Jak vést hodnotící rozhovor?

Vydáno:

Hodnotící rozhovor je podstatnou součástí systematického řízení pracovního výkonu a hodnocení zaměstnanců. Umožňuje vedoucím zaměstnancům formálně informovat a projednat s podřízenými zaměstnanci skutečný pracovní výkon v uplynulém období a usměrňovat a stimulovat podřízené zaměstnance k dosažení požadovaného pracovního výkonu v období následujícím.

Jak vést hodnotící rozhovor?
Ing.
Martin
Šikýř
Ph. D.
odborný asistent, katedra personalistiky, fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze
Smyslem personální
práce vedoucích zaměstnanců je usměrňovat a stimulovat podřízené zaměstnance k dosažení požadovaného pracovního výkonu
v podobě požadovaného množství práce, kvality práce, včasnosti práce, provedení práce, přístupu k práci, přítomnosti v práci a podobně (Řízení školy č. 6/2011).
Vedoucí zaměstnanci soustavně usměrňují a stimulují podřízené zaměstnance k dosažení požadovaného pracovního výkonu pomocí systematického
hodnocení pracovního výkonu
podřízených zaměstnanců, tzn.
pomocí systematického zjišťování, předávání a projednávání zpětné vazby
(hodnotící informace)
o skutečném pracovním výkonu podřízených zaměstnanců
(Řízení školy č. 7/2011). A právě předávání a projednávání zpětné vazby o skutečném pracovním výkonu podřízených zaměstnanců probíhá mezi vedoucími zaměstnanci a podřízenými zaměstnanci během hodnotících rozhovorů.
Hodnotící rozhovor
vede nadřízený zaměstnanec s podřízeným zaměstnancem v rámci formálního hodnocení pracovního výkonu podřízeného zaměstnance na konci dohodnutého období, zpravidla na konci roku, ovšem je možné dohodnout i jiný termín, např. konec pololetí nebo čtvrtletí. Případně je možné spojit hodnotící rozhovor s ukončením určité práce, realizací určitého projektu a podobně.
Formální hodnocení
pracovního výkonu podřízeného zaměstnance ze strany vedoucího zaměstnance během hodnotícího rozhovoru
vychází z minulosti, ale směřuje do budoucnosti.
Vedoucí zaměstnanec a podřízený zaměstnanec společně hledají odpovědi na otázky související se skutečným pracovním výkonem podřízeného zaměstnance v uplynulém období s cílem usměrnit a stimulovat podřízeného zaměstnance k dosažení požadovaného pracovního výkonu v následujícím období:
 
Co se stalo?
 
Proč k tomu došlo?
 
Jak postupovat dál?
Smysluplné odpovědi na uvedené a podobné otázky jsou základním předpokladem úspěšné korekce
případných odchylek skutečného pracovního výkonu podřízeného zaměstnance od požadovaného pracovního výkonu v uplynulém období, stejně jako využití možných příležitostí ke zlepšení pracovního výkonu podřízeného zaměstnance v následujícím období.
Možnost smysluplně odpovědět na uvedené a podobné otázky ovšem vyžaduje systematické hodnocení pracovního výkonu podřízeného zaměstnance ze strany vedoucího zaměstnance v průběhu dohodnutého období.
Vedoucí zaměstnanec musí systematicky shromažďovat, posuzovat a zaznamenávat podstatné hodnotící informace o pracovním výkonu podřízeného
zaměstnance, zejména o jeho dosažených výsledcích, chování, schopnostech, motivaci a podmínkách. Kvalitní dokumentace dílčích hodnocení pracovního výkonu podřízeného zaměstnance umožňuje realizovat hodnotící rozhovor a eliminuje nejasnosti a nedorozumění v pracovních vztazích.
Během hodnotícího rozhovoru
vedoucí zaměstnanec a podřízený zaměstnanec společně
procházejí a projednávají dosažené výsledky, chování, schopnosti, motivaci i podmínky podřízeného
zaměstnance. Podřízený zaměstnanec se vyjadřuje k závěrům provedeného hodnocení a
výsledkem hodnotícího rozhovoru je vzájemná dohoda o dalším zlepšování a nápravě zjištěných nedostatků pracovního výkonu podřízeného zaměstnance.
Přirozenou součástí hodnotícího rozhovoru je projednání pozitivních i negativních aspektů pracovního výkonu podřízenéhozaměstnance v uplynulém období. Hodnotící rozhovor je dobré začít uznáním pozitiv. Dosažené úspěchy nebývají náhodou, ale zásluhou. Musíte otevřeně a srozumitelně ocenit pozitivní výsledky podřízeného zaměstnance, vyvolat a upevnit v něm pocit významnosti, odpovědnosti a sounáležitosti s vykonávanou prací.
Chválit
podřízeného zaměstnance můžete i veřejně, např. během pracovní porady, ale jen v odůvodněných případech. Odůvodněná pochvala, podložená skutečnými výsledky, nevyvolává nežádoucí reakce spolupracovníků, ale naopak stimuluje ostatní k podobným výkonům.
Před případnou
kritikou negativ
si nejprve zjistěte a ověřte skutečné důvody pochybení podřízeného zaměstnance. Musíte si nejdříve ujasnit, za jakých okolností k pochybení došlo, a potom můžete vyvozovat rozhodné závěry. Důsledně kritizujte a postihujte chyby z nedbalosti. V případě chyb z neschopnosti nebo nevědomosti je dobré si uvědomit, že problém většinou není pouze na straně podřízeného zaměstnance, ale rovněž na straně vedoucího zaměstnance, který je odpovědný za výběr a hodnocení podřízených zaměstnanců.
Kritika
, na rozdíl od pochvaly,
má být vždy neveřejná. Nikdy také nekritizujte osobu podřízeného zaměstnance, ale jeho pracovní výkon.
Zásadně se přitom vyvarujte osobních invektiv, ironických poznámek, nevybíravých výrazů apod.
Cílené projednání pozitiv i negativ pracovního výkonu v uplynulém období je podmínkou úspěšného řízení podřízených zaměstnanců k dosažení požadovaného pracovního výkonu v následujícím období.
Stejně důležité je eliminovat chyby, kterých se vedoucí zaměstnanci dopouštějí při hodnocení pracovního výkonu podřízených zaměstnanců, především zamezit:
 
používání subjektivních kritérií hodnocení,
 
využívání jen průměrných stupňů hodnocení,
 
sklon k přílišné shovívavosti nebo přísnosti hodnocení,
 
tendenci hodnotit na základě výrazných pozitiv nebo negativ.
Dodržování uvedených zásad vedení hodnotícího rozhovoru vytváří předpoklady k tomu, aby se hodnotící rozhovor stal účinným nástrojem usměrňování a stimulování podřízených zaměstnanců k dosažení požadovaného pracovního výkonu a očekávaných cílů organizace.
POUŽITÉ A DOPORUČENÉ ZDROJE
 
DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 485 s. ISBN 80-7179-893-2.
 
HRONÍK, F. Hodnocení pracovníků. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 128 s. ISBN 80-247-1458-2
 
KOUBEK, J. Řízení pracovního výkonu. 1. vydání. Praha: Management Press, 2004. 209 s. ISBN 80-7261-116-X.