Jak vznikala Bílá kniha?
Mgr.
Jana
Hrubá
kronikářka českého vzdělávání, šéfredaktorka Učitelských listů, členka SKAV, uvedena do Auly slávy ceny za inovace ve vzdělávání Eduína
V letech 1999 – 2001 jsem měla tu čest být členkou základního a později redakčního týmu Bílé knihy. Letos v únoru uplyne již dvacet let od jejího přijetí vládou ČR. Šéfredaktorka Řízení školy paní Naďa Eretová mě vyzvala, abych na toto období zavzpomínala tak trochu zevnitř procesu vzniku prvního strategického dokumentu po roce 1989. Vycházím přitom ze svého archivu – listinného a posléze i digitálního. Myslím si totiž, že tento ne všemi vstřícně přijímaný dokument měl svůj význam, ba dokonce že jeho nasměrování se promítá i do současnosti více, než si uvědomujeme.
Co předcházelo Bílé knize?
Bílá kniha byla základním strategickým dokumentem pro realizaci Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR. Jejím úkolem bylo „vymezit celkový rámec vzdělávací politiky státu, dlouhodobé cíle a pořadí jejich důležitosti. Dále navrhnout konkrétní opatření k dosažení těchto cílů a určit rozhodující kroky k jejich realizaci,“ napsal tehdejší ministr školství, mládeže a tělovýchovy Eduard Zeman v prvním čísle bulletinu projektu.
Jediný koncepční dokument MŠMT, který předcházel jejímu vzniku, byl
Program rozvoje
vzdělávací soustavy ČR – Kvalita a odpovědnost 1994
1) (za ministra Pilipa). Zůstal však v proklamativní rovině, protože nebyl Klausovou vládou projednán. Píše se v něm:„Posláním vzdělávacího systému je poskytnout každému jedinci vzdělání, které rozvine jeho schopnostia dovednosti tak, aby se v životě co nejlépe uplatnil a dokázal užívat svých práv a plnit povinnosti svobodného občana v demokratické společnosti. Cílem vzdělávání je přispět k utváření osobnosti, spojující v sobě svobodu se zodpovědností.
Pro společnost je vzdělání významnou integrující silou, která předáváním a rozvíjením sdílených hodnot udržuje její kontinuitu i vnitřní soudržnost. Je významným faktorem kvality života, předpokladem pokračování demokratického vývoje a podporou politické a sociální stability. Je i rozhodující podmínkou ekonomického růstua schopnosti obstát ve světové soutěži.“
Důležitým východiskem pro formulaci Bílé knihy byly trendy vzdělávací politiky v zemích OECD. Předcházela jí procedura Country Review OECD. V listopadu 1995 zpracovalo Středisko vzdělávací politiky PedF UK podkladovou zprávu pro OECD
Proměny vzdělávacího systému v ČR
.2)Následovala návštěva expertů OECD v ČR a jejich
Zpráva
o národní politice ve vzdělávání
3)
,
která obsahovala celou řadu doporučení:1.
Vyvinout nástroje pro hodnocení učebních výsledků na základních školách.
2.
Podpořit rozvoj škol šir&scaro