uvedené vyslání zaměstnance Směrnice vztahuje, nebo nevztahuje?
I----------------------------------------------------------------------------I
I Na které právnické osoby vykonávající činnost školy se Směrnice vztahuje? I
I----------------------------------------------------------------------------I
I Čl. 1 odst. 1 Směrnice: I
I I
I Tato směrnice se vztahuje na podniky usazené v některém členském státě, I
I které vysílají v rámci nadnárodního poskytování služeb v souladu s I
I odstavcem 3 pracovníky na území jiného členského státu. I
I----------------------------------------------------------------------------I
I - Je evidentní, že Směrnice, která musí být v určité míře obecná, I
I nepoužívá pojem "právnická osoba vykonávající činnost školy". Ve I
I Směrnici je použit pojem "podnik". Pod uvedeným pojmem je možné chápat i I
I právnickou osobu vykonávající činnost školy (např. Základní školu a I
I mateřskou školu Kostelec, příspěvková organizace). V prostředí subjektů I
I zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení to bude právnická osoba, I
I která má sídlo v České republice. I
I - Klíčovým momentem, na který se odkazuje čl. 1 odst. 1 Směrnice, jsou I
I definiční znaky vyslání v rámci nadnárodního poskytování služeb v EU. I
I Negativně vyjádřeno: Směrnice se nevztahuje "automaticky" na všechny I
I podniky vysílající své pracovníky do jiného státu EU, ale pouze na ty I
I podniky, které vysílají své pracovníky do jiného státu EU v situacích, I
I které jsou ve Směrnici vymezeny (tedy ne každá zahraniční pracovní cesta I
I je zároveň vysláním ve smyslu Směrnice). Tyto znaky Směrnice definuje v I
I čl. 1 odst. 3 (viz dále). I
I----------------------------------------------------------------------------I
I----------------------------------------------------------------------------I
I Na které pracovníky se Směrnice vztahuje? I
I----------------------------------------------------------------------------I
I Čl. 2 odst. 1 Směrnice: I
I I
I Pro účely této směrnice se "vyslaným pracovníkem" rozumí pracovník, který I
I po omezenou dobu vykonává práci na území jiného členského státu než státu, I
I ve kterém obvykle pracuje (přičemž není rozhodné, zda jde o zaměstnance v I
I pracovním poměru či o zaměstnance na základě dohod). I
I----------------------------------------------------------------------------I
I - Směrnice se vztahuje pouze na ty pracovníky, kteří jsou zaměstnanci I
I určitého podniku (např. "české" právnické osoby vykonávající činnost I
I školy) a kteří jsou vysláni k výkonu práce (za určitých podmínek - viz I
I dále) do jiného státu EU (např. do Rakouska) dočasně. I
I----------------------------------------------------------------------------I
I----------------------------------------------------------------------------I
I Na které případy vyslání pracovníka do jiné země EU se Směrnice vztahuje? I
I----------------------------------------------------------------------------I
I Čl. 1 odst. 3 Směrnice: I
I I
I Tato směrnice se použije, pokud podniky uvedené v odstavci 1 učiní některé I
I z následujících nadnárodních opatření: I
I a) vyšlou pracovníka na území členského státu na vlastní účet a pod svým I
I vedením na základě smlouvy uzavřené mezi podnikem pracovníky I
I vysílajícím a stranou, pro kterou jsou služby určeny, činnou v tomto I
I členském státě, jestliže po dobu vyslání existuje pracovní poměr mezi I
I vysílajícím podnikem a pracovníkem, nebo I
I b) vyšlou pracovníka do provozovny nebo podniku náležejícího ke skupině I
I podniků na území členského státu, jestliže po dobu vyslání existuje I
I pracovní poměr mezi vysílajícím podnikem a pracovníkem, nebo I
I c) jako podnik pro dočasnou práci či podnik poskytující pracovníky vyšlou I
I pracovníka do podniku, který jej využije, se sídlem nebo vykonávajícího I
I činnost na území některého členského státu, jestliže po dobu vyslání I
I existuje pracovní poměr mezi podnikem pro dočasnou práci či podnikem I
I poskytujícím pracovníky na straně jedné a pracovníkem na straně druhé. I
I----------------------------------------------------------------------------I
I - "Klasickým vysláním" je případ uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a). Další I
I dvě písmena popisují specifické situace: tzv. "vnitropodnikové vyslání" I
I [písm. b) – v rámci jedné obchodní skupiny (koncernu)] a "pronájem I
I pracovní síly" [písm. c) – prostřednictvím agentur práce]. Lze I
I předpokládat, že s uvedenými specifickými případy vysílání zaměstnanců k I
I výkonu práce do některé ze zemí EU se u "českých" právnických osob I
I vykonávajících činnost školy nesetkáme. I
I----------------------------------------------------------------------------I
I - "České" právnické osoby vykonávající činnosti školy bude nejvíce zajímat I
I případ vymezený v čl. 1 odst. 3 písm. a) Směrnice. I
I - Tento případ nastane tehdy, pokud jsou současně splněny následující I
I znaky: I
I 1) "Česká" právnická osoba vykonávající činnost školy uzavře s tzv. I
I příjemcem činným na území hostitelského státu (např. právnickou nebo I
I fyzickou osobou, která je činná na území Rakouska) smlouvu o I
I poskytnutí služby. I
I 2) Na základě uvedené smlouvy "česká" právnická osoba vykonávající I
I činnost školy vyšle svého zaměstnance (pracovníka) na území členského I
I státu (např. Rakouska). To znamená, že vysílá zaměstnance "na vlastní I
I účet" a "pod svým vedením". Uvedený zaměstnanec je přitom i po dobu I
I vyslání na území členského státu EU (např. Rakouska) stále I
I zaměstnancem "české" právnické osoby. I
I----------------------------------------------------------------------------I
Je-li zaměstnanec "české" právnické osoby vykonávající činnost školy vyslán do některého ze států EU (jsou naplněny výše uvedené definiční znaky vyslání), pak má toto vyslání z pohledu českého zákoníku práce zpravidla formu:
-
vyslání zaměstnance na zahraniční pracovní cestu (§ 42 odst. 1, § 154 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) nebo
-
dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (§ 43a zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).2)
Jak se Směrnice vztahuje na jednotlivé výjezdy škol?
Právnické osoby vykonávající činnost základních a středních škol obvykle organizují jazykové pobyty, poznávací exkurze nebo lyžařský výcvikový kurz svých žáků v zahraničí.
Je zřejmé, že u každého z uvedených "výjezdů do zahraničí" je nutné určit následující: Je, či není činnost, kterou má zaměstnanec při uvedených výjezdech vykonávat, prací, kterou reguluje Směrnice?
V následujících tabulkách jsou vyjádřeny hypotetické případy.
Co je nutné zajistit, pokud se Směrnice na činnost školy vztahuje?
Jestliže "česká" právnická osoba vykonávající činnost školy dospěje k závěru, že se na činnost jejích zaměstnanců Směrnice vztahuje (nebo má pochybnosti o tom, že se na ni Směrnice nevztahuje), pak by měla mimo jiné získat informace o tom:
-
zda je, či není povinna před zahájením práce zaměstnance v dané zemi EU ohlásit vyslání pracovníků úřadům v dané zemi EU (tzv. notifikační povinnost), případně zda jsou s vysláním do daného státu spojeny další administrativní povinnosti (typicky povinnost, aby zaměstnanec byl vybaven kopiemi pracovní smlouvy a výplatních pásek, často přeložených do úředního jazyka hostitelského státu),3)
-
zda je povinna vybavit vyslaného zaměstnance potvrzením o příslušnosti k systému sociálního pojištění v ČR (tzv. formulář A1).4)
Dále je "česká" právnická osoba vykonávající činnost školy povinna se zaměřit na pracovněprávní nároky, které jsou stanoveny v čl. 3 Směrnice.
I----------------------------------------------------------------------------I
I Pracovní podmínky I
I I
I 1. Členské státy zajistí, aby podniky uvedené v čl. 1 odst. 1 zaručovaly I
I bez ohledu na právo rozhodné pro pracovní poměr pracovníkům vyslaným na I
I jejich území pracovní podmínky týkající se dále uvedených záležitostí, I
I které jsou v členském státě, ve kterém je práce vykonávána, stanoveny I
I - právními či správními předpisy a/nebo I
I - kolektivními smlouvami nebo rozhodčími nálezy, které byly prohlášeny I
I za všeobecně použitelné ve smyslu odstavce 8, jestliže se týkají I
I činností uvedených v příloze: I
I a) maximální délky pracovní doby a minimální doby odpočinku, I
I b) minimální délka dovolené za kalendářní rok, I
I c) minimální mzda, včetně sazeb za přesčasy; tento bod se nevztahuje I
I na doplňkové podnikové systémy zaopatření v důchodu, I
I d) podmínky poskytování pracovníků, zejména prostřednictvím podniků I
I pro dočasnou práci, I
I e) ochrana zdraví, bezpečnosti a hygieny při práci, I
I f) ochranná opatření týkající se pracovních podmínek těhotných žen I
I nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých, I
I g) rovné zacházení pro muže a ženy a ostatní ustanovení o I
I nediskriminaci. I
I I
I Pro účely této směrnice vymezují pojem "minimální mzda" uvedený v odst. 1 I
I druhé odrážce písm. c) vnitrostátní právní předpisy a/nebo zvyklosti I
I členského státu, na jehož území je pracovník vyslán. I
I----------------------------------------------------------------------------I
"Česká" právnická osoba vykonávající činnost školy porovná pracovněprávní nároky, které jsou stanoveny Směrnicí:
a)
v České republice a
b)
ve státu EU, do kterého je zaměstnanec vyslán (hostitelského státu).
Následně použije tu právní úpravu, ze které pro zaměstnance plynou výhodnější nároky.
V případě, že v oblasti odměňování za práci jsou pravidla pro minimální odměňování5) (obsažená v právních předpisech nebo v univerzálně aplikovatelných kolektivních smlouvách) výhodnější v hostitelském státě (např. v Rakousku), použijí se pravidla hostitelského státu. V takovém případě se musí zaměstnavatel ujistit, že odměna za práci, kterou zaměstnanci vyplatí za dobu odpracovanou během vyslání, dosahuje alespoň minima, na které má zaměstnanec nárok podle pravidel hostitelského státu. Není-li tomu tak, musí zaměstnanci rozdíl dorovnat (např. formou jakéhosi "příplatku k dorovnání zahraniční minimální mzdy")6). Pro úplnost lze poznamenat, že případné zahraniční stravné a kapesné není možné započítávat jako součást odměny.7)
Pokud by se na situaci vyslaného zaměstnance Směrnice vztahovala a vyslaný zaměstnanec by postupně poskytoval služby v několika státech EU, byl by považován za vyslaného v každém jednom státě po dobu, po kterou v tom kterém státě vykonává práci.
Praktická rovina: národní úpravy
Při přechodu k praktické rovině problematiky minimální mzdy státu EU a výjezdů škol do zahraničí mohou vyvstat dotazy: Proč se vyčleňuje praktická rovina? Teoretická rovina, které je věnována předchozí část textu, nestačí?
Přechod k praktické rovině je zapříčiněn tím, že směrnice 96/71/ES i vymáhací směrnice 2014/67/EU nepůsobí v jednotlivých členských státech EU přímo. Jsou tzv. transponovány ("převedeny") do národní právní úpravy (např. do národní právní úpravy Slovenska) a vymáhány prostřednictvím národních právních úprav. Je zřejmé, že národní právní úpravy se mohou od výše uvedeného teoretického rámce lišit.
Předně je třeba konstatovat, že ani na obecné úrovni není v tuto chvíli jasné, zda se Směrnice na (veřejné) školy vůbec vztahuje.8) Lze vycházet z předpokladu, že většina členských států běžnou činnost pedagogů za vysílání nepovažuje a úprava pracovních podmínek těchto pedagogů podléhá i během zahraniční pracovní cesty právní úpravě jejich domovského státu. Jasná judikaturaSoudního dvora Evropské unie týkající se pedagogických pracovníků neexistuje.
Nicméně i v případě, že bychom uvažovali o školství jako o sektoru, který v principu může spadat do působnosti Směrnice, v případě konkrétních činností škol (např. pedagogický doprovod školních výletů) lze důvodně pochybovat o přiměřenosti uplatňování Směrnice na takové pracovníky.9)
Pokud tedy jde o praktickou otázku, před kterou stojí škola jako zaměstnavatel - Co mám udělat, abych dodržel platné právo a vyhnul se případné sankci? -,
relevantní odpověď lze nalézt pouze v národním právu toho členského státu, do kterého je zaměstnanec vysílán. Za tímto účelem lze využít národní weby s informacemi pro vysílané pracovníky, které jsou členské státy povinny zřídit na základě čl. 5 směrnice 2014/67/EU.10) V případě nejasností lze doporučit obrátit se s dotazem popisujícím konkrétní situaci na národní kontaktní místa.11)
Co se týče právní úpravy u našich nejbližších západních sousedů, je situace následující:
-
V Rakousku je nutné rozlišovat dvě situace:
1)
Zákon o boji proti sociálnímu dumpingu (LSD-BG)12) není uplatňován v případě pedagogických pracovníků doprovázejících školní výlet, exkurze apod. Učitele tedy není nutné nahlašovat, vybavovat dokumenty ani jim nenáleží rakouská minimální mzda.13)
2)
Jiná situace vzniká v případě lyžařských výcvikových kurzů, pokud pedagogové kromě dohledu nad žáky rovněž poskytují žákům službu "lyžařského výcviku". V tomto případě se již národní rakouská úprava uplatní. To znamená, že je nutné učitele nahlašovat, vybavovat dokumenty a náleží jim rakouská minimální mzda.14)
-
Velmi specifická je národní úprava minimální mzdy v Německu, ve kterém platí zákon o minimální mzdě (tzv. MiLoG), který je formálně uplatňován plošně vůči všem zahraničním pracovníkům, kteří momentálně vykonávají práci na území Německa. Německá minimální mzda ve výši 8,84 EUR/hod.15) tedy platí i pro pedagogy doprovázející školní výlet. Školství nicméně nespadá mezi sektory, ve kterých platí povinnost zaměstnavatele vyslání zaměstnanců ohlašovat a vybavovat zaměstnance předepsanými dokumenty.16) V případě školních výletů tedy škola jako zaměstnavatel splní požadavky německé úpravy už tím, že pedagogům dorovná hodinovou mzdu za čas odpracovaný na území Německa do úrovně 8,84 EUR.17)
Shrnutí
Směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU mají pro školy jen omezený praktický význam. Školy by měly výjezd do zahraničí posoudit podle národní úpravy jednotlivých členských států. To lze učinit na národních webech nebo na národních kontaktních místech (obvykle prostřednictvím e-mailu, telefonátu nebo dotazu na webovém portálu).
Autorům článku není v tuto chvíli znám žádný případ členského státu EU, který by na pedagogické pracovníky vykonávající dohled nad žáky při školním výletě nebo exkurzi (tj. v roli "doprovodu") aplikoval svou minimální mzdu a/nebo doprovodné administrativní povinnosti. Jedinou výjimkou je Německo, které těmto pracovníkům přiznává nárok na německou minimální mzdu ve výši 8,84 EUR/hod., žádné doprovodné administrativní povinnosti však předepsány nejsou.
Co se týče zaměstnanců škol, kteří se nacházejí pracovně v zahraničí v jiném kontextu než na školních výletech (výměnné stáže, výzkumná činnost, přednášková činnost, konference apod.), záleží na konkrétní situaci (v neposlední řadě na tom, jak je jejich činnost v zahraničí smluvně upravena) a na právní úpravě konkrétního státu. Případný nárok na minimální mzdu je proto vhodné ověřit výše zmíněným způsobem na národním webu / národním kontaktním místě.
V případě, že pedagogický pracovník na lyžařském výcvikovém kurzu učí lyžovat "své české" žáky, je aplikace místní minimální mzdy vyjasněna pouze v případě Rakouska a Německa. V ostatních státech lze předpokládat, že se místní minimální mzda neuplatní, ale opět lze doporučit v případě pochybností situaci ověřit u národních orgánů.
1 V tomto článku je vyjádřen právní názor jeho autorů. V případě sporu, včetně soudního řízení týkajícího se konkrétní věci, mohou být stanoviska a závěry třetích stran, včetně soudu, odlišná od těch, která jsou prezentována v tomto článku.
2 Při déletrvajícím vyslání lze uvažovat rovněž o změně místa výkonu práce v pracovní smlouvě namísto běžné zahraniční pracovní cesty.
3 Viz směrnice 2014/67/EU. Povinnosti platné v jednotlivých zemích jsou taktéž uvedeny na národních webech; rozcestník na jednotlivé národní weby: http://europa.eu/youreurope/citizens/work/work-abroad/posted-workers/index_en.htm?linksbox=1
4 Jedná se o potvrzení o příslušnosti k systému sociálního pojištění v domovském státě zaměstnance. Osvědčuje, že určitá osoba podléhá právním předpisům v oblasti sociálního zabezpečení státu, který formulář vystavil, a platí pojistné na sociální zabezpečení do systému daného státu. Viz informace České správy sociálního zabezpečení dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/ tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/2012-09-07-odjizdite-pracovat-do-zahranici-opatrete-si-potvrzeni-o-prislusnosti-k-pravnim- predpisum.htm
5 České znění Směrnice hovoří o "minimální mzdě", což ovšem není zcela přesné (anglické znění: minimum rates of pay) , neboť součástí minimální odměny mohou být i jiné složky než pouze úzce vymezená minimální mzda - informace jsou uvedeny na národních webech.
6 Český zákoník práce konkrétní příplatek pro tento případ neupravuje, jde tedy spíše o praktickou otázku účetní.
7 Srov. čl. 3 odst. 7 Směrnice.
8 Resp. do jaké míry lze různé činnosti školy považovat za "poskytování služeb" ve smyslu čl. 56 Smlouvy o fungování Evropské unie.
9 Srov. body 30 až 36 v rozsudku C-165/98 Mazzoleni.
10 Rozcestník ke všem národním webům lze nalézt na stránkách Evropské komise: https://europa.eu/youreurope/citizens/work/work-abroad/posted-workers/index_en.htm
11 Kontakty jsou rovněž uvedeny na národních webech.
12 Bližší informace o rakouské právní úpravě vyslaných pracovníků jsou k dispozici zde: https://www.mzv.cz/vienna/cz/obchod_a_ekonomika/uzitecne_navody_pro_ceske_firmy_a_osvc/vysilani_pracovniku/index.html
13 Z působnosti národní rakouské úpravy jsou rovněž vyňaty "účast na seminářích, přednáškách, kongresech a zasedáních" a "činnost v rámci mezinárodního vzdělávání a dalšího vzdělávání nebo výzkumných programů na univerzitách". Viz rakouský národní web: http://www.entsendeplattform.at/cms/Z04/Z04_25.999_10.a/1342573749253/otazky/podrobnosti/plati-pro-urcita-preshranicni-pracovni-nasazeni-vyjimky-z-povinnosti-ktere-jsou-popsany-na-techto-internetovych-strankach
14 Informace o všech povinnostech lze dohledat na rakouském národním webu: http://www.entsendeplattform.at/cms/Z04/Z04_25.0/domu
15 V případě, že by časem došlo ke změně výše minimální mzdy, lze její aktuální výši ověřit na německém národním webu: http://www.zoll.de/DE/Fachthemen/Arbeit/Mindestarbeitsbedingungen/Mindestlohn-Mindestlohngesetz/mindestlohn-mindestlohngesetz_node.html
16 Praktické riziko kontroly ze strany německých orgánů a uložení veřejnoprávní sankce je tedy v případě školních výletů minimální. Zaměstnanci však vzniká soukromoprávní nárok na německou minimální mzdu, kterého se může kdykoli (během obecné promlčecí lhůty) domáhat, a to v principu i před českými soudy.
17 Pro úplnost lze uvést, že MiLoG se nevztahuje na státní zaměstnance, pokud jde o zaměstnance v režimu služebního zákona - což ovšem pedagogové ve veřejném školství nejsou.