Co znamená být lídrem změny ve vzdělávání?

Vydáno:

Komunikační technologie nám denně zprostředkovávají nesmírně široké a diferencované pole informací a názorů. Prostřednictvím tzv. blogů dnes může kdokoli publikovat články s osobními názory. Ne každý však umí psát, ne každý má o čem psát a ne každý je s to svým čtenářům nabídnout hodnotný obsah. A z druhé strany, ne všechno má smysl číst a zdaleka ne všechno zvládneme sledovat. Dovoluji si nabídnout čtenářům tip na blog, který by mohl být hoden jejich pozornosti.

Co znamená být lídrem změny ve vzdělávání?
PhDr.
Jan
Voda
Ph. D.
Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze; ředitel školy
Profesor Tony Wagner působí jako expert v oblasti inovací na Harvardské univerzitě. Více než 20 let studuje přístupy pedagogických pracovníků, kteří aspirují být efektivními lídry změny ve školách všech stupňů, v USA i jinde na světě. Na svých osobních stránkách Change Leadership: Transforming Education for the 21st Century (www.tonywagner.com) v blogu z ledna 2013 stručně zobecňuje, co je základem úspěchu v práci efektivních lídrů změny – ať už se jedná o řadové učitele, ředitele škol nebo vrcholové představitele vzdělávacího systému. Ti všichni vykazují řadu společných přístupů.
Dva světy
Zaprvé, úspěšný lídr změny
srozumitelně vysvětluje potřebu změny
různým účastníkům, přičemž argumentuje logicky a současně emocionálně přesvědčivě. Dovednost komunikovat změnu na všechny strany vyžaduje od lídra ponořit se do dvou radikálně odlišných světů.
Prvním ze světů, kterému musí lídr do hloubky porozumět, je svět, pro který připravuje škola své žáky/studenty. Efektivní lídři změny dobře chápou a umí vyjádřit,
co budou absolventi školy v budoucnu potřebovat
– jaké dovednosti, jaké mentální schopnosti a dispozice. Uvědomují si, že svět práce se rapidně proměňuje a tempo, jímž se znalosti mění na komoditu, se nepřetržitě zrychluje. Vycházejí z toho, že svět už příliš nezajímá, co nastupující zaměstnanci vědí, ale spíše jak to, co vědí, dokážou využít. Dalším světem, ve kterém se efektivní lídři musejí orientovat, je
reálný svět
jejich žáků/studentů. Lídři vědí, jak se mladí lidé učí a co činí jednotlivé studenty, s nimiž pracují, jedinečnými –
znají jejich kulturu a společenství.
Doceňují význam vnitřní motivace žáků pro učení a úspěch. Také žáky pozorují a pozorně jim naslouchají, aby měli přehled o dění ve třídě a ve škole.
Vysoce efektivní lídři změny ovšem jenom nekážou svým učitelům a rodičům. Zapojují je do
vzdělávání dospělých o měnícím se světě a produktivních způsobech učení.
Mají na paměti, že změna může být trvalá jen tehdy, pokud dospělí ve školním společenství dobře chápou potřebu změny, a tak tito lídři podporují čtení, setkávání s odborníky i společné besedy. Nejlepší lídři změny staví na svém porozumění těmto světům každý den ve své třídě. Průběžně uplatňují tato dvě kritéria k neustálému vyhodnocování a zlepšování výuky. Vědí, jak vypadá dobré vyučování, a jsou houževnatí ve svých očekáváních. Chápou, že jejich prvořadým a hlavním úkolem je být žákům
koučem a lídrem.
A konečně nejvíce efektivní lídři změny jsou schopni záměrně podstupovat rizika. Historicky je vzdělávání profesí, která učitelům poskytovala jistoty. To je také důvod, proč jsme za tolik let svědky tak mála změn ve školství. Manažeři se snaží rizika eliminovat, lídři je vyhledávají. Stojí modelem ve svém chování, celoživotním učení, spolupráci a riskování – a to samé očekávají od svých učitelů.
ZDROJ
 
WAGNER, T.
What Does It Mean to Be a „Change Leader“ in Education?
[online] Copyright © 2013 Tony Wagner. Dostupné z: http://www.tonywagner.com/resources/what-does-it-mean-to-be-a-change-leader-in-education.