Kariéra ředitele - už se brzy dočkáme?

Bylo by věštěním ze skleněné koule, pokud bychom chtěli odhadovat vývoj kariérového modelu pedagogických pracovníků, potažmo ředitelů škol. Již několikrát jsme se v naší republice vydali směrem k vytvoření systému a několikrát zůstali stát uprostřed cesty, dokonce poměrně malý kousek před cílem. V současnosti vzniká další díl tohoto seriálu, zčásti ovšem za zavřenými dveřmi, jak už to v naší české kotlině bývá.

Osobně jsem příznivcem vytvoření jasného kariérového modelu, který bude reflektovat a prokazatelným způsobem bude pomáhat. Každé zavádění novoty provází nechuť, obava, neochota či jistý díl lenosti - tak tomu bylo vždy. I přes všechny ty nevěřící Tomáše cítím, že neexistence kariérového modelu či neochota terénu jej posléze akceptovat, je špatnou variantou. Velice špatnou.

Moje myšlenky jdou dnes také jiným směrem. Bude mít ředitel školy zájem o dlouhodobé systematické vzdělávání, nebo sáhne po krátkodobém kurzu, který mu zajistí a nic víc? Věřím tomu (a nikoli pouze jako vedoucí katedry zajišťující vzdělávání řídících pracovníků ve školství), že ředitelé budou stále v čele učících se organizací, že budou Příklon ke krátkodobým prakticistně pojatým kurzům by byl cestou do pekla. Je prokázáno, že většina lidí, kteří si mohou sestavit vlastní strukturu svého vzdělávání, zejména profesního, volí předměty či moduly pouze podle aktuální potřeby. Podle toho, co právě potřebují, co je trápí. Který požár právě nyní hasí. Není nutno mudrovat o tom, že by to u ředitelů bylo jiné.

Ředitel by neměl Bude řídit od prvního dne všechny oblasti vlastní instituce a nebude moci počítat se stodenní dobou hájení, na níž jsou zvyklí politici. První den může přijít potřeba důležitého rozhodnutí, na dveře ředitelny zaklepe ekonomka či právě (a možná zcela záměrně) přinese jeden z rodičů svoji stížnost. Vícekrát jsem hlasitě pojmenovával skutečnost, že necháváme řídit školy a dalších potřebných znalostí a dovedností.

Realizujeme s několika kolegy výzkum zaměřený právě na úvodní etapu ředitelské kariéry, jistě budeme jeho výsledky brzy publikovat. Zajímavé je, v kolika případech zaznívá od nových ředitelů, jak nepřipraveni byli na první dny ve funkci, jaké pocity zažívali po nástupu. Často se opakovala slova jako by určitě pomohl mnohé z těchto negativních pocitů eliminovat.

Může to znít jako nadsázka, ale kolegové ze zemí, kde stanovili povinnost ředitelského vzdělávání před nástupem do funkce, se shodují, že jednou (z mnoha) přidaných hodnot je skutečnost, že si někteří jednotlivci před nástupem do funkce uvědomí, že vlastně ředitelskou práci vykonávat nechtějí. Nebo nemohou, neboť nejsou osobnostně či volně vybaveni na tuto náročnou práci.Je správné, když si tuto důležitou otázku člověk položí dříve, než od zřizovatele dostane onen pomyslný klíč od školy. Jde přeci o neskutečně náročnou a vyčerpávající (ač úžasnou a obohacující) práci a kromě pozitiv má též negativa. Ne každý člověk zvládne dávat výpovědi, slučovat školy či přijímat nepříjemná opatření. Proč si to nepřiznat.

Je ovšem třeba být objektivní. Jak vyplývá z debat se zahraničními kolegy, může pro budoucí ředitele způsobit situaci, že nebude dostatek osob, z nichž bude moci konkurzní komise vybírat. Po zaznívalo mezi řádky, že se často přihlásil jediný kandidát. Těžko v rozjitřené době říci, zdali to bylo způsobeno se zmíněnou novelou nebo jinými faktory. Ředitel školy jmenovaný na dobu určitou vede tým pedagogických pracovníků, z nichž má pravděpodobně většina členů pracovní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

Není to zvláštní? Nově jmenovaný ředitel má jistě a díky nesmyslně konzervativnímu zákoníku práce (např. ekonoma či svého zástupce), pokud není ve škole volné místo. Pracovní pravidla v České republice skutečně neodpovídají moderní době a školství by nemělo kvůli nesmyslným předpisům pokulhávat.

Po určitě době musí rozhodně přijít další vzdělávací program, taktéž povinný. Doporučuji V prvním období by měl nově nastupující ředitel získat (neprodlené zahájení studia po jmenování do funkce), popř. ihned začít a nepřetržitě úspěšně studovat obor Školský management na vysoké škole.

Podle stávající právní úpravy je Existuje tedy poměrně dlouhá doba na úspěšné dokončení studijních povinností minimální úrovně SVPP / / bakalářského studia a kompletaci ředitelského portfolia, jež by prokazatelně mapovalo hodlajícího obhájit svoji funkci. Jedním z předpokladů uvedeného druhého stupně by tedy byla

Nejvyšší stupeň by měl být určen pro zkušené ředitele škol, kteří budou chtít pracovat v systému celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků, uvádět nové ředitele v prvním období jejich výkonu funkce a (podle schválené terminologie). Bude se jistě jednat o elitní část ředitelů škol, proto můžeme stanovit vysoké požadavky - VŠ studium oboru Management vzdělávání, získání titulu Ph. D. či MBA. Systematické využívání jejich zkušeností se určitě českému školství brzy vrátí.

Každá změna přináší obavy, nechuť či odpor k implementaci. Věřím tomu, že u mnoha ředitelů škol, tedy kapitánů lodí nepůjde o něco nového, neboť je vysoké procento těch, kteří se již dnes . Jde o to, aby byl nastaven průhledný a logický systém, kterému budeme rozumět a který budeme umět a chtít využívat pro