Společnost Scio zadala žákům na podzim roku 2011 v rámci dobrovolného testování 9. tříd základních škol stejné testy jako v roce 2005. Díky plné porovnatelnosti testů a velmi rozsáhlému vzorku tak můžeme činit jisté závěry o tom, jak se v testovaných oblastech posunuly znalosti žáků.
Jak se posunulo české školství za posledních šest let?
Bc.
Šimon
Stiburek
výzkumný pracovník společnosti Scio
ŽÁCI NEJSOU HLOUPĚJŠÍ, NEŽ BÝVALI
Testování se v obou sledovaných letech zúčastnilo 267 základních škol a tyto školy poskytly přes 10 % celého populačního ročníku žáků 9. tříd pro
testy z obecných studijních předpokladů
(dále jen „OSP“),
českého jazyka a matematiky
(v roce 2005 cca 12 tisíc žáků, v roce 2011 cca 8 tisíc žáků). Dalších 10–20 % škol se zúčastnilo jen jednoho testování. U
testu z anglického jazyka
byl počet testovaných žáků nižší (v roce 2005 cca 4 % a v roce 2011 cca 7 % populačního ročníku). Výsledky obou testů byly přepočteny na společnou škálu tak, aby
průměr tzv. standardizovaného skóre
byl 100 bodů. Nejpovzbudivější jsou výsledky z angličtiny – zlepšily se v ní téměř všechny školy a dnešní podprůměrní žáci jsou na tom znatelně lépe než podprůměrní žáci v roce 2005.OSP žáků se nijak významně nezměnily
, není tedy možné potvrdit často mediálně prezentované lamentování nad tím, že jsou dnes děti „hloupější“ a „méně přemýšlí“ než dříve. Mnohem méně optimistické jsou však závěry ze zbývajících dvou předmětů – výsledky obou testů jsou výrazně horší, ubývalo žáků nadprůměrných a přibývalo žáků průměrných až podprůměrných.
U českého jazyka bylo toto zhoršení o něco patrnější než u matematiky.
Tyto závěry odpovídají výsledkům mezinárodních srovnání PISA, která již delší dobu upozorňují na klesající dovednosti českých žáků.VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU ŽÁKŮ – ZÁKLADEM JE UČITEL
Na úrovni jednotlivých škol je pak zajímavým ukazatelem tzv.
využití studijního potenciálu. Tento ukazatel sleduje
vztah mezi studijními předpoklady
žáků (výsledek v testu osobních studijních předpokladů) a jejich
výsledky v předmětových testech
(výsledek v testu z matematiky a českého jazyka). Řada škol, např. v blízkosti sociálně vyloučených lokalit, zřejmě nikdy nebude dosahovat nadprůměrných absolutních výsledků a ukazatel využití studijního potenciálu jim takto nabídne informaci, jak jsou na tom v porovnání se školami, které navštěvují obdobně studijně nadaní žáci.Také u
ukazatele využití studijního potenciálu
se dá sledovat na úrovni jednotlivých škol posun mezi lety 2005 a 2011. Hlavními obecnými poznatky v této oblasti jsou:•
posun využití studijního potenciálu nemá souvislost s velikostí školy, avšak u malých škol se změny (ať už pozitivní, nebo negativní) projevují výrazněji;
•
jelikož OSP zůstávají dlouhodobě stejné, ale předměty se zhoršují, i využití studijního potenciálu se v průměru zhoršuje;
•
využití studijního potenciálu v matematice a využití studijního potenciálu v českém jazyce (ani jejich posun) spolu na úrovni škol výrazně nesouvisí – tedy např. neplatí, že pokud škola zlepšuje využití studijního potenciálu žáků v matematice, pak je výrazně vetší pravděpodobnost, že se tak děje také v českém jazyce. Tato skutečnost vypovídá především o velkém vlivu konkrétního učitele na výsledky třídy. Tento vliv potvrzují např. poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými paralelními třídami v jedné škole.
Využití studijního potenciálu žáka
Žáci s nadprůměrnými studijními předpoklady (v testu OSP získali 110 bodů) získali v testu z českého jazyka průměrně 107 bodů. Kladné využití studijního potenciálu mají žáci s tímto studijním potenciálem, kteří absolvovali test z českého jazyka s výsledkem lepším než 107 bodů. Žáci s horším výsledkem než 107 bodů mají naopak ukazatel využití studijního potenciálu záporný. V praxi se tento ukazatel počítá pomocí regresního modelu, který zohledňuje posun mezi roky 2005 a 2011.
Provedli jsme detailnější zkoumání několika škol, kde došlo k výraznému kladnému posunu ve využití studijního potenciálu (telefonické rozhovory, zprávy České školní inspekce) a pojmenovali jsme některé
rysy, které mají tyto školy společné:
-
naprostým základem úspěchu jsou kvalitní učitelé, k výraznému posunu výsledků došlo často jen po výměně jednoho pedagoga;
-
nejvíce se zlepšující školy mají zpravidla aktivní vedení, které cílevědomě usiluje o dlouhodobé pozvedávání úrovně, je schopné získat dodatečné finanční prostředky a investuje je do rozvoje pedagogického sboru i materiálního vybavení;
-
kvalitu školy pozitivně ovlivňuje také
aktivní přístup k tvorbě kurikulárních dokumentů
(školních vzdělávacích programů) a jejich pravidelná kritická revize.Naopak školy, u kterých došlo k největšímu zhoršení, často navenek žádné velké problémy nevykazují a výhrady k nim neměla ani Česká školní inspekce.
CO JE SKUTEČNÉ VZDĚLÁNÍ?
Přestože závěry tohoto výzkumu mohou vyznívat poněkud pesimisticky, je dobré vzít v potaz také širší kontext.
Použité testy zkoumaly jen poměrně omezenou sadu znalostí a dovedností
(např. v případě českého jazyka především pravopis a čtenářskou gramotnost) a rozhodně nepostihují celou šíři cílů školního vzdělávání.Mnohem více než před šesti lety dnes platí, že by škola měla učit děti, jak obstát v moderním světě a jak být připraven na budoucnost, o níž nevíme, jaká bude. V budoucím a měnícím se světě budou žáci určitě potřebovat být vybaveni celou řadou základních a obecných dovedností, schopností i postojů, bez kterých se neobejdou – chuť a schopnost stále se učit, týmová práce, práce s informacemi, morální hodnoty včetně ochoty podílet se jako občan na chodu společnosti a řada dalších. Pokud jsou na tom naši žáci v těchto oblastech lépe nebo hůře než před šesti lety, však nevíme. A přitom je evidentní, že se jedná o potenciálně mnohem důležitější informace než vědět, kolik žáků umí správně poznat vedlejší větu příslovečnou.