Organizace pracovní doby je součástí povinné i dobrovolné péče o zaměstnance (pedagogické i nepedagogické pracovníky) vyplývající z právních předpisů i personální strategie školy. Organizace pracovní doby určuje časovou využitelnost zaměstnanců a ovlivňuje jejich motivaci, schopnosti, výsledky i chování v pracovním procesu při vykonávání sjednané práce, dosahování požadovaného výkonu a realizaci strategických cílů školy.
Jak organizovat pracovní dobu?
Ing.
Martin
Šikýř
Ph. D.
odborný asistent, katedra personalistiky, fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze
Organizace pracovní doby vychází z právní úpravy v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, v případě pedagogických pracovníků rovněž z právní úpravy v zákoně č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v prováděcích právních předpisech, zejména v nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.
Právní úprava pracovní doby a doby odpočinku v § 78-100 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), se vztahuje na práci vykonávanou v pracovním poměru, nevztahuje se na práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti), nestanoví-li zákoník práce jinak.
Pracovní doba
je doba, v níž je
zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, stejně jako
doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.
ZP upravuje délku pracovní doby a rozvržení pracovní doby. Doba, která není pracovní dobou, je
dobou odpočinku. ZP upravuje přestávky v práci na jídlo a oddech, nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu, stejně jako odpočinek během svátků nebo dovolené.
Od vzniku pracovního poměru je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele vykonávat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
Zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.
DÉLKA PRACOVNÍ DOBY
Délka pracovní doby je ZP stanovena v hodinách za týden, přičemž týdnem se rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů.
Stanovená týdenní pracovní doba
je týdenní pracovní doba dle ZP. Délka týdenní pracovní doby činí
40 hodin týdně
u zaměstnanců s jednosměnným pracovním režimem,
38,75 hodin týdně
u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem, nebo
37,5 hodiny týdně
u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem.Zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat v pracovní smlouvě
kratší pracovní dobu
pod rozsah stanovený ZP, kdy zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (např. 40 hodin týdně), ale pouze v rozsahu sjednané kratší pracovní doby (např. 20 hodin týdně). Zaměstnanci přitom přísluší plat, který odpovídá sjednané kratší pracovní době.ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY
Rozvržením pracovní doby se rozumí rozvržení stanovené týdenní pracovní doby (40 hodin, 38,75 hodiny, 37,5 hodiny), popř. kratší pracovní doby na jednotlivé týdny. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn.
Směnou
je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu směn odpracovat. Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním (nebo s jeho změnou) zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Pracovní dobu je možné rozvrhnout na jednotlivé týdny rovnoměrné nebo nerovnoměrné.
Rovnoměrné rozvržení
pracovní doby je rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popř. kratší pracovní dobu. Zaměstnavatel rozvrhuje zaměstnanci na každý týden stále stejný počet hodin, který odpovídá stanovené týdenní pracovní době, popř. kratší pracovní době, neboli zaměstnanec odpracuje v každém týdnu stále stejný počet hodin, který odpovídá stanovené týdenní pracovní době, popř. kratší pracovní době.Nerovnoměrné rozvržení
pracovní doby je rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popř. kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popř. kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.Zaměstnavatel rozvrhuje zaměstnanci na každý týden různý počet hodin, rozvrhuje více nebo méně, než odpovídá stanovené týdenní pracovní době, popř. kratší pracovní době, neboli
zaměstnanec odpracuje v každém týdnu různý počet hodin, odpracuje více nebo méně, než odpovídá stanovené týdenní pracovní době, popř. kratší pracovní době, s tím, že ve stanoveném vyrovnávacím období se průměrná týdenní pracovní doba musí vyrovnat se stanovenou týdenní pracovní dobou, popř. kratší pracovní dobou.
PRACOVNÍ DOBA PEDAGOGICKÉHO PRACOVNÍKA
Pracovní dobu pedagogického pracovníka upravuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 22a až 23). Stanovená týdenní pracovní doba, popř. kratší pracovní doba pedagogického pracovníka, zahrnuje jednak
výkon přímé pedagogické činnosti
, jednak
výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností.
Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti.Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování, a to podle prováděcího nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.
Přímou pedagogickou činnost, stejně jako pracovní dobu, je možné rozvrhnout na jednotlivé týdny rovnoměrné nebo nerovnoměrné.
Rovnoměrné rozvržení
přímé pedagogické činnosti znamená, že na každý týden je rozvrhován stejný počet hodit přímé pedagogické činnosti.Nerovnoměrné rozvržení
přímé pedagogické činnosti znamená, že na každý týden je rozvrhován různý počet hodit přímé pedagogické činnosti. Ovšem tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle tří po sobě následujících měsíců.POUŽITÉ A DOPORUČENÉ ZDROJE
CHLÁDKOVÁ, A. a P. BUKOVJAN.
Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy
. 2., rozšířené a aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-404-8.SLÁDEK, V.
Pracovní doba v novém zákoníku práce
. Praha: ASPI, 2008. 260 s. ISBN 978-80-7357-387-4.Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 236/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazem obcí, ve znění pozdějších předpisů.