Gymnázium Na Zatlance (GNZ) najdete na pražském Smíchově, v těsné blízkosti redakcí velkých mediálních skupin. Nabízíme čtyřleté studium ve dvou vzdělávacích programech (Objevovat a rozvíjet, ALT) a v obou programech si naši učitelé všímají, jak silně v poslední době rezonuje ve veřejném prostoru téma mediálního vzdělávání, které je ve školní praxi zastoupeno průřezovým tématem mediální výchova (MV).
Na GNZ již řadu let pořádáme programy podporující MV (blíže viz Dobrá praxe GNZ), přesto bychom rádi naše pedagogické úsilí zaměřili komplexněji, systematičtěji a ve větší součinnosti pedagogického sboru. Proto jsme se rozhodli zrevidovat naše působení v průřezovém tématu MV a definovat si, které oblasti MV jsou pro nás prioritní a jak je do naší výuky začleníme.
Dobrá praxe GNZ
Průřezové téma mediální výchova má své zastoupení v mnoha předmětech vyučovaných na GNZ. Češtináři každoročně organizují pro všechny studenty 3. ročníků projektové Dny médií (1. den: tři bloky besed s novináři a osobnostmi z mediálního prostředí, např. Tomáš Etzler, Erik Tabery, Radka Smejkalová, Václav Moravec, youtubeři, zvolsi.info aj.; 2. den: exkurze v redakcích, např. ČTK, ČT, Svobodná Evropa, ČRo Plus atd.; 3. den: zpětná vazba formou prezentací, posterů, sdílení ve skupinách). Důležitá témata MV (zpravodajství, publicistika, hoax, fake news, infotaintment, argumentační fauly atd.) jsou nedílnou součástí tematického plánu předmětu ČJL pro 3. ročník. Hojně využíváme témata MV i v celoročním projektu Jazykovědná konference, v němž se studenti 2. ročníků zaměřují na odborný styl, např. vítězná práce Bulvarizace titulků MF Dnes z roku 2017 byla publikována na webu HlídacíPes.org. Učitelé češtiny podporují aktivitu studentů na sociálních sítích (např. prezentací vlastního názoru na zhlédnutá divadelní a filmová představení na facebookové stránce školy).
V rámci předmětu ZSV studenti reflektují aktuální dění v Česku i ve světě (např. analýza předvolebních billboardů a průzkumů metodou pěti klíčových otázek), absolvují rozhovory s politiky, kdy si sami zkoušejí náročnost novinářské práce, tvoří breaking news i reklamní spoty na značku GNZ. V cizích jazycích točí studenti krátká reklamní videa, v dějepisu řeší propagandu, roli médií ve společnosti i v zásadních dějinných okamžicích.
Mediální výchova nemá své pevné místo v ŠVP naší školy jako samostatný předmět, pro 3. a 4. ročník nabízíme povinně volitelný seminář Svět médií. V semináři se studenti seznamují s novinkami v mediální oblasti, získávají přehled o mediálním trhu a jeho významných osobnostech a událostech, rozvíjejí schopnost kriticky posoudit obsah zpráv, odlišit fakt od subjektivního sdělení, pochopit, proč a jak se které zprávy šíří po sociálních sítích. V semináři se studenti učí napsat tiskovou zprávu a dozvědí se, jak ji v médiích prosadit, získají také poznatky z dějin médií a pochopí, jak média ovlivňují náš život. Nedílnou součástí je i dovednost poznat manipulativní techniky dezinformačních webů a propagandu. Pro další profesní rozvoj seminář nabízí prostor pro úvahu nad otázkou, jaký charakter práce v médiích by studentům vyhovoval a zda by v mediální oblasti chtěli vůbec pracovat.
Zajímavou zkušenost s mediálním světem nabízí studentům spolupráce se zatlankovským PR týmem, který je součástí školního parlamentu GNZ. Svůj PR tým mají i třídy programu ALT, studenti komunikují s novináři, chodí na besedy a blíže veřejnosti představují odlišnosti mezi oběma vzdělávacími programy. Studenti sami tvoří školní časopis, na několikaletou tradici časopisů Vlaštofka a GENEZE navázal v letošním školním roce časopis re:GENEZE.
Jak dál s výukou mediální výchovy na GNZ?
Zájem o mediální tematiku vychází z osobních preferencí jednotlivých vyučujících, mnozí z nás považují svět médií za nedílnou součást každodenní reality a rychle se měnícího světa, na nějž chceme naše studenty připravit. S nástupem nových médií si také začínáme uvědomovat, že se v nich neumíme pohybovat tak jistě a samozřejmě jako naši studenti. Rozšíření mediálního vzdělávání tak může být pro naši školu oboustranně výhodné: Studenti jsou na sítích 24 hodin denně, pohybují se ve „svém“ světě, do kterého se narodili, a mohou nám přiblížit fungování nových médií z pohledu zkušeného uživatele. My, učitelé, pamatujeme svět bez sítí, vidíme, jak se na naše studenty informace hrnou ze všech stran, a chceme je naučit, jak se v záplavě mediálních sdělení rychle a efektivně orientovat.
V hodinách, na nichž se systematicky připravujeme na projekt Dny médií, však někdy zjišťujeme, že i když jsou naši studenti v mnohých otázkách MV zběhlí, ne všichni se dostatečně orientují na mediálním trhu, ne všichni rozumějí rozdílu mezi médiem veřejnoprávním a soukromým. Naše pracovní skupina MV, složená z učitelů ČJL, ZSV a D, proto plánuje vytvořit ucelený několikadenní kurz MV tak, abychom zásadní otázky MV představili studentům již na začátku 2. ročníku. Tím vyslyšíme potřeby kolegů z předmětové komise ZSV: „Dny médií a jim předcházející mediální výchova jsou skvělé, ale pro nás se konají pozdě, protože se ZSV ve 3. ročníku končíme. Potřebovali bychom, aby znalosti a dovednosti v MV nabyli studenti dřív.“
RVP GV představuje v kapitole Mediální výchova (s. 77–81) velké množství témat, zahrnujících jak složku vědomostní, tak dovednostní. Jsme přesvědčeni, že je nereálné začlenit všechna témata do jednoho kurzu, proto jsme si vytyčili pět klíčových oblastí, kterým se chceme věnovat plošně, napříč celým, nejlépe druhým ročníkem. Naši pozornost maximálně zaměříme na:
1.
metodickou koncepci Pět klíčových otázek1) – otázky chceme aplikovat na různé typy mediálních sdělení tak, aby studenti pochopili jejich univerzálnost (článek v novinách i zpráva na zpravodajském webu, FB post se skrytým reklamním obsahem, tweet, billboard, hate speech v internetové diskusi a hlavně na vizuální a audiovizuální sdělení šířená po sítích);
2.
typy masových médií a rozdíly v jejich financování – pokud studenti pochopí fungování mediálního trhu, budou si umět lépe najít vhodný, relevantní zdroj informací;
3.
formy mediálních sdělení – stěžejní je pro nás, aby studenti jasně vnímali rozdíl mezi zpravodajstvím a publicistikou, a s tím spojené rozlišování faktů a názorů;
4.
kritéria pro výběr zpráv – při analýze aktuálních zpráv si studenti nejlépe uvědomí, že kritéria mohou být různá pro veřejnoprávní a komerční média v souvislosti s různou funkcí těchto médií;
5.
stereotypy, které se projevují v mediovaných reprezentacích, identifikaci a vyhodnocení předsudku ve zpravodajství, propagandu.
Příprava našeho mediálního kurzu je zatím v počátcích, přesto máme k dispozici inspirativní zdroje, z nichž můžeme vycházet. Jednak využijeme lekcí, které pro mediální vzdělávání nově připravuje společnost Člověk v tísni a které máme možnost v naší škole pilotovat, jednak více zařadíme kompletně připravené hodiny dostupné na portálu Svět médií2). Víme, že nejsme jediní, kdo se snaží systematicky zapojit MV do svého ŠVP, jsme proto otevřeni sdílení dobré praxe, např. prostřednictvím facebookové skupiny Sdílíme zkušenosti z mediální výchovy. Budeme rádi, když se s námi spojíte.
Poznámka redakce: Příspěvek bude prezentován na konferenci Škola jako místo setkávání, která se uskuteční 5. 4. 2019. Více informací na www.kpskonference.ff.cuni.cz/skola-jako-misto-setkavani. Akci spolupořádá redakce Řízení školy.
Za pracovní skupinu MV na GNZ Lucie Bušová, Jana Juříková, Michal Kaderka a Markéta Pelcová
1) https://www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/materialy/5-klicovych-otazek-metodicka-koncepce
2) http://svetmedii.info/