Obsah didaktického testu může být velmi různorodý i velmi speciální. Konkrétní složení testu je stěžejní u ověřovacích testů, kdežto u testů srovnávacích si obvykle hledíme jiných věcí. Bylo by ale chybou si myslet, že na obsahu srovnávacího testu nesejde a že například přijímací test z matematiky může stejně dobře obsahovat jen úlohy na procenta, nebo jen úlohy na úpravu algebraických výrazů. Jak totiž ukázaly testy přijímacích zkoušek (dále „PZ“) Scio v dubnu 2013, rozdíly mezi úspěšností dívek a chlapců nejsou ve všech částech téhož testu stejné. Podobně i uchazeči o různé skupiny oborů nabrali hlavní část svého skóre v různých skupinách úloh.
Jak obsah srovnávacího testu ovlivňuje pořadí
Mgr.
Jan
Hučín
analytik společnosti SCIO
PZ Scio letos proběhly na
373 středních školách
a zúčastnilo se jich téměř
37 tisíc uchazečů.
V šesti krajích byly organizovány plošně a absolvovali je tak zájemci o různé typy oborů. Díky tomu jsme mohli zkoumat úspěšnost řešení v různých skupinách uchazečů, a to především podle pohlaví a preferovaného typu oboru.Zkoušky zahrnovaly
testy z českého jazyka, z matematiky a test obecných studijních předpokladů
(dále „OSP“). Ačkoliv je absolvovali i uchazeči o šestiletá a osmiletá gymnázia, v tomto článku se budeme zabývat jen nejpočetnější skupinou, kterou jsou
uchazeči o čtyřleté maturitní obory
(23 699 osob).Úlohy v testu
z českého jazyka
bylo možné rozdělit do dvou oblastí: mluvnice a sloh a literatura. Podívejme se nejprve, jak úspěšně řešili každou z částí chlapci a dívky hlásící se na čtyřletá gymnázia.Průměrná úspěšnost
dívek
v úlohách
z mluvnice
byla o pět procentních bodů
vyšší
než úspěšnost chlapců. V úlohách zaměřených na
sloh a literaturu
se ovšem dařilo oběma pohlavím přibližně stejně. Ačkoliv úlohy v obou oblastech prokazatelně patřily do českého jazyka, každá z oblastí odměňovala řešitele za poněkud jiné dovednosti. Je možné, že v mluvnici dívky uplatnily lepší znalosti pouček a pravidel, úlohy ze slohu a literatury však již vyžadovaly něco jiného a chlapci se dívkám bez potíží vyrovnali. Dá se to formulovat i jinak:
chlapci mají větší rozdíl mezi průměrnými úspěšnostmi v obou částech testu
(přibližně 12 %) než dívky (6 %).Teoreticky bychom pro přijímací účely mohli bez potíží sestavit dva různé testy z českého jazyka – jeden pouze z úloh na mluvnici a druhý pouze z úloh na sloh a literaturu. Pořadí v každém z nich se bude lišit; v prvním bude mezi přijatými větší podíl dívek, kdežto podle druhého přijmeme přibližně stejně chlapců a dívek. Záleží především na zadavateli, v jakém poměru považuje za vhodné smísit obě obsahové oblasti.
Zůstaňme u uchazečů o gymnázia a podívejme se na test z matematiky. Ten se podle obsahu členil do čtyř částí:
aritmetika, algebra, geometrie a funkce.
Rozšířená představa říká, že chlapcům jde matematika lépe než dívkám. Test PZ Scio do čtyřletých oborů to potvrzuje, avšak ne ve všech oblastech. Část algebra řešili chlapci i dívky téměř stejně úspěšně. Může to být proto, že úpravy algebraických výrazů se často opírají – na rozdíl od jiných typů matematických úloh na konci ZŠ – o sadu vzorců a typických postupů, které postačuje se naučit a nacvičit. Znatelný je ovšem
rozdíl
mezi chlapci a dívkami v
aritmetice
a zejména v úlohách části
funkce
(tato část kromě orientace v soustavě souřadnic zahrnovala i získávaní a zpracování informací z grafů a tabulek). A opět je jasné, že zadavatel může konkrétní
skladbou testu značně ovlivnit zastoupení chlapců a dívek
mezi přijatými.Závislost výsledného pořadí na tom, který rys předmětu bude v testu zdůrazněn a který potlačen, se netýká jen chlapců a dívek.
Rozdíly v úspěšnosti řešení určitého typu úloh
se projevují i podle toho, který typ čtyřletého oboru žák preferuje. Lze to pozorovat v posledním grafu, do něhož jsme zahrnuli výsledky dívek ze všech čtyřletých oborů s výjimkou elektrotechnických (v této skupině bylo příliš málo účastnic).Je zřejmé, že se
v rozdílech úspěšností liší i různé skupiny dívek.
Dívky se zájmem o technicky či přírodovědně zaměřené středoškolské obory by v testu z úloh čistě na sloh a literaturu nasbíraly výrazně více bodů než v ryze mluvnickém testu (rozdíl průměrných úspěšností je více než 9 procentních bodů). Naopak u dívek zaměřených ekonomicky nebo humanitně (skupina SPOL) by rozdíl mezi skóre v mluvnickém a v literárně slohovém testu nebyl až tak velký (pouze přibližně 5 procentních bodů).Ačkoliv nám tedy u srovnávacího testu jde hlavně o rozlišovací schopnost úloh, obsah nelze pominout. Je vidět, že různým skupinám řešitelů by vyhovovaly různé obsahové skladby testu, přičemž kterákoliv sestava úloh by stále mohla být považována za test z daného předmětu. Určit obsahovou specifikaci a zejména ji spolu s dalšími parametry testu dodržet, to je někdy opravdu náročné (a v amatérských podmínkách leckdy neřešitelné), avšak nechceme-li některé účastníky neprávem zvýhodnit, není jiné cesty.