Finsko reformuje vzdělávání

Na otázku, proč reformovat systém, který je označován za jeden z nejkvalitnějších na světě, odpovídá Finský národní ústav pro vzdělávání: „Svět, ve kterém se školy nacházejí, se mění, musíme tedy znovu promýšlet vše, co je se školou spojeno, a mít na paměti, že kompetence potřebné v životě a práci se také mění.“²⁾ Finská reforma klade důraz na vztah vzdělávání ke změnám ve společnosti a rozvoj školy jako učící se organizace. Staví také na silných stránkách, které již finské vzdělávání má: jasně dané standardy, funkční kurikulární systém, kultura založená na spolupráci a důvěře, kompetentní a motivovaní učitelé, pro které je důležitá morálka.

Pro přizpůsobení měnící se společnosti je v kurikulární reformě považováno za důležité, aby každé dítě bylo bráno jako individualita, aby se zvyšovala míra zapojení žáků do učebního procesu a aby se základní vzdělávání stalo solidním všestranným vzděláním a pevným základem pro vstup na vyšší stupně vzdělávání. Kurikulum toho chce dosáhnout pomocí těchto oblastí:

Škola je z pohledu nového kurikula komunitou, která se sama učí, zatímco podporuje růst žáků a podněcuje všechny členy komunity k učení. „Způsob, kterým se chovají dospělí, se přenáší na žáky, kteří si osvojují hodnoty, přístupy a zvyky převládající ve školní komunitě. Například užívaný model interakce a jazyka, stejně jako genderové role přecházejí na žáky.“³⁾ Hlavním předpokladem rozvoje školní kultury je otevřená diskuze, která je charakteristická respektem k ostatním, zapojením všech členů komunity a důvěrou.

S tím významně souvisí změna role učitele. Ten by už měl být rádcem a průvodcem, který žákům pomáhá osvojovat si dovednosti pro celoživotní učení. Žáci naopak mají aktivní roli ve vzdělávacím procesu, sestavují si sami cíle, řeší problémy a hodnotí svůj výkon za základě předem stanovených cílů. Zlomek toho, v čem by měl být žák aktivní, je uváděno v kurikulu takto: „Žáci jsou vedeni k tomu, aby věřili v sebe a svůj pohled, dokázali obhájit své myšlenky a aplikovali dovednosti, které se naučili, i mimo školu. Je důležité naučit se poslouchat sebe i druhé, vnímat věci očima druhých, nalézat alternativy a kreativní řešení. Žáci potřebují podpořit při konfrontování a vyrovnávání se s nejasnými a rozporuplnými informacemi.“⁴⁾

Nově zaváděné víceoborové výukové moduly jsou obdobou našich projektových dnů. Využívají témata žákům blízká k tomu, aby podpořila jejich zapojování do plánování učebního procesu, učila je propojovat znalosti školní a mimoškolní, a také přispívat k rozvoji komunity a společnosti. Moduly musí být součastí vyučování alespoň jednou za rok po dobu 10 dní, je ale možné tuto časovou dotací rozdělit do kratších, například denních, projektů. Právě modulová výuka je finským pokusem o integrované učení, jehož využití by mělo být v budoucnosti rozšířeno a možná by časem mohlo zcela nahradit běžné vyučovací předměty.

Témata výukových modulů by měla reflektovat principy školní kultury a napomáhat implementaci tzv. průřezových kompetencí, velmi podobných průřezovým tématům v našem RVP. Tyto kompetence by měly být založeny na souvislostech a podporovat myšlenku integrovaného vyučování. Jsou definovány v těchto dimenzích:

Jejich společným cílem je podpořit zdravý růst žáků a předat jim nástroje pro fungování v demokratické společnosti a pro udržitelný rozvoj.

V novém kurikulu je také popsána důležitost hodnocení jako součásti učebního procesu. Hodnocení by mělo být výhradně kriteriální s ohledem na možnosti dítěte. Zdůrazněno je i vrstevnické hodnocení a zpětná vazba od učitele, která napomůže rozvoji žáka, stanovování jeho cílů, využívání vhodných výukových strategií a v neposlední řadě také jeho sebehodnocení a pocitu úspěchu.

Poslední významnou změnou ve vzdělávacím programu je orientace na informační technologie a digitalizaci. Je propagován systém BYOD, tedy Bring Your Own Device, který nabádá žáky, aby do školy nosili a aktivně ve škole používali svou elektroniku. Nové kurikulum také ukládá to, že se budou žáci učit v rámci matematiky programovat. Nejprve s pomocí jednoduchých robotů, později budou využívat své programovací dovednosti při řešení složitějších úkolů.

Teď už víme, jaké jsou hlavní změny finského kurikula pro základní vzdělávání. V příštím vydání se dozvíte, jak se s těmito změnami vyrovnávají finští učitelé. Přineseme totiž výsledky kvalitativního výzkumu, který byl realizován na jaře 2016 a se zabýval tím, jak jsou učitelé, studenti učitelství a manažeři reformy připraveni na její implementaci.