Čestné názvy a záštity

Vydáno:

Dnešní díl bude poměrně stručný. Pokusím se vám nabídnout dva nástroje k odlišení školy a školních akcí od konkurence a k posílení budování vztahů směrem k VIP osobnostem i veřejnosti.

Čestné názvy a záštity
Mgr.
Miroslav
Hřebecký
 
lektor školského managementu, manažer vzdělávání a služeb EDUin, o. p. s.
Minulý díl seriálu se věnoval školnímu logu jako nejvýraznějšímu znaku komunikace. Další z možností, jak odlišit svoji školu od těch ostatních, je čestný název. Oficiální názvy škol dnes nesou dlouhá, komplikovaná jména, často zahrnující i adresu. Pro veřejnost to není příliš zapamatovatelné. V Praze znám dokonce příklady, kdy na jedné dlouhé ulici sídlí dvě školy, takže záměny bývají na denním pořádku. Z pohledu odlišitelnosti jsou ještě horší případy škol číslovaných ve svém názvu v rámci města. Taková je situace třeba v Plzni, ale zdaleka nejen tam. Pokud jsem zrovna škola, která je v takovém číslování zadarmo jedničkou, asi protestovat nebudu. Ale být „čtyřkařkou“? Když je číslo vyšší, například přes desítku, zákazníkovi to už předem zavání jakousi masovostí. No řekněte, bude se vám chtít dát své dítě do XI. MŠ? Podvědomě vám už naskakuje pocit, že i dítě samotné bude jedním malinkým číslem v rámci velkého systému.
Prostředkem, jak se odlišit, je získat pro svoji školu název mimo zaběhlý systém. Nabízí se buď nějaký místní název (vzpomeňte Gymnázium Buďánka), nebo nějaké obecné slovo (ZŠ Campanus). Pokud se pro toto řešení rozhodneme, je nejprve třeba sehnat souhlas zřizovatele. A tady bývá často problém, radnicím se nechce zavedené jednotné názvy škol ve svém městě příliš nabourávat. Lobují za to i ostatní ředitelé, kteří si nepřejí příliš viditelnou konkurenci své škole. Existuje ale jedna cesta, která bývá průchozí, a tou je
čestný název po nějaké slavné osobnosti.
Když se řekne čestný název, nejspíše se vám vybaví nějaká škola T. G. Masaryka. Jmenuje se po něm kde co a kolikrát bez přímé souvislosti s jeho osobou, daná místa nebo instituce se pouze hlásí k jeho odkazu. Zrovna tímto jménem dnes nově díru do světa neuděláte. Co zkusit nějakou regionální osobnost? Má to několik velkých výhod. Především budeme originální a nejspíše neopakovatelní. Velmi dobře se nám bude daný název prosazovat v našem zastupitelstvu. Každý patriot bude nadšen a rád pro náš návrh zvedne ruku. A v neposlední řadě je to ideální propojení s historií našeho města. Jestliže se blíží navíc nějaké jubileum dotyčné osobnosti, na velkou slávu je zaděláno. Pokud vyjde žák z takové přejmenované školy, bude si celý život pamatovat, jak se jmenoval a kdo byl nejslavnější rodák jeho města. Výborné potom je, pokud na tuto osobnost pamatujeme ve školním vzdělávacím programu pravidelným projektem, abychom všem žákům v určitém ročníku dali možnost tuto osobnost objevit a důkladně poznat její přínos a odkaz.
Pokud se pro čestný název rozhodneme, nestačí souhlas zřizovatele, musíme následně žádat o změnu přímo MŠMT. Nové jméno se samozřejmě musí objevit ve školském rejstříku, ale nejde jen o to. Stát si centrálně hlídá, po kom ponesou jeho školy svá jména. Nikdo si nejspíše nepřeje, abychom tu měli ZŠ Adolfa Hitlera nebo Gymnázium Konráda Henleina, takže pojistka je nutná.
Další možností, jak se odlišit, tentokrát při pořádání projektů a akcí, jsou záštity. Jistě jste již viděli nějaký takovýto plakát:
„nad akcí převzal záštitu primátor města XY“
. Veřejnost to sice na první pohled moc nevnímá, ale podvědomě to u ní zvyšuje kredit dané akce, a zprostředkovaně tak i renomé pořadatele. Rozhodně záštity nepodceňujte, doopravdy fungují, a to na obě strany - směrem nahoru i dolů. Jestliže jako škola žádáme někde „nahoře“ o záštitu, dáváme tím vědět sami o sobě a o naší aktivitě, že něco takového vůbec pořádáme. Možná budete zklamáni tím, že politici jsou schopni registrovat činnost jen těch nejaktivnějších subjektů ze všech, které mají ve správě. A pak těch nejproblematičtějších, ale tam se asi zařadit nechcete. Mluvil jsem s náměstkem hejtmana pro školství v našem kraji. Překvapilo mne, že ač je sám ředitelem školy, o existenci některých krajem zřizovaných středních škol nemá ponětí, natož aby si vybavil jména ředitelů. Sám přiznal, že si pamatuje především školy, které ho pozvou, aby přestřihl někde pásku nebo udělil nějakou cenu. Taková je zkrátka realita.
Koho o záštitu požádat? Nebuďte přehnaně skromní, sám jsem si opakovaně v praxi ověřil, že je možné do školy dostat i ministra školství. Chce to mít ale jasný exkluzivní důvod, proč by měla VIP osobnost přijet. Určitě nepřijde kvůli dětskému karnevalu, jakých jsou stovky. Neříkám, že se máte hned obracet se vším na MŠMT. Je tady váš starosta, případně kraj. Každopádně ale platí pravidlo, že usilujete o záštitu toho nejvyššího nebo vysokého. A je třeba se vyznat ve struktuře daného úřadu. Nemá smysl žádat o záštitu úředníky, například vedoucího odboru školství. Tato reprezentativní role náleží voleným představitelům, takže vaším protějškem je hejtman, radní pro školství nebo starosta. Často mají úředníci přímo od politiků zakázáno jakékoliv záštity přijímat. Volení zástupci si tím hlídají nejen udržení přehledu a budování vztahů s podřízenými institucemi, ale chtějí také být v pozitivních situacích prezentováni u svých voličů. Záštitu můžeme získat i od nějaké veřejně známé osoby, která není v nějaké státní funkci, tam jsou pravidla ovšem zcela individuální.
Úsilí o udělení záštity nad akcí velmi často chceme zkombinovat s
osobní přítomností
dotyčné VIP osoby na akci. Žádat je třeba
písemně a oficiální cestou přes sekretariát.
Vhodné je ale věc ještě osobně předjednat. Úřad na administraci žádosti potřebuje poměrně dost času, řádově 2 až 3 měsíce. Diáře politiků se plní velmi rychle a ve velkém předstihu, takže s podáním žádosti určitě neotálejte, s blížícím se datem akce prudce klesá šance na kladné vyřízení. Jestliže budete úspěšní a sekretariát se vám ozve, že záštita je přijata a dotyčná osobnost dorazí, nepropadejte přílišnému optimismu! Ještě není nic jistého, vaše akce je pro politika nejspíše na spodních patrech priority, takže jakékoliv mimořádné zasedání vlády, rady, zastupitelstva, politické jednání apod. mají přednost a pár hodin před akcí se vám může ozvat sekretářka s omluvou a odřeknutím účasti. Takže nesezvěte celé město, aby se přišlo podívat na pana ministra, a pak neplačte, že tam budete stát na pódiu sami. Lepší je napsat na plakát
„pod záštitou XY“
a pak jako bonus překvapit účastníky akce milou návštěvou.
Často se také stává, že nemůže dorazit dojednaná nejvyšší šarže, ale jako úlitbu vám na poslední chvíli nabídne účast svého zástupce. Neplačte, nezoufejte, berte! Jak často se k vám do školy i tak podívá náměstek hejtmana nebo místostarosta? A možná je to právě ta osoba, která má vaši agendu přesně na starosti, takže lobbing u ní je ještě cílenější než u jejího nadřízeného.
Nechci tvrdit, že záštitami je za každou cenu nutné leštit kliky směrem vzhůru, udržujme si svoji důstojnost, ale na druhou stranu jde o mechanismus zprostředkování zájmů a nad námi ve funkcích jsou také obyčejní smrtelníci, kteří se občas rádi podívají do terénu, jak se jejich resortu daří. A o to více pak hřeje, pokud někdo práci vašich spolupracovníků i vás ocení.