ČŠI: Několik komentářů k problematice elektronického ověřování výsledků žáků

Vydáno:

Česká školní inspekce (dále též „ČŠI“) vyvíjí v rámci projektu Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES) řadu nových metod, postupů a nástrojů pro hodnocení škol a vzdělávací soustavy. Jedním (nikoli jediným) z těchto nástrojů je také systém pro elektronické ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání, který je aktuálně pilotován na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol. Níže uvádíme několik stěžejních informací vztahujících se ke smyslu a využití tohoto nástroje a pokoušíme se vyvracet také některé stále se opakující mýty a dezinterpretace.

ČŠI: Několik komentářů k problematice elektronického ověřování výsledků žáků
PhDr.
Ondřej
Andrys
 
náměstek ústřední školní inspektorky pro inspekční činnost
K CÍLŮM TESTOVÁNÍ
Česká školní inspekce vnímá problematiku ověřování výsledků žáků jako
jeden z mnoha hodnotících nástrojů
pro komplexní posouzení školy v intencích školského zákona. Nejde tedy o nijak univerzální či všespasitelný nástroj, ale je to jeden z nástrojů doplňující aktuální portfolio metod, postupů a nástrojů, s nimiž ČŠI pracuje.
ČŠI dle zákona hodnotí
podmínky, průběh a výsledky vzdělávání.
Pro úspěšné naplnění třetí části zákonného požadavku, tedy hodnocení výsledků vzdělávání, však ČŠI dosud neměla adekvátní nástroj. Proto dochází k vývoji systému pro evaluační šetření. Hodnocení výsledků vzdělávání je však pouze
jedním z indikátorů kvality školy na hodnotící škále,
kterou ČŠI používá. Zjistí-li ČŠI v důsledku evaluačních šetření a ověřování výsledků, že nějaká škola opakovaně vykazuje rizikový stav, může danou školu navštívit a právě
s použitím celé škály dalších nástrojů, metod
a
postupů
identifikovat příčiny a snad i napomoci nápravě stavu. Stejně tak obráceně, pokud ČŠI zjistí, že nějaká škola opakovaně vykazuje vynikající stav, může ČŠI do školy vstoupit a s použitím dalších nástrojů pomoci identifikovat příklady dobré praxe. Takto získané výsledky tedy budou v hodnotící praxi ČŠI využity pouze
jako jeden z mnoha indikátorů pro možnou realizaci komplexní inspekční činnosti
(tedy nikoliv pro samotné hodnocení). ČŠI používá a dále používat bude dobře známý tzv.
multikriteriální rámec hodnocení kvality škol
a je si dobře vědoma
omezených vypovídacích možností výsledků testování.
Druhým
jednoznačným
a
rovnocenným cílem
je poskytnutí
účinné zpětné vazby
pro žáka, jeho rodiče, učitele i ředitele školy o tom, do jaké míry žák umí to, co by měl podle externích vzdělávacích norem umět, v čem je slabší a v čem naopak požadavky splňuje. Taková informace pak napomůže smysluplné a efektivní úpravě dalšího směru, cílů a formy učení.
ČŠI tedy vyvíjí elektronický systém pro evaluační šetření, který umožní
univerzální zjišťování výsledků žáků v různých ročnících, v různých předmětech, na bázi výběrové i plošné
– naplnění úkolů ČŠI bude realizováno
především výběrovými šetřeními.
Celoplošnost
testování má však své
podstatné výhody
a přínosy:
 
Dokáže upozornit na možná rizika ve všech školách, popř. u jednotlivých žáků, bez ohledu na to, jestli tyto školy byly náhodně zařazeny do vzorku při úzkém vzorkovém šetření.
 
Poskytnutí zpětné vazby řediteli, pedagogickým pracovníkům, žákům a rodičům
bez nákladů zajištění těchto procesů a služeb komerčně.
Díky své
komplexnosti
a modularitě
může vyvíjená platforma sloužit pro jakékoliv národní zkoušky i pro vlastní ověřování výsledků žáků v rámci jednotlivých škol.
To je koneckonců jedním z hlavních smyslů,
poskytnout tuto univerzální elektronickou platformu zdarma přímo školám, které si tak budou moci realizovat jakékoli elektronické testování zcela dle svého uvážení a zcela pro své vlastní potřeby.
Rozhodnutí o využití systému pro celoplošné testování mimo činnost a potřeby ČŠI
(záměr vlády zavést pravidelné zjišťování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol) včetně stanovení garanta ostré realizace od roku 2014 je pak
výlučnou kompetencí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
a příslušná rozhodnutí budou ze strany ministerstva následovat po vyhodnocení celé problematiky, po ukončení všech vývojových etap v rámci projektu NIQES.
K OBAVÁM ZE SROVNÁVÁNÍ ŽÁKŮ A ŠKOL
Zatímco cílem srovnávacích testů některých komerčních společností je porovnání toho, jak je na tom žák ve srovnání s jinými žáky,
koncepce testování realizovaného ČŠI je založena na bázi ověřování vědomostí a znalostí vůči externí normě.
Cílem testů v pojetí ČŠI je tedy ověření toho,
do jaké míry žák zvládá požadavky obsažené v RVP a v minimálních vzdělávacích standardech základního vzdělávání.
Smysluplné
srovnávání žáků či škol tedy není možné již vzhledem k pojetí tohoto testování
(konstrukce testu, obsah testu, vyjádření výsledku apod.) a už jen postup do vyšší úrovně testů pro žáky, kteří úspěšně projdou minimální úrovní, sestavení jakéhokoli relevantního srovnání zcela znemožňuje, neboť
výstupem nebude jen jedno jednoduché číslo, jež by umožnilo sestavení jednoduchého přehledu či žebříčku.
Mají testy říci, kdo je jak vzdělaný, kdo je jak úspěšný a kdo bude úspěšný i do budoucna?
Nic takového testy říci nemají a ani nemohou.
Výsledek testu pouze řekne, jak žák zvládá učivo, které má podle externích norem v rámci 5. či 9. ročníku zvládat (a to ještě v omezeném rozsahu daném časovými a technickými možnostmi testu a výběrem učiva, které je možné ověřovat formou testu).
Žádnou vazbu úspěšnosti v ověřovacích testech směrem k budoucímu úspěchu žáka ve vzdělávacím procesu není možné stanovit. Bez dopracovaných komplexních standardů pro základní vzdělávání nelze výsledek testu ztotožnit ani s celkovým hodnocením úspěšnosti žáka ve škole nebo s hodnocením vzdělávací práce školy. Takto bude také k výsledkům přistupováno – s výraznou eliminací rizika dezinterpretace. Práce s výsledky ze strany školy je samozřejmě plně v gesci ředitele, protože pouze ředitel a jeho pedagogičtí pracovníci vědí nejlépe, co přesně může být příčinou neúspěchu jednotlivých žáků, přičemž je zřejmé, že často se takové příčiny vůbec nenacházejí v přístupu školy.
Budou učitelé žáky připravovat výhradně na testy?
Účelem ověřovacích testů je poskytnout objektivní informaci žákům, rodičům i škole, jak žák zvládá to, co by měl podle externích vzdělávacích norem zvládnout. ČŠI je přesvědčena, že učitelé na bázi sestavených ŠVP, se znalostí RVP i standardů pro základní vzdělávání a dle svého pedagogického citu a zkušenosti běžně pojímají výuku tak, aby byla potřebná látka probírána v odpovídajícím čase, rozsahu i kvalitě.
Příprava žáků účelově na úspěch v testech by odporovala pojetí vzdělávacího procesu i práci kvalitního učitele, který dobře ví, co by měl žák standardně umět. Obsah a forma prezentace výsledků významně snižují riziko jejich použití způsobem, který by postihoval žáky, učitele nebo školy, což by mělo tlak na vylepšování výsledků významně snižovat. ČŠI opatřuje výsledky řádnou a přesnou interpretací včetně popisu toho, jak výsledky rozhodně není možné interpretovat
– proto, aby pracovníci školy disponovali řádným argumentačním nástrojem v případném střetu vyvolaném zjednodušením a dezinterpretací. V takovém klimatu pak nebude třeba přikládat přípravě na testování větší váhu než samotné běžné výuce.
K riziku sestavování žebříčků úspěšnosti
Výstupy testování
pro žáka
v jednotlivých předmětech obsahují:
 
procentuální vyjádření úspěšnosti žáka v testu po jednotlivých částech,
 
procentuální vyjádření souhrnné úspěšnosti všech ostatních žáků v testu po jednotlivých částech a číselné vyjádření počtu žáků školy, kteří se daného testu účastnili,
 
procentuální vyjádření souhrnné úspěšnosti všech žáků v rámci republiky v testu po jednotlivých částech a číselné vyjádření počtu žáků, kteří se daného testu v celé republice účastnili,
 
úspěšnost žáka v jednotlivých úlohách,
 
procentuální vyjádření souhrnné úspěšnosti všech ostatních žáků školy, kteří se testu účastnili, v jednotlivých testových úlohách.
Výše uvedené údaje vzhledem ke své koncepci a informaci, kterou přinášejí, nikterak neumožní sestavení jakýchkoli věrohodných a smysluplných žebříčků úspěšnosti, a to ani v budoucnu, kdy pro posílení diagnostické schopnosti testů může dojít k navýšení počtu úrovní obtížnosti.
Součástí každé výsledkové listiny je navíc vysvětlení toho, co výsledky říkají, a co naopak neříkají, a jak v žádném případě není možné výsledky interpretovat.
Mohou testy zlepšit výsledky žáků?
Ve všech svých dokumentech ČŠI pravidelně konstatuje, že testy samy o sobě žáka naučí jen málo, stejně jako testy samy o sobě mohou jen málo zlepšit výuku. Na druhou stranu práce s výsledky testování může být pro žáka srozumitelným vodítkem při odstraňování slabých míst a pro učitele ukazatelem směru v dalším rozvoji vědomostí žáků. V tom je formativní potenciál testů nepochybný. Výsledky testů poskytnou objektivní informaci o tom, co žák umí vzhledem k tomu, co by v daném předmětu a daném ročníku podle externích vzdělávacích norem umět měl, a poskytnou žáku doporučení pro další učení. Rodičům výsledky poskytnou objektivizovanou informaci o dítěti a umožní jim vlastní ověření práce dítěte ve škole. Učitel získá objektivizovanou informaci o žácích, podklad pro další směřování výuky nebo informaci o efektivitě výuky ve vazbě na vzdělávací standardy. Ředitel školy získá celkový přehled o svých žácích a o tom, jak zvládají učivo, které podle vzdělávacích standardů mají v daném ročníku a v daném předmětu zvládat. Nic víc, nic míň.
Jak je to se standardy pro základní vzdělávání
ČŠI si plně uvědomuje, že
úspěch ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání je zcela zásadně závislý na kvalitě a úplnosti standardů k jednotlivým testovaným předmětům
(což je také názor expertního týmu OECD pro vzdělávání). Již před časem byl ze strany ministerstva školství spuštěn
proces přípravy komplexních standardů postihujících vzdělávání žáka v širším rámci neomezeném pouze testovatelnými dovednostmi.
Dopracované standardy navíc budou jasným signálem, že
vzdělávání žáků má sledovat širší cíle, než jaké lze sledovat elektronickým testováním.
Je třeba si uvědomit, že minimálně
do roku 2014 je veškeré plošné ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání realizováno v režimu pilotních zkoušek.
Není tedy důvod proces pilotáže testovacích systémů i testových úloh pozastavit jenom proto, že standardy nejsou ještě plně dopracovány. Navíc je třeba si uvědomit, že dopracování standardů je v tomto smyslu pouze jistým očekávaným zprecizněním obecněji popsaných výstupů z rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Testy připravované ze strany ČŠI se soustředí především na tyto zřejmé a v rámcových vzdělávacích programech dlouhodobě definované výstupy, takže současný stav vývoje standardů není větší překážkou.
Další informace naleznete na i na webových stránkách České školní inspekce.

Související dokumenty

Pracovní situace

Únor 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Březen 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Integrace a vzdělávání ukrajinských dětí a žáků – metodická podpora ze strany České školní inspekce
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Výroční zpráva ČŠI 2016/2017 - Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2016/2017
Tematická zpráva ČŠI 2017
Vzdělávání ve SŠ s vysokou mírou neúspěšnosti žáků ve společné části MZ
Konkurzy na ředitele škol a školských zařízení
Rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách
Dopady povinného předškolního vzdělávání
Rozvoj jazykové gramotnosti v základních a středních školách
Vybrané aspekty implementace společného vzdělávání
Duben 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Květen 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Červen a červenec 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
2022/2023: Plán činnosti střední školy v 1. pololetí školního roku
2022/2023: Činnost základní umělecké školy v 1. pololetí školního roku
Výroční zprávy České školní inspekce
Legislativní vymezení činnosti České školní inspekce
Česká školní inspekce – užitečné informace

Poradna

AG testy