Jak by měl vypadat kurikulární dokument: vybrané výsledky expertního šetření

Jak vysvětlují autoři výzkumu, tím nejcennějším, co by mohli učitelé a ředitelé do kurikulární reformy vložit, je „akumulovaná moudrost praxe“ na straně jedné a „posouzení realizovatelnosti reformních záměrů“ na straně druhé.Je tedy žádoucí hledat cesty, jak zachytit „hlas praxe“, tj. jak zdokumentovat názory a stanoviska těch, na nichž jsou reformy či jiné změny ve školství doslova osudově závislé. Právě o to šlo v expertním šetření, které bylo v první polovině roku 2011 provedeno na gymnáziích v České republice.

Své názory na kvalitu školy a kurikula poskytlo formou on-line dotazníku 57 respondentů, jež lze v dané oblasti považovat za experty-praktiky. Pojem expert byl vymezen jako osoba (ředitele/učitele) s dobrou reputací v oblasti tvorby školního kurikula.¹⁾Výběr expertů proběhl na základě doporučení (pracovníky NÚV v případě ředitelů, řediteli v případě učitelů). Výběrový soubor tvořilo 17 ředitelů a 40 učitelů (27 žen a 30 mužů) z 19 gymnázií (24 respondentů bylo z gymnázií pilotních/partnerských, 33 z nepilotních), jimž náleží poděkování za vstřícnost a spolupráci.Hlavní zjištění shrnuji dále – podrobněji jsou k dispozici ve výzkumné zprávě s názvem Kvalita školy a kurikula: od expertního šetření ke standardu, která bude zveřejněna na webových stránkách NÚV, divize VÚP, v listopadu tohoto roku.

Proběhla kvalitativní analýza odpovědí na otevřenou otázku: A ukázala,

Navazující kvantitativní analýza zaměřená na uvedená zjištění potvrdila. Ukázalo se, že

Naopak Právě v posledně uvedených oblastech spatřují učitelé svoji pedagogickou svobodu a požadují zde volný prostor pro rozhodování.

Pokud jde o odpovědi na otevřenou otázku: Čím by se měl vyznačovat kvalitní KD?, nejčastěji a na prvních místech bylo zmiňováno, aby byl: Naproti tomu byl zaznamenán také názor poukazující na potřebu jednotnosti výuky na různých školách (idea jádrového kurikula – základního učiva).

V navazující kvantitativní analýze zaměřené na dosáhly nejvyšších hodnot aritmetického průměru tři charakteristiky:

Z odpovědí na otevřenou otázku, zda respondenti: Vidí nějaké možnosti, jak by se dala využít „práce na školním vzdělávacím programu“ (dále jen „ŠVP“) jako prostředek rozvoje (zlepšení) školy?, vyplynulo, že Vedle toho se objevila řada skeptických komentářů od respondentů, kteří ŠVP vysokou využitelnost nepřipisují. Naopak poukazují na skutečnost, že systém rámcových a školních vzdělávacích programů vnesl do škol mnoho formalismu a nezaplacené práce navíc.

Aktéři, o nichž se většina respondentů domnívá, že by se měli vyjadřovat ke tvorbě KD, jsou podobní s těmi, kteří by se měli do vlastního vytváření těchto dokumentů zapojit. Jedná se především o učitele a ředitele gymnázií a o pracovníky kurikulárních ústavů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.Dále to jsou akademici z vysokých škol – představitelé vědních oborů, akademici z vysokých škol – představitelé pedagogiky a psychologie a odborné profesní komory či asociace ve školství.

S těmito zjištěními do značné míry korespondují výsledky výzkumů provedených v Německu či ve Švýcarsku. Ty ukázaly, že do tvorby kurikula by se podle názorů respondentů (učitelů) měli zapojovat především sami učitelé a oboroví didaktici. Tato zjištění vycházejí vstříc myšlence spoluvlastnictví, přičemž se předpokládá, že spoluvlastnictví určitých idejí či dokumentů půjde ruku v ruce s jejich přijímáním.

Pokud jde o aktéry, kteří by se naopak neměli příliš zapojovat do diskuze o vytváření kurikulárních dokumentů, zde naši respondenti prokázali značnou velkorysost – uváděli, že k čemukoliv se může vyjadřovat kdokoliv. Na druhou stranu určitou zdrženlivost projevovali vůči hlasům a zejména vůči hlasům Také tato zjištění vcelku korespondují se zjištěními zahraničních výzkumů.

Odpovědi téměř tří čtvrtin respondentů ukázaly, že KD by měly být nahrazovány zejména tehdy, pokud jsou nefunkční. Jako nefunkční se KD jeví především v případě, že nastává Jako spíše nevýznamné důvody pro vytvoření nového KD se učitelům jevily

Pokud porovnáme výsledky našeho výzkumu s výsledky výzkumů zahraničních, ukáže se, že Oproti svým zahraničním kolegům se čeští učitelé odlišují ve vlastní ochotě iniciovat změny kurikula – ta je u nich ve srovnání se zahraničními učiteli výrazně nižší. Čeští učitelé se z hlediska zdůvodnění zásadnějších změn v kurikulu ve větší míře orientují na své aprobační obory, zatímco učitelé zahraniční patrně více přihlížejí ke změnám systémů (legislativním, ekonomickým, společenským apod.) a také k pokrokům v pedagogických vědách.

Zcela beze změn by Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (dále jen „RVP G“) ponechalo jen minimum z dotázaných. Respondenti se mohli vyjadřovat celkem k jedenácti částem RVP G. U šesti a více částí vyjádřila

– ať už se jedná o část věnovanou Tyto pojmy samotné byly často důvodem pro změnu i v ostatních částech, jestliže v nich byly uvedeny. Podobně (avšak již ne tak kriticky) byly hodnoceny další „nové“ pojmy jako

Ze zdůvodnění, která respondenti uváděli, se lze domnívat, že Kritické hodnocení těchto pojmů bylo do jisté míry relativizováno názory dalších respondentů, pro které byly právě tyto pojmy důležité.

– jednalo se o

Zbývající části RVP G se vztahovaly k výuce konkrétního předmětu – očekávané výstupy, charakteristika vzdělávací oblasti a vymezení učiva, a proto se jich týkalo více připomínek, většinou oborové povahy. Specifické výpovědi respondentů se vztahovaly k částem, které souvisely výrazněji s ŠVP – především šlo o rámcový učební plán, zásady pro tvorbu ŠVP a vymezení podmínek. Zdůvodnění požadavku změn těchto částí naznačuje souvislost se snahou zjednodušit postupy spojené s tvorbou, resp. úpravou ŠVP, nebo s prováděnou kontrolou souladu RVP a ŠVP.Pokud jde o úpravy ŠVP, ukazuje se, že tyto aktivity nejsou pro školy neznámé, jen ne všechny školy k nim přistupují každým rokem. V závěru se tudíž nelze ubránit otázce, v jakém smyslu je ŠVP „živým dokumentem“? Ve snaze o zodpovězení této otázky by bylo třeba dále zkoumat „akumulovanou moudrost praxe“.