Jak přijímat zaměstnance?

Vydáno:

Přijímání zaměstnanců zahrnuje formální procedury spojené s uzavřením pracovněprávního vztahu, obvykle pracovního poměru založeného pracovní smlouvou, případně právního vztahu založeného dohodou o práci konané mimo pracovní poměr, dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, s vybraným uchazečem o zaměstnání.

Jak přijímat zaměstnance?
Ing.
Martin
Šikýř
Ph. D.
odborný asistent, katedra personalistiky, fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze
PŘÍJÍMÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
Přijímání zaměstnanců je součástí procesu obsazování volných pracovních míst ve škole (Řízení školy č. 11/2010) a navazuje na výběr zaměstnanců, kdy ředitel školy posoudil způsobilost potenciálních uchazečů o zaměstnání vykonávat požadovanou práci a provedl závěrečné rozhodnutí o přijetí nejvhodnějšího uchazeče o zaměstnání, který splnil nezbytné předpoklady a požadavky k výkonu požadované práce a akceptoval předloženou nabídku zaměstnání (Řízení školy č. 3/2011). Smyslem následujícího přijímání zaměstnanců je uzavřít pracovněprávní vztah s vybraným uchazečem o zaměstnání.
PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY
Pracovněprávní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli upravuje zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“).
Závislá práce
je vymezena jako práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, osobně zaměstnancem pro zaměstnavatele, podle pokynů a jménem zaměstnavatele, za příslušnou odměnu, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době, na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele (§ 2 odst. 4 zákoníku práce).
Za závislou práci se považují rovněž případy
agenturního zaměstnávání
(§ 2 odst. 5 zákoníku práce).
Závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce, není-li upravena zvláštními právními předpisy.
Základními pracovněprávními vztahy
podle zákoníku práce jsou pracovní poměr založený pracovní smlouvou, případně jmenováním, a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce (§ 3 zákoníku práce).
Účastníky
pracovněprávních vztahů jsou zaměstnanci a zaměstnavatelé.
Zaměstnancem
může být jen fyzická osoba, která dosáhla
15 let věku
(je způsobilá jako zaměstnanec mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti) a ukončila povinnou školní docházku (§ 6 zákoníku práce).
Zaměstnavatelem
může být právnická nebo fyzická osoba (§ 7 až § 11 zákoníku práce).
PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY VE ŠKOLE
Pracovněprávní vztahy ve škole vznikají při výkonu závislé práce mezi
ředitelem školy
(zaměstnavatelem) a
pedagogickými a nepedagogickými pracovníky
školy (zaměstnanci). Pracovněprávní vztahy nepedagogických pracovníků se řídí zákoníkem práce.
Pracovněprávní vztahy
pedagogických pracovníků
se řídí zákoníkem práce, pokud zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví jinak (§ 5 odst. 5 zákoníku práce).
Pedagogickým pracovníkem může být pouze
fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům
(§ 3odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících), tedy dovršila
18 let věku
.
Ředitel školy obsazuje pracovní místa pedagogických a nepedagogických pracovníků fyzickými osobami, které zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce (§ 3 zákoníku práce):
 
v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou,
 
v právním vztahu založeném dohodou o pracovní činnosti,
 
v právním vztahu založeném dohodou o provedení práce.
Pracovní místo
nepedagogického pracovníka
může ředitel školy obsadit rovněž dočasně přiděleným
zaměstnancem agentury práce
na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a ředitelem školy (§ 2 odst. 5 zákoníku práce).
Pracovní místo
pedagogického pracovníka
musí ředitel školy obsadit jen
zaměstnancem školy
(§ 2 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících), kterého zaměstná v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce.
Podle ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce má zaměstnavatel zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, ovšem záleží jen na rozhodnutí zaměstnavatele, zda použije pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, případně dohodu o provedení práce.
Rozhodující je předpokládaný
rozsah práce, kdy u
pracovního poměru
nesmí rozsah práce přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 79zákoníku práce), u
dohody o pracovní činnosti
nesmí rozsah práce přesáhnout v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (§ 76odst. 2 zákoníku práce) a u
dohody o provedení práce
nesmí rozsah práce přesáhnout 150 hodin v kalendářním roce (§ 75 zákoníku práce).
PRACOVNÍ POMĚR
Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nestanoví-li zákoník práce jinak (§ 33 odst. 1 zákoníku práce). Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které vyplývají z pracovní smlouvy, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, a s povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru (§ 31 zákoníku práce).
Podle ustanovení § 34 odst. 1 zákoníku práce musí pracovní smlouva obsahovat:
a)
druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b)
místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána
c)
den nástupu do práce.
Sjednaný
druh práce
vymezuje okruh prací (pracovních úkolů), které má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Druh práce je nutné sjednat dostatečně přesně, aby nevznikaly pochybnosti o tom, jakou práci (jaké pracovní úkoly) je zaměstnavatel oprávněn zaměstnanci přidělovat, respektive jakou práci  (jaké pracovní úkoly) je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele vykonávat.
Například můžeme sjednat druh práce učitelka prvního stupně základní školy, učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, vychovatelka školní družiny, ekonom, uklízečka, případně alternativně účetní-personalistka, školník-údržbář, ovšem nemůžeme sjednat pracovník školy nebo dokonce jen dohodnuté práce, protože takto sjednaný druh práce není dostatečně určitý. Není dostatečně jasné, o jakou práci (jaké pracovní úkoly) se jedná. Podobné sjednání druhu práce v pracovní smlouvě je neplatné.
V pracovní smlouvě sjednaný druh práce zpravidla doplňuje pracovní náplň, jednostranný příkaz zaměstnavatele, kterým zaměstnavatel blíže vymezuje pracovní úkoly zaměstnance v rámci sjednaného druhu práce. Takovou pracovní náplň, která obvykle není součástí obsahu pracovní smlouvy, může zaměstnavatel jednostranně změnit podle aktuální potřeby, ovšem pouze v rámci sjednaného druhu práce.
Zaměstnanec není povinen konat práce jiného druhu, s výjimkou případů přímo uvedených v zákoníku práce, kdy je zaměstnavatel povinen nebo může zaměstnance převést na jinou práci i bez jeho souhlasu (§ 41 zákoníku práce). Pokud zaměstnavatel a zaměstnanec sjednají pracovní náplň jako součást obsahu pracovní smlouvy, může zaměstnavatel změnit pracovní náplň jen po dohodě a se souhlasem zaměstnance, stejně jako ostatní obsah pracovní smlouvy (§ 40 zákoníku práce), pokud ovšem nenastanou již zmíněné případy, kdy je zaměstnavatel povinen nebo může zaměstnance převést na jinou práci i bez jeho souhlasu (§ 41 zákoníku práce).
Sjednané
místo výkonu práce
vymezuje
pracoviště
nebo jiné dohodnuté místo, na kterém má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat sjednaný druh práce. Místo výkonu práce, stejně jako druh práce, je nutné sjednat co nejpřesněji, aby nevznikaly pochybnosti o tom, na jakém pracovišti (místě) je zaměstnavatel oprávněn zaměstnanci přidělovat sjednané pracovní úkoly, respektive na jakém pracovišti (místě) je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele vykonávat sjednaný druh práce. V pracovní smlouvě nejčastěji sjednáme
místo výkonu práce
tak, že uvedeme
sídlo školy.
Sjednaný
den nástupu do práce
určuje
den vzniku pracovního poměru
(§ 36 odst. 1 zákoníku práce). Od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel a zaměstnanec uplatňují práva a plní povinnosti vyplývající z pracovního poměru. V pracovní smlouvě sjednáme den nástupu do práce zpravidla tak, že uvedeme určitý kalendářní den. Jako den nástupu do práce je možné sjednat den pracovní i den pracovního klidu. Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci (například dočasná pracovní neschopnost), nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit (§ 36 odst. 2 zákoníku práce).
Mimo předepsané náležitosti (druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce), může pracovní smlouva obsahovat další ujednání, na kterých mají smluvní strany zájem a která nejsou v rozporu s právními předpisy, například ujednání o zkušební době (§ 35 zákoníku práce), o pracovním poměru na dobu určitou (§ 39 zákoníku práce), o kratší pracovní době (§ 80 zákoníku práce), o práci přesčas (§ 93 zákoníku práce), o platu (§ 109 a následující zákoníku práce), o dovolené (§ 211 a následující zákoníku práce) a podobně.
Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu
písemně
(§ 34 odst. 3 zákoníku práce). Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci (§ 34 odst. 4 zákoníku práce).
Při nástupu do práce musí zaměstnavatel
seznámit zaměstnance
s pracovním řádem, s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy (§ 37 odst. 5 zákoníku práce).
Od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel a zaměstnanec plní stanovené povinnosti vyplývající z pracovního poměru.
Zaměstnavatel je povinen
přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit zaměstnanci za vykonanou práci plat, vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů zaměstnance, dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo vnitřním předpisem.
Zaměstnanec je povinen
podle pokynů zaměstnavatele vykonávat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (§ 38 odst. 1 zákoníku práce).
JMENOVÁNÍ
Podle ustanovení § 33odst. 3 zákoníku práce se
jmenováním
na vedoucí pracovní místa zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem, jakým je například zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“). Nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucích zaměstnanců výslovně uvedených v § 33 odst. 3 zákoníku práce, mimo jiné pouze u vedoucího příspěvkové organizace [§ 33 odst. 3 písm. e) zákoníku práce] nebo vedoucího organizačního útvaru příspěvkové organizace [§ 33 odst. 3 písm. f) zákoníku práce].
Jako
organizační útvar
příspěvkové organizace se označuje organizační útvar vytvořený v příspěvkové organizaci podle
organizačního předpisu
(organizačního řádu) příspěvkové organizace, přičemž vedoucího organizačního útvaru příspěvkové organizace jmenuje vedoucí příspěvkové organizace.
Ve škole zřízené jako příspěvková organizace (§ 8 školského zákona) vystupuje ředitel školy jako vedoucí příspěvkové organizace jmenovaný zřizovatelem (§ 166školského zákona). Ředitel školy (vedoucí příspěvkové organizace) může ve škole (příspěvkové organizaci) určit organizačním předpisem (organizačním řádem) školy jednotlivé
organizační útvary školy
(první stupeň, druhý stupeň, školní družina, školní jídelna...) a jejich vedoucí (zástupce/kyně ředitele školy pro první stupeň, zástupce/kyně ředitele školy pro druhý stupeň, vedoucí školní družiny, vedoucí školní jídelny...) jmenovat (a rovněž odvolávat) ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce (§ 33 a § 73 zákoníku práce).
Je-li na vedoucí pracovní místo jmenován stávající zaměstnanec školy, nejde o založení nového pracovního poměru, ale o
změnu stávajícího pracovního poměru
(§ 40 odst. 1 zákoníku práce). Uvedené skutečnosti o založení (změně) pracovního poměru jmenováním na vedoucí pracovní místo však platí výhradně pro vedoucí zaměstnance školy, kteří vedou organizační útvar školy určený organizačním předpisem (organizačním řádem) školy.
Vedoucí zaměstnanci školy, kteří nezastávají vedoucí pracovní místo organizačního útvaru školy určeného organizačním předpisem (organizačním řádem) školy, jsou výkonem práce vedoucího zaměstnance školy
pověřeni
na základě ujednání v pracovní smlouvě, kde je možné rovněž dohodnout podmínky výkonu práce vedoucího zaměstnance školy (včetně například výkonu práce vedoucího zaměstnance školy na dobu určitou s možností odvolání z vedoucího pracovního místa v souvislosti s uplynutím sjednané doby).
POUŽITÉ A DOPORUČENÉ ZDROJE
 
CHLÁDKOVÁ, A., BUKOVJAN, P. Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy. 2., rozšířené a aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2009. 436 . ISBN 978-80-7357-404-8.
 
DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol.
Management lidských zdrojů.
1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 485 s. ISBN 80-7179-893-2.
 
KOUBEK, J. Personální práce v malých a středních firmách. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 261 s. ISBN 978-80-247-2202-3.
 
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
 
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Související dokumenty

Pracovní situace

Pracovní místa
Co je to whistleblowing?
Překážky v práci na straně zaměstnance
Založení a vznik pracovního poměru
Oblasti plánování zaměstnanců
Získávání zaměstnanců
Personální evidence
Zajištění personalistiky ve škole
Skončení pracovního poměru
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem
Pedagogičtí pracovníci a pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2023 (1. část)
Kdo může být oznamovatelem ve školách podle zákona o ochraně oznamovatelů?
Jaké typy podnětů na základě zákona o ochraně oznamovatelů se mohou týkat škol?
Pracovní poměr na dobu určitou pedagogických pracovníků od 1. 9. 2023
Mimořádná lékařská prohlídka
Výstupní lékařská prohlídka
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Zařazování učitelů do platových tříd
Odborová organizace

Poradna

eBenefity
Prodloužení pracovní smlouvy v dočasné pracovní neschopnosti
Nezastižení zaměstnance při kontrole dodržování režimu dočasné pracovní neschopnosti
Dodatek ke smlouvě
Absence učitelů - studium
FKSP a očkování
Prezenční porady
Úvazek školní jídelna
Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Předpoklad odborné kvalifikace pro pedagogickou činnost
Jmenování a odstoupení ředitele školy
Přijetí dítěte zaměstnance do MŠ
1,5 úvazek pedagog + asistent
Pracovnělékařské prohlídky
Zástupce ředitele
Pracovní smlouva „Vychovatelka ŠD a ŠK“
Asistenční pes
Výpověď
AG testy
Učitel a učitel odborného výcviku - jeden nebo dva pracovní poměry

Zákony

262/2006 Sb. zákoník práce
563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)