Konkurzy

Pro své rozhodování o vyhlášení nebo nevyhlášení konkurzů mají zřizovatelé ještě několik týdnů čas. U těch, kdo se již rozhodli, vítězí s přehledem skupina, která se rozhodla konkurzy vyhlásit. Nejen proto, že ze znění novely školského zákona tato povinnost vyplývá, ale také v zájmu „právní jistoty“, jak vyhlášení konkurzů často odůvodňují. Nejen jistoty, pokud jde o osobu ředitele školy a jeho pracovněprávní vztah, ale zejména s ohledem na jeho další úkony po 1. 8. 2012(respektive 2013 a 2014).

Zřizovatelé, kteří se rozhodli konkurzy nevyhlásit, to odůvodňují spokojeností se stávajícím ředitelemnebo počtem uchazečů o tuto náročnou práci. Často se také opírají o výklad MŠMT.

Tento výklad o tom, že ředitel školy může být ve funkci potvrzen i bez konkurzního řízení, je však nutné označit, decentně řečeno, jako sporný. Méně diplomatická vyjádření jej komentují nepublikovatelnými výrazy a označují jako zdroj velkých problémův budoucnu. Problémů, které nepocítí ministerstvo, ale dotčení ředitelé škol a zřizovatelé škol, kteří se o tento výklad opírají. Je to však bohužel jediný výklad, který je k dispozici.

Pro zatím nerozhodnuté zřizovatele by mohla být pro vyhlášení konkurzů velmi silným argumentem skutečnost, že naprostá většina krajů konkurzy vyhlásila. Zřejmě také proto, že krajské úřady mají, na rozdíl od ministerstva, své právní odbory a oddělení a vypracovaly si své vlastní právní analýzy, jsou si vědomy uvedených rizik a chtějí své ředitele chránit.

S nejasnou situací kolem konkurzů souvisí nejčastěji frekventované dotazy a stesky ředitelů:

V dobách existence odvětvového řízení určitý existoval – vždy po šesti letech se k jeho práci vyjadřoval školský úřad, Česká školní inspekce, zřizovatel. A také ředitel sám zpracovával hodnocení vlastní práce.

Po zrušení školských úřadů zanikl také tento způsob hodnocení. Zejména malé obce si nevytvořily žádný svůj vlastní. Teprve je přiměla pokusit se

Obce například svolávají či zastupitelstva s řediteli škol, kde posuzují výsledky práce škol i záměry do budoucna. Žádají ředitele, aby zpracovali své jako podklad pro rozhodování obce, zda bude konkurz vyhlášen nebo ne. V extrémním případě dokonce městský úřad zvažoval, že ještě před vyhlášením konkurzů

Pokud má

Takovéto hodnocení je ale problematické a sporné. Inspekce stejně jako zřizovatel často neumí posoudit skutečnou

Na tuto slabinu poukazují nejen ředitelé škol, pro které inspekce většinou není žádným impulzem a zdrojem pro

Závěry zprávy, i přes diplomatické a uhlazené formulace, nejsou příznivé. Zpráva poukazuje na

Uvádí, že stávající externí se spíše zaměřuje na hodnocení dodržování právních náležitostí než na podporu zlepšování kvality škol. Je nezbytné zřizovateli. Ředitelé mají omezené schopnosti potřebné k provádění vlastního hodnocení a samotné vlastní hodnocení vede podle všeho pouze k malým změnám školní praxe.

Příprava na je omezená a ředitelé nejsou dostatečně uznáváni ani odměňováni. ČŠI usiluje o hodnocení určitých prvků ve vedení a řízení škol. Jde však většinou o a jen málo pozornosti je věnováno schopnostem ředitele směrovat pedagogický proces či potřebám jeho profesního rozvoje. Zřizovatelé ředitele škol většinou nehodnotí, výjimkou je

Abychom byli spravedliví, musíme také zmínit skutečnost, že práci ředitele neumí kromě zřizovatele a inspekce hodnotit často ani on sám, nebo to nepovažuje za důležité. Příliš optimisticky čeká, že jej ocení někdo jiný. Součástí přihlášky ředitele do konkurzního řízení je také písemná koncepce rozvoje školy.Ta by měla uvádět nejen plány do budoucna, ale i skutečnosti, ze kterých při plánování vychází, tedy zhodnocení dosavadní práce a osobní přínos ředitele. V písemné koncepci nebo v samotném vystoupení před konkurzní komisí by mělo zaznít vlastní hodnocení a osobní zásluhy o rozvoj školy. Konkurz není žádost o pracovní místo, je to nabídka uchazeče, která musí být pro zřizovatele dostatečně lákavá – tohle umím, tohle jsem dokázal, toto pro vás mohu udělat lépe než ostatní.

je předem dáno, uchazeč tedy může a musí počítat s určitými skutečnostmi a připravit se na ně. bude chtít slyšet, že jeho oblasti věnoval uchazeč potřebnou pozornost – uvítá, když se uchazeč zmíní o dosavadních inspekčních zprávách a jejich doporučení. bude zajímat schopnost účelně a hospodárně nakládat s rozpočtem, získávat mimorozpočtové zdroje. pak získá ujištěním, že nebude provádět personální změny a zajistí jim trvalou práci.

Tím je dán také a vystoupení, mělo by se zaměřit na

Je na uchazeči, zda jej dokáže co nejvíce zaplnit svým vystoupením.

Při vlastním vystoupení by měl účastník doplnit a rozvést písemnou koncepci rozvoje školy. Pokud své vystoupení dokáže připravit tak, aby neúplné, naznačené informace vyvolaly následné dotazy členů komise, má tak možnost celou diskusi ovlivňovat či trochu řídit. Přenechat iniciativu komisi znamená vystavit se nečekaným, nepříjemným a složitým dotazům.

A nakonec je v přípravě na konkurz nezbytné počítat s realitou tvrdého života, tedy se skutečností, že je často již před samotným konkurzem rozhodnuto, který z účastníků konkurzu bude na místo ředitele vybrán a jmenován. Proto se vystoupení uchazeče nemůže omezit jen na samotný konkurz.