Jak se posunou žáci na 2. stupni a nižším gymnáziu

Vydáno:

Ve skupině žáků, kteří mají stejnou startovní pozici, dosáhnou po třech letech významně lepších výsledků žáci nižšího stupně osmiletých gymnázií oproti žákům 2. stupně ZŠ. V češtině podobně utečou dívky chlapcům. Naopak se neliší výsledky žáků homogenních a nehomogenních tříd, a vliv nemá dokonce ani to, kolik žáků ze školy odejde po 5. ročníku na osmileté gymnázium. Zjistilo to opakované testování více než 23 tisíc žáků 2. stupně ZŠ a nižšího stupně osmiletých gymnázií v rámci projektu Stonožka v letech 2005-2011.

Jak se posunou žáci na 2. stupni a nižším gymnáziu
Mgr.
Jan
Hučín
 
analytik společnosti SCIO
Zapojení škol do projektu bylo dobrovolné, škola za testování platila. Projekt nadále probíhá, každoročně obsahuje mimo jiné testy z češtiny, matematiky a obecných studijních předpokladů(OSP) a žákovský dotazník, a to pro 6. a 9. ročník ZŠ. Stejné testy ovšem mohou absolvovat v primě a kvartě i žáci osmiletých gymnázií.
GYMNÁZIA UTEČOU AŽ O ŠEST BODŮ, DÍVKY O TŘI
Jak porovnávat výsledky na začátku a na konci tříletého období? Třeba v atletice je to snadné: změříme výkony na začátku a na konci období a tyto výkony porovnáme. Ve školních předmětech to ale takto zpravidla nejde, neboť testy na vstupu a výstupu (o tři roky později) se obsahově liší, takže výkony v různých testech nejsou přímo srovnatelné. Použili jsme proto jinou metodu. Vezmeme
skupinu žáků se stejným výsledkem ve vstupním testu
a podíváme se, jakých výsledků dosáhla tato skupina ve výstupním testu.
Ačkoliv startovní pozice byla pro všechny žáky stejná, na výstupu byli ve všech třech testech gymnazisté v průměru výrazně lepší, což platí jak pro dívky, tak pro chlapce. Nejvíce se gymnazisté vzdálili žákům ZŠ v matematice (o 6 bodů). V pomyslném závodě se dařilo v češtině lépe dívkám než chlapcům, jejich náskok dosáhl 3 bodů; v matematice i v OSP zůstaly rozdíly mezi pohlavími v pásmu náhodných výkyvů.
Podobně dopadne srovnání i ve skupinách s jiným výsledkem ve vstupním testu. Znamená to, že
posun mezi primou a kvartou nižšího gymnázia je v průměru větší než posun mezi 6. a 9. ročníkem ZŠ.
Podobně
v češtině se, bez ohledu na typ školy, za tři roky posunou více dívky než chlapci.
Nicméně pozor, jde jen o
průměry!
Existují jednotlivé základní školy, jejichž žáci se mezi 6. a 9. ročníkem posunou srovnatelně s gymnázii, ne-li více. A totéž samozřejmě platí i pro jednotlivé žáky.
VELIKOST ŠKOLY, HOMOGENITA TŘÍD, ODCHODY NA GYMNÁZIA - VLIV NEPROKÁZÁN
Pohlaví žáka a typ navštěvované školy jsou pro velikost posunu mezi 6. a 9. ročníkem významné faktory, existuje však i mnoho dalších. V diskuzích o tom, co může mít vliv na učební pokrok žáků, jsou zmiňovány mimo jiné
velikost školy
(„na menších školách je lepší atmosféra“ versus „větší školy mají víc možností“),
homogenita tříd
(„horší jsou taženi lepšími“ versus „lepší jsou zdržováni horšími“) a podíl žáků, kteří
odešli po 5. ročníku na víceleté gymnázium
(„po odchodu tahounů třída stagnuje“). Nejprve ověřme, nakolik posun výsledků souvisí s velikostí školy, a to pouze na ZŠ.
Žáci největších ZŠ se stejnou startovní pozicí na vstupu (pro ilustraci zvolena skupina průměrných žáků) mají sice v češtině i OSP vyšší průměr na výstupu než žáci menších škol, avšak rozdíly jsou stále ještě v pásmu možného náhodného výkyvu. V matematice jsou pak průměrné výstupní výsledky ve všech třech kategoriích velikosti téměř stejné. Na gymnáziích to vychází podobně.
Liší se ve skupině žáků se stejným vstupním výsledkem po třech letech nějak výsledky žáků z homogenních a nehomogenních tříd? Popisuje to následující graf. Ve svislém směru se vynáší tzv. relativní posun, což je odchylka výstupního výsledku žáka od průměru pro celou skupinu se stejnou startovní pozicí. (Kladný relativní posun tedy zjednodušeně znamená, že žák předstihl většinu ostatních původně stejně dobrých jako on; záporný posun znamená, že za většinou zaostal.)
Ukazuje se, že v češtině je průměrný relativní posun přibližně stejný bez ohledu na to, jak rozptýlené byly výsledky na vstupu (tedy bez ohledu na homogenitu). V matematice je situace prakticky stejná. To znamená, že
posun žáků mezi 6. a 9. ročníkem ZŠ nesouvisí s homogenitou třídy.
Konečně prozkoumáme, zda lze potvrdit názor, že posun během 2. stupně ZŠ je ovlivněn odchody žáků na víceletá gymnázia po 5. ročníku.
Školy jsme rozdělili do pěti kategorií podle podílu žáků, který odešel po 5. ročníku na gymnázium. Relativní posun v češtině je pak přibližně stejný bez ohledu na to, zda ze školy neodešel nikdo, odešlo jen do 10 % žáků nebo např. víc než 20 %. Rozdíly mezi skupinami jsou opět v pásmu náhodných výkyvů. Situace je v matematice stejná jako v češtině.
Posun žáků mezi 6. a 9. ročníkem tedy nesouvisí ani s tím, jaký podíl žáků odešel ze školy po 5. ročníku na víceleté gymnázium.
Analýza nás tedy vede k závěru, že
v míře relativního posunu žáka mezi 6. a 9. ročníkem (resp. mezi primou a kvartou) oproti průměrnému spolužákovi se stejnými výsledky na vstupu:
 
jsou prokazatelné rozdíly mezi gymnázii a ZŠ,
 
rozdíly mezi dívkami a chlapci jsou prokazatelné jen v češtině,
 
nejsou prokazatelné rozdíly mezi různě velkými školami,
 
nejsou prokazatelné rozdíly mezi třídami homogenními a heterogenními,
 
nejsou prokazatelné rozdíly mezi školami s velkou mírou odchodů na osmiletá gymnázia a s malou nebo žádnou mírou odchodů.