ČŠI úzce spolupracuje nejen s realizátory systémových projektů

Vydáno:

K 1. 2. 2017 zahájila Česká školní inspekce realizaci individuálního projektu systémového Komplexní systém hodnocení, který je spolufinancován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a ze státního rozpočtu České republiky. O některých klíčových aktivitách projektu jsme vás informovali již v předchozích číslech Řízení školy a v následujícím článku vám představíme další z nich.

 

ČŠI úzce spolupracuje nejen s realizátory systémových projektů
Ing.
Dana
Pražáková,
Ph.D.,
kancelář ústředního školního inspektora
V uplynulých měsících byly představeny klíčové aktivity projektu zaměřené na propojování externího a interního hodnocení škol, na hodnocení klíčových kompetencí, na problematiku monitoringu spravedlivosti a tvorbu nástrojů pro zjišťování socioekonomických aspektů vzdělávání a na realizaci analytických výstupů reflektujících tuzemská i mezinárodní vzdělávací (a zejména inspekční) data. Tentokrát představujeme klíčovou aktivitu zaměřenou na problematiku spolupráce s dalšími individuálními projekty systémovými a individuálními projekty ostatními v oblasti zvyšování kultury hodnocení.
O individuálních projektech systémových (IPs)
Systémové projekty zajišťují předpoklady pro kvalitní práci škol a školských zařízení. Navrženy jsou tak, aby pokrývaly klíčové oblasti, jako je např. hodnocení, profesní rozvoj učitelů a pedagogický leadership, podpora základních gramotností nebo podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem.
V současné době je kromě IPs Komplexní systém hodnocení v realizaci několik dalších systémových projektů. V loňském roce byl spuštěn projekt
Strategické řízení a plánování ve školách a v územích
(SRP), realizovaný Národním institutem pro další vzdělávání, dále pak projekty
Podpora krajského akčního plánování
(P-KAP) a
Podpora kvalitních poradenských služeb ve školách a školských zařízeních zaměřených na podporu inkluze
(KIPR), oba realizované Národním ústavem pro vzdělávání,
Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami / Inkluzivní vzdělávání
(IKV SVL), realizovaný Úřadem vlády ČR (odbor pro sociální začleňování - Agentura pro sociální začleňování), nebo projekt
Podpora práce učitelů
(PPUČ, Podpora budování kapacit pro rozvoj základních pre/gramotností v předškolním a základním vzdělávání), jehož realizátorem je opět Národní ústav pro vzdělávání.
Na jaře 2017 byly spuštěny další tři systémové projekty, a to
Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi
(APIV B), který od dubna realizuje Národní institut pro další vzdělávání, dále pak projekt
Modernizace odborného vzdělávání
(MOV), realizovaný od května 2017 Národním ústavem pro vzdělávání, jenž bude rozvíjet kvalitu odborného vzdělávání a podporovat uplatnitelnost absolventů na trhu práce, a projekt
Implementace kariérního systémů učitelů
(IMKA), jehož realizátorem se stal opět Národní institut pro další vzdělávání a jehož náplní je mimo implementace kariérního systému učitelů také znovuobnovení krajských metodických center pro podporu profesního rozvoje učitelů (s ohledem na neschválení kariérního systému v průběhu legislativního procesu je projekt nyní přepracováván).
Obrázek 1: Soustava projektů akce KLIMA
Vysvětlivky ke zkratkám projektů: IMKA (Implementace kariérního systému učitelů; projekt je aktuálně přepracováván s ohledem na neschválení kariérního systému v průběhu legislativního procesu). APIV A a APIV B (Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi), KIPR (Kvalita, inkluze, poradenství, rozvoj), MOV (Modernizace odborného vzdělávání), KSH (Komplexní systém hodnocení), P-KAP (Podpora krajského akčního plánování), SRP (Strategické řízení a plánování ve školách a v územích), PPUČ (Podpora práce učitelů), IKV (Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami). Další zkratky: KP SVL (koordinovan ý přístup k sociálně vyloučeným lokalitám), KAP (krajský akční plán), MAP (místní akční plán).
Akce KLIMA
Výše uvedené systémové projekty jsou podpořeny v rámci
Prioritní osy 3 Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání
, jež vychází ze základní teze, že klíčovým článkem kvality škol jsou motivovaní a kompetentní učitelé a ředitelé (Strategie 2020). Systémovým přístupem je tzv. akce KLIMA, která představuje způsob, jak zajistit, aby mateřské a základní školy (aktuálně i školy střední) byly podpořeny jak obsahově, tak chronologicky vzájemně sladěnou soustavou aktivit v rámci OP VVV. Podpora je přitom zacílena na
k
ulturu učení,
l
eadership (pedagogické vedení),
i
nkluzivní vzdělávání,
m
etodickou podporu učitelů (a mentoring) a
a
ktivizační formy výuky (z prvních písmen je tedy pochopitelně složen akronym KLIMA).
Cílem akce KLIMA je rozvíjet ve školách
motivující kulturu zaměřenou na maximální úspěch pro každého žáka a každého učitele a na trvalý pedagogický rozvoj celé školy
. Přestože se tyto myšlenky mohou zdát samozřejmé, zjištění České školní inspekce z posledních let naopak ukazují, že právě v těchto oblastech má české školství značné rezervy. Nejenže čeští učitelé - na rozdíl od svých kolegů z jiných zemí OECD účastnících se mezinárodních šetření - mají menší sebedůvěru v tom ohledu, že dokážou podporovat každé dítě a každého žáka ve své třídě, české školy se navíc mnohdy přespříliš spoléhají na podporu rodiny. To se zejména v případě žáků ohrožených školním neúspěchem může často jevit jako limitující faktor.
Jedním z podpůrných nástrojů, které mohou školy využívat v rámci OP VVV, jsou projekty se zjednodušeným vykazováním - tzv. šablony. Každá škola tak může získat cílenou finanční podporu podle svých aktuálních potřeb. Ačkoliv Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ukončilo na konci června 2017 první z řady výzev na šablony pro mateřské a základní školy, možnost středních a vyšších odborných škol žádat prostřednictvím projektů zjednodušeného vykazování o finanční podporu běží dál.
Oproti minulému období se šablony mnohem více zaměřují na osobnostně profesní rozvoj pedagogů prostřednictvím dalšího vzdělávání, podporu spolupráce a vzájemné sdílení zkušeností jak uvnitř jedné školy, tak mezi školami. K dispozici jsou šablony pro personální posílení škol o školního asistenta, školního psychologa, speciálního pedagoga, sociálního pedagoga, koordinátora spolupráce školy a zaměstnavatele či školního kariérového poradce. Prostřednictvím šablon je také podporována spolupráce škol a zaměstnavatelů, využití cizích jazyků ve výuce, aktivity rozvíjející ICT nebo doučování žáků ohrožených školním neúspěchem. Šablony tedy umožňují podporovat to, co také Česká školní inspekce dlouhodobě vyhodnocuje jako potřebné.
Jak vypadá spolupráce
Nedílnou součástí každého individuálního projektu systémového je klíčová aktivita zaměřená na spolupráci, spočívající zejména ve sdílení a synergickém propojování informací s dalšími realizátory relevantních systémových projektů, ale také individuálních projektů ostatních (IPo). V projektu Komplexní systém hodnocení se Česká školní inspekce zaměřuje zejména na spolupráci v oblasti zvyšování kultury hodnocení. Jedním z prvních počinů klíčové aktivity „Spolupráce“ byla realizace série přednášek a seminářů konaných v sídle krajských inspektorátů České školní inspekce, kde byli účastníci informováni o ostatních systémových projektech OP VVV a jejich vzájemném propojení z hlediska činnosti a výstupů s projektem Komplexní systém hodnocení, realizovaným Českou školní inspekcí. Zároveň ředitelé krajských inspektorátů i další pracovníci České školní inspekce prezentovali možnosti využívání inspekčních materiálů, dat a informací pro práci tzv. místních akčních plánů napříč celou Českou republikou.
V rámci klíčové aktivity „Spolupráce“ průběžně probíhají koncepční jednání s vedením i členy realizačních týmů vybraných systémových projektů (PPUČ, APIV B, P-KAP, IKV aj.), kde se kromě informování o aktuálním stavu realizace projektů také konkretizují možnosti a styčné body vzájemné spolupráce a podpory. Jedním z konkrétních výstupů spolupráce mezi projekty je např. propojení nominace škol ze strany České školní inspekce pro intenzivnější formy podpory a naopak nabídka pro realizátory ostatních projektů navrhnout dle svých zkušeností školy k realizaci příkladů inspirativní praxe, na kterých se v projektu Komplexní systém hodnocení rovněž pracuje. Došlo také k proškolení části realizačního týmu Agentury pro sociální začleňování (IKV). Další aktéři tak byli seznámeni s bohatým zdrojem dat a informací, které má Česká školní inspekce k dispozici, a to v nejrůznějších souvislostech.
Naopak projektová aktivita zaměřená na hodnocení klíčových kompetencí, která je také důležitou součástí projektu Komplexní systém hodnocení, může být obohacena výstupy projektu, který vzešel z jedné z otevřených výzev, je realizován ve spolupráci s vysokými školami a týká se občanských kompetencí. Taková propojení je možné nacházet právě díky síťování.
Platformou pro vzájemnou provázanost projektů v rámci akce KLIMA jsou společné koordinační porady jejich realizátorů, které jsou průběžně organizovány dle potřeby. Kromě problematiky výměny informací o zapojených subjektech do jednotlivých IPs a jejich koordinace se na těchto setkáních vedou diskuse o vlastní meziprojektové spolupráci na bázi vzájemné výhodnosti pro všechny zúčastněné. Každý projekt totiž generuje určitou nabídku v podobě odborných výstupů a něco zároveň poptává. Průsečíkem těchto potřeb a nabídek jednotlivých IPs může být prohloubení
bilaterální
spolupráce, která může být dále rozvíjena i v rámci odborných panelů. Například pro aktivní zapojení do odborného panelu IPs PPUČ připravila Česká školní inspekce úvod do problematiky čtenářské gramotnosti, zejména s ohledem na starší školní věk a středoškoláky, protože to je téma, které je dle výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2015/2016 více než aktuální.
Příprava odborných panelů
Každý z individuálních projektů systémových je povinen uspořádat minimálně dvakrát ročně odborné panely na výzvou stanovená stěžejní témata. Odborným garantem panelu je aktivní pedagog, dalšími členy panelu pak zástupci MŠMT, jeho rezortních organizací, akademického sektoru, jiných institucí veřejné správy apod. Cílem odborných panelů je přispívat k budování konsenzu v dané specifické oblasti a formulovat závěry a doporučení pro MŠMT jako podklad pro řízení vzdělávací politiky v regionálním školství.
Česká školní inspekce bude v rámci projektu Komplexní systém hodnocení v listopadu 2017 organizovat jeden panel k formativnímu hodnocení a druhý na téma propojování externí a interní evaluace škol. Pojetím odborných panelů se Česká školní inspekce začala zabývat už začátkem jara. V rámci seznamování se s vybranými věcnými záměry IPs sleduje inspekce také IPo, které byly vybrány k realizaci z tzv. otevřených výzev. Příkladem takové výzvy je například
Rozvoj klíčových kompetencí v rámci oborových didaktik, průřezových témat a mezipředmětových vztahů
(zkráceně výzva Didaktiky). Proto Česká školní inspekce oslovila realizátory devíti projektů z výzvy Didaktiky s cílem jejich postupného zasíťování a navázání spolupráce. Za účelem vytipování styčných bodů možné spolupráce byla následně pod odborným panelem „Hodnocení“ vytvořena pracovní skupina, jejíž úvodní celodenní jednání, na které byli pozváni také pracovníci MŠMT z Oddělení koncepce a přípravy výzev PO3, se uskutečnila ve středu 31. května 2017 na ústředí České školní inspekce.
V tematicky zaměřených diskusních skupinách se debatovalo zejména o společenstvích praxe jako platformě pro spolupráci škol a fakult vzdělávajících učitele, o plánovaných výstupech jednotlivých projektů, ale i o zkušenostech s dosavadní projektovou činností. Výstupem tohoto jednání byl mj. materiál s náměty k projektovému řízení pro MŠMT, který by mohl sloužit jako jeden z podkladů pro přípravu dalších výzev zaměřených na fakulty vzdělávající učitele. Na základě reflexe z jednání pracovní skupiny je také navržena koncepce jednání obou odborných panelů, o kterých byla řeč výše. Již teď si Česká školní inspekce každopádně stanovila jasný úkol pro první odborný panel „Hodnocení“ - výsledkem jednání by měl být návrh koncepce šablony, na základě které by bylo možné ve školách zkoušet postupně zavádět formativní hodnocení.