Česká školní inspekce: Národní rámec kvality v počátečním vzdělávání

Vydáno:

Česká školní inspekce jako národní autorita v oblasti hodnocení a kontroly podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku i kvality a efektivity vzdělávací soustavy jako celku využívá při své činnosti nejrůznější metody, postupy a nástroje. V rámci projektu Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES) Česká školní inspekce řadu z těchto metod, postupů a nástrojů inovovala a vyvinula také některé zcela nové, které dosud k dispozici nebyly.

Dominantní součástí těchto metod, postupů a nástrojů je národní rámec kvality, který bude od školního roku 2015/2016 využíván v rámci inspekční činnosti ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku. Tímto národním rámcem kvality se rozumí zejména model kvalitní školy s inspekčními kritérii hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, doplněný o metodiku inspekční činnosti a formuláře pro záznam zjišťovaných, hodnocených a kontrolovaných informací a dat týkajících se vzdělávání.

ROLE NÁRODNÍHO RÁMCE KVALITY PŘI INSPEKČNÍ ČINNOSTI

Národní rámec kvality využívaný při inspekční činnosti je bezprostředně navázán na model kvalitní školy, který slouží vzdělávacímu systému ČR, školám a školským zařízením, České školní inspekci, zřizovatelům, akademickým institucím věnujícím se rozvoji vzdělávacího systému a kvality vzdělávání, tvůrcům národního kurikula a institucím zajišťujícím další vzdělávání pedagogů k tomu, aby v synergii, konzistentně a maximálně účinně působili na kvalitu vzdělávání v České republice. Národní rámec kvality tak školám a školským zařízením prostřednictvím hodnocení ze strany České školní inspekce zprostředkuje relevantní a objektivní externí obraz o kvalitě jimi poskytovaného vzdělávání a pomůže jim k jejímu zvyšování, a to formou, která je logicky strukturovaná a srozumitelná, členěná podle funkčních oblastí a odpovědností, je jasně popsaná a konzistentní napříč druhy škol a školských zařízení, avšak s přihlédnutím k jejich specifikům.
Národní rámec kvality je navíc koncipován tak, aby umožnil školám a školským zařízením provádět hodnocení podle stejných kritérií i v rámci autoevaluace, a je využitelný také pro hodnocení škol a školských zařízení prováděné ze strany jejich zřizovatelů.
MODEL KVALITNÍ ŠKOLY A KRITÉRIA HODNOCENÍ
Základní činností, která využívá národního rámce kvality, je komplexní inspekční činnost. V jejím rámci by každá škola a každé školské zařízení měly minimálně jednou za šest let projít komplexním hodnocením a kontrolou ze strany České školní inspekce. Komplexní inspekční činnost se opírá o kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, která vycházejí z modelu kvalitní školy a která byla schválena ministryní školství, mládeže a tělovýchovy v polovině července letošního roku. Model i hodnoticí kritéria jsou strukturovány do šesti oblastí:
1.
Koncepce a rámec školy
2.
Pedagogické vedení školy
3.
Kvalita pedagogického sboru
4.
Výuka (vzdělávání)
5.
Vzdělávací výsledky dětí, žáků a studentů
6.
Podpora dětí, žáků a studentů ve vzdělávání (rovné příležitosti)
Oblast Koncepce a rámec školy se soustřeďuje na základní nastavení řízení školy, oblast Pedagogické vedení školy svými kritérii i svým názvem akcentuje právě řízení pedagogických procesů ve škole jako jedné z nejdůležitějších činností, které se musí vedení školy věnovat. Kvalita pedagogického sboru ve svých kritériích postihuje oproti předchozím oblastem, které se soustředily na činnost vedení škol, jejich pedagogický sbor. Kritéria oblasti Výuka (vzdělávání) sledují především proces vzdělávání odehrávající se nejčastěji ve vyučovacích hodinách. Oblast Vzdělávací výsledky se zaměřuje na dosahované výsledky ve vzdělávání. Průřezovou oblastí je pak Podpora dětí, žáků a studentů ve vzdělávání, která se soustřeďuje na sledování individuální podpory všem dětem, žákům a studentům, kteří ji potřebují.
Každá oblast modelu obsahuje tři až pět inspekčních kritérií hodnocení kvality (celkem v modelu 26). I když jsou inspekční kritéria shodná pro základní druhy i typy škol a školských zařízení, jsou popisy jednotlivých úrovní modifikovány pro předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, gymnaziální vzdělávání, střední odborné vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání, tak aby co nejlépe odrážely konkrétní parametry kvality u uvedených druhů vzdělávání. Pro školská zařízení se oblasti i kritéria použijí obdobně.
Model kvalitní školy a inspekční kritéria jsou doplněny charakteristikami externího prostředí, v němž škola působí. Jde o statistické a jiné ověřené kvantitativní informace o externím prostředí, které škola nedokáže ovlivnit, přinejmenším ne v krátkodobém horizontu. Nejde tedy o podmínky pro vzdělávací činnost, které je povinno zajišťovat vedení školy. Externí podmínky, neovlivnitelné vedením školy, jsou důležitým signálem zřizovatelům pro jejich rozhodování o naplnění předpokladů pro kvalitní vzdělávání v dané škole. Nemají postavení kritérií hodnocení školy. Ve výstupech inspekční činnosti slouží pouze k popisu konkrétního prostředí a celkového kontextu, v němž škola pracuje.
Novým prvkem oproti minulosti je popis úrovní hodnocení pro každé dílčí kritérium na čtyřúrovňové škále. Jde o úroveň výbornou, očekávanou, vyžadující zlepšení a úroveň nevyhovující. Dosažení nevyhovující úrovně u klíčových a předem stanovených kritérií může být jedním z důvodů zakládajících proces vedoucí k návrhu na odvolání ředitele nebo k výmazu ze školského rejstříku.
Popisy výborné úrovně, které jsou veřejné, a jsou tedy školám i školským zařízením k dispozici, slouží především definici, vymezení jednotlivých kritérií v jejich nejvíce ambiciózním naplnění (přiměřeném době a podmínkám českých škol a školských zařízení). Slouží tedy jednotnému, konzistentnímu a sdílenému chápání obsahu jednotlivých kritérií pro účely hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, a to nejen mezi všemi inspekčními pracovníky, ale také školami, odbornými pracovišti v oblasti školské politiky a vzdělávání pedagogů, zřizovateli, zákonnými zástupci a dalšími zainteresovanými skupinami.
Požadavky na dosažení výborné úrovně u jednotlivých inspekčních kritérií jsou ambiciózní, aby motivovaly školy ke zlepšování. V počátečních fázích používání modelu kvalitní školy při inspekčním hodnocení škol a školských zařízení budou této úrovně u jednotlivých inspekčních kritérií dosahovat jen jednotky, maximálně několik málo desítek škol a školských zařízení. Popisy ostatních úrovní slouží pro dosažení maximální míry konzistence dat o stavu a vývoji vzdělávacího systému, zapisovaných do inspekčních formulářů, a tím k dosažení co nejvyšší kvality a vypovídací schopnosti souhrnných statistik o vzdělávacím systému. Zajišťují sblížení pohledu na hodnocení kvality v jednotlivých kritériích napříč školami v ČR, a slouží tedy vyšší kvalitě a lepší vypovídací schopnosti souhrnných informací o vzdělávacím systému a jeho vývoji.
V duchu standardů osvědčené mezinárodní praxe budou v počátečních letech uplatňování modelu popisy ostatních úrovní neveřejné. Konkrétní popisy jednotlivých oblastí modelu kvalitní školy a kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání jsou k dispozici na webových stránkách České školní inspekce (www.csicr.cz).
ZÁVĚR
Cílem České školní inspekce je poskytovat relevantní a objektivní zpětnou vazbu o kvalitě a efektivitě vzdělávání na úrovni škol a školský zařízení i vzdělávacího systému. Vytvoření modelu kvalitní školy a na něj navázaných hodnoticích kritérií je nástrojem pro naplnění tohoto cíle a je také dalším příspěvkem České školní inspekce k poskytování metodické podpory ve snaze napomáhat kontinuálnímu zlepšování kvality vzdělávání.