Aby mohly školy poskytovat vzdělávání ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), musejí být nejprve zapsány do rejstříku škol a školských zařízení (dále jen „školský rejstřík“). Jednou z podmínek zápisu školy do školského rejstříku je soulad žádosti o zápis s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy příslušného kraje (dále jen „dlouhodobý záměr kraje“). Konkrétně § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona stanoví, že „orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne v případě, že posouzením žádosti zjistí, že žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky nebo příslušného kraje“1) . Skupina 18 senátorů České republiky se domnívala, že toto ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně s právem na svobodnou volbu vzdělávání, a proto navrhla, aby ho Ústavní soud zrušil. Cílem tohoto článku je vysvětlit problematiku dlouhodobých záměrů kraje a představit nález Ústavního soudu zabývající se ústavností předmětného ustanovení školského zákona.2)
Dlouhodobý záměr kraje může zapříčinit nezapsání školy do školského rejstříku
1. Právní úprava dlouhodobého záměru kraje
Dlouhodobé záměry krajů jsou upraveny v § 9 školského zákona. Jedná se o dokumenty vydávané na úrovni krajů krajskými úřady, které ve svém obsahu vymezují strategické změny rozvoje vzdělávání v konkrétním kraji. Obsahují tedy vždy vyhodnocení dosaženého stavu vymezeného v předchozím dlouhodobém záměru kraje a také témata, oblasti i opatření, které bude kraj v následujících čtyřech letech realizovat. Dále představují plán do budoucna, jaké školy a obory mají být nabízeny, včetně druhů škol, jejich kapacitu a financování kapitoly školství v rámci rozpočtu příslušného kraje.3)
Dlouhodobý záměr kraje je zpravidla členěn do několika částí. V úvodu se můžeme setkat s obsahovým vymezením jednotlivých částí dlouhodobého záměru kraje. Dále následuje část zabývající se hlavními trendy a vývojem základních demografických ukazatelů v kraji, což je významným předpokladem pro následující, analytickou část, která tvoří převážnou většinu obsahu dlouhodobého záměru kraje a zaobírá se několika oblastmi, mezi které patří např. vzdělávání dětí, žáků a st