V rámci realizace projektu Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES) vyvinula Česká školní inspekce mimo jiné také univerzální elektronickou platformu, jejímž prostřednictvím lze pravidelně ověřovat výsledky vzdělávání. Testovací systém InspIS SET i proces testování jako takový byl několikrát po všech stránkách pilotován, zejména prostřednictvím dvou celoplošných generálních zkoušek ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol (2012, 2013).
Koncepce pravidelného ověřování výsledků vzdělávání ze strany České školní inspekce
Mgr.
Tomáš
Zatloukal
ústřední školní inspektor
Stěžejním úkolem po ukončení procesu pilotáží a celoplošných generálních zkoušek systému pro ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání bylo
rozhodnout
, jak k celému
procesu přistoupit
ve vazbě na
další možné využití testovací aplikace
i
testových úloh
.V zásadě existuje několik variant, které kombinují využívání systému jak pro celoplošné ověřování výsledků žáků v příslušném ročníku a příslušném předmětu či příslušné vzdělávací oblasti, tak pro nejrůznější typy výběrových šetření v rámci počátečního vzdělávání. Česká školní inspekce pak jednoznačně preferuje testování výběrová, tedy na různě velkých vzorcích škol.
Původní záměr
Původním záměrem bylo provádět
pouze celoplošné testování
žáků na úrovni
5. a 9. ročníků základních škol
, a to každoročně.Takové šetření je samozřejmě z principu možné a realizovatelné,
otázkou
však
zůstává účelnost
a také nezbytnost takového šetření v každoročním intervalu, zejména s ohledem na využití poskytnutých informací ze strany jednotlivých účastníků vzdělávacího procesu.Revidovaný přístup
Česká školní inspekce na základě zkušeností z obou celoplošných generálních zkoušek testování žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ, na základě obecně uznávaných zásad metodologie testování i na základě povědomí o největší míře využitelnosti výsledků získaných elektronickým testováním Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2013 doporučila přehodnotit původní záměry následujícím způsobem:
-
Prodloužit časový interval mezi testováním
míry naplnění očekávaných výstupů dle RVP či standardů v profilových předmětech (český jazyk, matematika, cizí jazyk)
na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ
z původně plánované každoroční frekvence na
4 roky
.-
Proložit tato šetření realizovaná jednou za 4 roky v uzlových bodech základního vzdělávání každoročním testováním
, které bude sledovat jak míru naplnění očekávaných výstupů dle RVP v
profilových i neprofilových předmětech či vzdělávacích oblastech v různých ročnících základních i středních škol
(a výhledově i mateřských a vyšších odborných škol), tak
dosaženou úroveň
v klíčových
gramotnostech
(a později i klíčových kompetencích, v segmentu základního vzdělávání).-
Poskytnout všem školám možnost dobrovolné autoevaluace
dle rozhodnutí ředitele školy formou využití testových nástrojů připravených pro certifikovaná šetření v rámci modulu tzv. školního testování, který je součástí inspekčního systému elektronického testování InspIS SET (tato možnost dává školám příležitost využívat výhod testování jako diagnostického procesu čistě v rámci autoevaluačních aktivit školy, případně na úrovni třídy dle rozhodnutí konkrétního pedagoga).S těmito
doporučeními
České školní inspekce se
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ztotožnilo
a takto navržený koncept potvrdilo.
Od školního roku 2014/2015 je
tedy
ověřování výsledků vzdělávání
Českou školní inspekcí
realizováno dle této koncepce
.Argumentace
Z hlediska monitorování celkového stavu vzdělávací soustavy totiž platí, že
každoroční celoplošné testování by nepřineslo žádnou významnou výhodu
(data získaná z dostatečně velkého, statisticky významného vzorku by se od celoplošně získaných dat nijak nelišila). Každoroční celoplošné testování by pouze zvyšovalo zátěž pro školy a oprávněně vyvolávalo výhrady vůči jinak užitečné formě evaluace.Pedagogické procesy mají navíc své vlastní tempo a setrvačnost a je
nereálné
, aby
opatření
přijatá na základě
zjištění z jednoho testovacího běhu
přinesla
konkrétní posun
registrovatelný v řádu
několika měsíců
. Naopak
delší prodleva umožňuje přijmout, realizovat
a
vyhodnotit
i
opatření
působící
delší dobu
(na úrovni školy např. úpravu ŠVP, na centrální úrovni např. program podpory některé vzdělávací oblasti, změny v RVP apod.).Každoroční (a celoplošné) testování
míry naplnění výstupů RVP
pouze
v
českém jazyce, cizím jazyce
a
matematice
by také
významně
a
neodůvodněně omezilo prostor
pro
sledování
a
hodnocení dalších výstupů výuky
, především z oblasti gramotností, produktivních dovedností žáků (které ani nelze sledovat plošně) a jiných než profilových předmětů či vzdělávacích oblastí. Orientace pouze na uzlové body základního vzdělávání a na stále stejnou věkovou kohortu žáků by nepřinesla takovou přidanou hodnotu, jakou nabízí šířeji pojaté testování. Každoroční testování pouze tří profilových předmětů kurikula by mělo navíc silně
deformující vliv
na
výuku
(neoprávněný dojem preference profilových předmětů před neprofilovými předměty, dalšími vzdělávacími oblastmi či obecnými gramotnostmi).Současně s národními šetřeními výsledků žáků budou nadále realizována i
mezinárodní šetření
PISA, TIMSS, PIRLS apod. Také tato šetření jsou zdrojem informací o aktuálních výsledcích vzdělávání, současně však představují další organizační nápor pro zapojené školy, s čímž bylo třeba v úvahách o trvalejším konceptu ověřování výsledků vzdělávání také počítat.Závěr
Revidovaný model obohacuje základní myšlenky původního vládního záměru
(pravidelná informace o "výkonu" vzdělávání, zpětná vazba dostupná každému žákovi a každé škole)
o řadu dalších přínosů
, které mohou informace získané z jednotlivých šetření přinést všem aktérům vzdělávacího procesu, a to právě díky využití
různých typů šetření, různých monitorovacích prostředků
a
zacílení na všechny věkové skupiny
žáků, případně dětí a studentů (oproti původní představě sledovat každoročně výsledky jen na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ a pouze ve třech vybraných předmětech).