Ve školství, jako v jediném odvětví veřejných služeb, je místo ředitele veřejné právnické osoby vykonávající činnost školy či školského zařízení obsazováno konkurzním řízením upraveným právním předpisem. Je to vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích. Skutečnost, že jsou dána jasná pravidla pro složení a průběh konkurzního řízení, je projevem snahy o maximální objektivitu výběru manažera školy či školského zařízení.
Kdo se podílí na výběru ředitele? V první řadě je to zřizovatel, který jmenuje usnesením rady své dva zástupce. Obvykle jsou to členové rady, velice často starosta obce a radní odpovědný za oblast školství. Jejich slovo má v konkurzním řízení největší váhu. Uchazeč by měl tedy naplňovat hlavně jejich očekávání.
Dalším členem je zástupce místně příslušného krajského úřadu, jmenovaný ředitelem krajského úřadu. Ten je pro průběh konkurzního řízení garantem legálnosti postupu členů konkurzní komise a v řadě případů metodicky usměrňuje kroky zřizovatele od samotného úmyslu vypsat konkurzní řízení až po zápis nového ředitele do školského rejstříku.
Velice důležitou roli má v konkurzní komisi i zástupce delegovaný Českou školní inspekcí. Jeho odborné zkušenosti a komplexní znalosti problematiky školství jsou při výběru nejvhodnějšího kandidáta neocenitelné.
Zástupce školské rady, zřizované vždy při základní škole, střední škole a vyšší odborné škole, může umožnit účast při výběru ředitele zástupci zletilých žáků školy, popřípadě zástupci rodičů nezletilých žáků. S ohledem na složení školské rady může její zástupce rozhojnit i řadu členů konkurzní komise za zřizovatele, popřípadě posílit počet pedagogických pracovníků v konkurzní komisi, jejichž zájmy jsou ve školské radě také reprezentovány. Pedagogičtí pracovníci mají totiž svého zástupce v konkurzní komisi přímo na základě vyhlášky. Delegován je tam na základě volby organizované stávajícím ředitelem školy. Je významným projevem demokracie, že se zástupce zaměstnanců přímo podílí na výběru jejich budoucího nadřízeného.
Členem konkurzní komise je i ředitel stejného druhu školy (školského zařízení), který může sloužit i budoucímu řediteli jako mentor. Obvykle je totiž zkušeným a osvědčeným manažerem, který svou školu či školské zařízení úspěšně řídí, a zřizovatel má zájem, aby i jeho organizace obdobně prospívala.
Počet členů konkurzní komise tak může dosáhnout až sedmi členů, pokud se u školy zřizuje školská rada. V ostatních případech bude mít členů šest. Méně může mít za předpokladu, že se jedná o konkurzní řízení na místo ředitele školského zařízení, které nezaměstnává žádné pedagogické pracovníky, například školní jídelny, nebo se jedná o konkurzní řízení na obsazení místa ředitele slučovaných škol nebo se do konkurzního řízení hlásí všichni pedagogičtí pracovníci školy.
Zřizovatel může do konkurzní komise jmenovat i odborníka s hlasem poradním. Ten se sice jednání osobně účastní, může klást otázky, hodnotí vystoupení uchazečů, jejich předpoklady pro výkon činnosti ředitele, ale nehlasuje o jejich pořadí. Administraci průběhu jednání obstarává tajemník komise, který není jejím členem.
Konkurzní komise začne své jednání ihned po svém jmenování radou zřizovatele. Obvykle se poprvé schází bezprostředně po shromáždění přihlášek uchazečů do konkurzního řízení. Na svém prvním jednání členové konkurzní komise posuzují včasnost a úplnost doručených přihlášek a plnění stanovených předpokladů pro výkon činnosti ředitele školy či školského zařízení jednotlivými uchazeči.
Včasnost doručení přihlášky ke konkurznímu řízení se posuzuje podle zadání zřizovatele. Pokud je určena hodinou a datem doručení na podatelnu vyhlašovatele konkurzu, je pro uchazeče z hlediska opatrnosti jistější doručit přihlášku osobně a nespoléhat na služby pošty.
To, co na konkurzní komisi „vypadne z obálky“, hodně napovídá o charakteru uchazeče. Určitě bych doporučila, aby všechny požadované doklady byly sepnuty v rychlovazači. Za podepsanou přihlášku umístěte hezky popořadě její jednotlivé přílohy:
-
Životopis s uvedením základních osobních údajů, zejména adresy pro doručování, e-mailového a telefonního spojení, dosaženého vzdělání, průběhu praxe a dalších dovedností, kterými adept prokazuje svou způsobilost pro řídicí práci.
-
Doklady o odborné způsobilosti, tedy vysvědčení a diplomy dosvědčující plnění odborného předpokladu pro výkon přímé pedagogické činnosti ve škole či ve školském zařízení. Ověřování provede konkurzní komise podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tyto doklady musejí být úředně ověřeny podle originálu. Běžnými kopiemi je možné doložit osvědčení o dalším vzdělávání, kterým si uchazeč prohluboval a upevňoval svou kvalifikaci.
-
Doložení požadovaných let praxe, přičemž jako požadovaná praxe se započítává pedagogická praxe, praxe obdobná pedagogické, praxe řídicí nebo ve vědě a ve výzkumu. Uchazeč doloží svou praxi například potvrzením stávajícího zaměstnavatele nebo pracovními smlouvami a pracovními náplněmi.
-
Bezúhonnost doložená výpisem z rejstříku trestů, který není starší tří měsíců.
-
Zdravotní stav – zdravotní způsobilost doporučuji doložit potvrzením lékaře, které také nebude starší tří měsíců.
-
Koncepce, která by neměla být delší než pět stránek. Škola či školské zařízení má právní subjektivitu. Koncepce by proto měla zahrnovat všechny stránky činnosti organizace, jak výchovně-vzdělávací, tak provozní. Jednodušeji se zpracovává v případě uchazeče, který je současně i zaměstnancem školy či školského zařízení. Zná silné i slabé stránky, může provést SWOT analýzu a uvést i svou vizi dalšího fungování instituce. Pokud se jedná o uchazeče, který přichází „zvenčí“, měl by se pokusit získat co nejvíce informací z veřejných zdrojů (webové stránky školy, výroční zpráva o činnosti školy, inspekční zprávy, rejstřík škol a školských zařízení). Pozitivně je vnímána i návštěva školy či školského zařízení. Konkurzní komise neočekává žádnou vědeckou práci, ale ani snůšku frází a obecných klišé. Jednoduše řečeno jde o to, aby konkurzní komise zjistila, že se uchazeč orientuje v problematice řízení příspěvkové organizace vykonávající činnost školy či školského zařízení.
Pokud by se o místo hlásil cizinec, který nezískal odbornou kvalifikaci na české škole nebo nemá maturitní zkoušku z českého jazyka, pak musí doložit i znalost českého jazyka. V případě konkurzního řízení na obsazení místa školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo preventivně výchovné péče musí doložit i ověření psychické způsobilosti.
Pokud konkurzní komise zjistí, že uchazeč nedodržel termín doručení přihlášky, rozhodne o vyřazení uchazeče z dalšího jednání. Pokud konkurzní komise zjistí jiný nedostatek, doporučí svým usnesením zřizovateli vyřadit uchazeče pro konkrétně vyjmenovaný nedostatek. Znamená to jistou prodlevu v konkurzním řízení, protože zřizovatel musí nejprve rozhodnout o návrhu konkurzní komise. Teprve poté budou uchazeči pozváni k vlastnímu konkurznímu pohovoru. Konkurzní komise na svém prvním jednání dále rozhodne o tom, zda budou uchazeči podrobeni testu. Pozvánka musí být odeslána uchazečům 14 dnů přede dnem konání pohovoru.
Na dalším, v pořadí druhém jednání konkurzní komise posuzuje řízeným rozhovorem, případně i testem předpoklady uchazeče pro pozici ředitele školy či školského zařízení. Je to „den D“, na který je vhodné se dát „do gala“, protože první dojem je nezanedbatelný. Obleky a kostýmky zde hrají prim. Případné uchazeče bych ráda uklidnila, více než půl hodiny rozhovor trvat nebude. Doporučuji připravit se zhruba na níže uvedené okruhy problémů, na které se konkurzní komise často dotazuje. Budou určitě zaměřeny na tzv. měkké dovednosti a stejně tak i na odborné znalosti. Z měkkých dovedností budou zkoumány reakce uchazeče na dotazy:
-
Proč se hlásíte na místo ředitele a proč máme vybrat zrovna vás?
-
Jaké zkušenosti ze své předcházející praxe nabízíte?
-
Co budou vaše první kroky po jmenování?
-
Jaký preferujete systém řízení?
Z odborných dovedností padnou například následující otázky:
-
Jaké jsou práva a povinnosti ředitele školy či školského zařízení, kde jsou upraveny?
-
Co obsahuje školní řád?
-
S jakými prostředky hospodaří příspěvková organizace, fondové hospodaření?
-
Jak škola zajišťuje „společné vzdělávání“?
-
Jak se provádějí úpravy školního vzdělávacího programu?
-
Jaká správní rozhodnutí vydává ředitel školy, školského zařízení?
-
Jaká je spolupráce se školskou radou?
Po maximálně půlhodinovém dotazování, v rámci kterého může být uchazeč vyzván i k případnému doplnění či k objasnění některých pasáží a myšlenek své koncepce, je propuštěn, s odkazem na hodinu, kdy proběhne vyhlášení výsledku konkurzního řízení, kterého se může spolu s ostatními uchazeči zúčastnit. Je ubezpečen, že i když se osobně nezúčastní, výsledek se dozví písemně.
Po vyslechnutí všech uchazečů se konkurzní komise hlasováním usnese, zda jsou všichni uchazeči vhodní ke jmenování na pozici ředitele, nebo zda některý z účastníků vhodný není. Pokud zůstane vhodný pouze jeden z uchazečů, nesestavuje se pořadí a komise doporučí vhodného uchazeče ke jmenování. Pokud je ke jmenování vhodných více uchazečů, sestavuje konkurzní komise pořadí. Následně předseda konkurzní komise ze sestavených pořadí jednotlivými členy konkurzní komise určí celkové pořadí uchazečů tak, že každému jedno nejlepší a nejhorší umístění nezapočte. Zbývající místa sečte a uchazeče seřadí podle součtu umístění. Při rovnosti bodů má přednost ten uchazeč, který se vícekrát umístil na prvním místě. Pokud i tak dochází k rovnosti bodů, pak rozhoduje hlas předsedy konkurzní komise.
Tajemník konkurzní komise sepíše zápis o průběhu jednání, jehož součástí je mimo jiné pořadí uchazečů. Zřizovateli je doručen tento zápis, aby rada rozhodla, kdo bude jmenován. Stanovisko konkurzní komise má pouze doporučující charakter a pořadí nemusí být zřizovatelem respektováno. Jmenován tak může být i uchazeč z jiného než prvního místa. Rada dokonce nemusí jmenovat žádného z doporučených uchazečů a může vypsat konkurzní řízení nové. Pokud zřizovatel jmenuje nového ředitele, obdrží uchazeč vedle jmenování i platový výměr.
Výše popsané parametry konkurzního řízení mohou být modifikovány s ohledem na to, zda zřizovatel hledá nového ředitele z toho důvodu, že se předcházející ředitel vzdal místa nebo byl odvolán z důvodů vyjmenovaných ve školském zákoně, nebo že dochází (ať už z jakéhokoli důvodu) k tzv. rekonkurzu po uplynutí šestiletého funkčního období stávajícího ředitele. V případě rekonkurzu půjde u stávajícího ředitele v rámci řízeného rozhovoru o prezentaci výsledků dosavadní práce a představení vize případného dalšího působení. Půjde tedy o obhajobu práce ředitele, ke které může dojít především v případě změny politické reprezentace ve vedení územního samosprávného celku. Nemusí tedy jít primárně o projev nespokojenosti zřizovatele a snahu o změnu ve vedení školy či školského zařízení. O důvodech vypsání rekonkurzu má zřejmě stávající ředitel velice reálnou představu, která ovlivní jeho případnou účast ve vypsaném konkurzním řízení.
Jakákoli snaha o maximální objektivitu při výběru ředitele školy či školského zařízení vždy naráží na povahu lidskou. Toho si musí být vědom každý uchazeč. Určitě by si svůj případný neúspěch neměl brát příliš tragicky. Jeho životní zkušenost mu nikdo nevezme a zúročí ji jindy a jinde.
Vyhláška o konkurzním řízení se od doby svého vydání jako jediný ze školských právních předpisů nenovelizovala. To je obdivuhodné. Nicméně se chystá jedna zásadní změna v připravované novele zákona o pedagogických pracovnících, který předepisuje předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy. Považuji za více než polemické, že se na místo ředitele školy bude moci v případě schválení novely hlásit pouze kvalifikovaný učitel. Jiné pedagogické profese budou z možnosti řídit školu vyloučeny. Na to, zda a jak se to promítne do zájmu o ředitelský post, si počkáme.