„Přednáška byla fantastická. Setkání s živým pamětníkem bylo mnohem zajímavější a intenzivnější než desítky hodin dokumentů. Pamětník pan Luděk Eliáš svým projevem naprosto zaujal všechny žáky a donutil je přemýšlet, což se jen tak někomu a něčemu nepovede. Pokud budeme mít možnost, rádi bychom přednášky opakovali pravidelně.“ Mgr. Lukáš Rádek, zástupce ředitelky SŠ poštovních a logistických služeb, Opava
Centra vzdělávání a dialogu nabízejí ojedinělý projekt pro české školy
RNDr.
Mojmír
Kallus
předseda ICEJ ČR a manažer projektu „Centra vzdělávání a dialogu“
Úvodní citát není ojedinělou reakcí na projekt, s nímž Česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (dále jen „ICEJ“) v partnerství s Židovským muzeem v Praze a s Terezínskou iniciativou, sdružující pamětníky přeživší holocaust, již třetí školní rok působí na českých základních a středních školách.
Jádrem projektu jsou
přednášky a besedy, které uskutečňují certifikovaní lektoři
ICEJ ČR vyškolení odborníky Židovského muzea v Praze (dále jen „ŽMP“) a Mezinárodní školy pro studium holocaustu Jad Va-šem v Jeruzalémě. V téměř 50% případů
jsou doprovázeni pamětníky přeživšími holocaust, kteří vyprávějí mladé generaci svůj životní příběh.
Od počátku projektu bylo při asi 1 300 přednáškách takto osloveno více než 48 tisíc žáků v celé ČR. Přednášky se uskutečnily na téměř 600 školách.
Projekt je zaměřen především na střední školy a učiliště, ale přednášky se mohou konat i ve vyšších ročnících základních škol.
Jasná věková hranice není stanovena a je v odborných kruzích předmětem diskusí. V zásadě platí, že čím nižší je věk žáků, tím více záleží na předchozí přípravě, kterou provádí pedagog.
Konkrétní forma přednášky je individuální podle osobnostních dispozic přednášejícího, vždy však zahrnuje různé interaktivní prvky. Lektoři používají
dobové dokumenty, audiovizuální pomůcky, citují z knih souvisejících s tématem a zejména využívají osobní znalost životních příběhů pamětníků.
Je-li na přednášce pamětník osobně přítomen, lektor poskytne posluchačům historický úvod a poté vede diskusi.Cílem celého projektu je působit na mladou českou populaci, aby získala povědomí o závažnosti rasových předsudků a mechanismech jejich vzniku. Počítáme přitom s tím, že
výchovné působení proti antisemitismu
– této nejsetrvalejší zášti v dějinách lidstva –
má přímý dopad také na chápání ostatních neblahých projevů netolerance ve společnosti. Na příkladu holocaustu – konkrétní historické události – jsou studenti seznámeni s praktickou podobou rasové diskriminace a jsou vedeni k tomu, aby o ní samostatně uvažovali.
Jak dokládá výše uvedený citát stejně jako mnohé další ohlasy,
tato metoda je v praxi úspěšná. Jistou roli hraje nepochybně i fakt, že lektoři přicházejí do školy zvenčí, zejména je to však autentická výpověď pamětníka, která dokáže zapůsobit i na tu nejdivočejší třídu. Tím ovšem nemá být řečeno, že práce učitelů není pro celkový výsledek důležitá. Právě naopak:
naše zkušenost jednoznačně ukazuje, že pro celkový dopad naší přednášky je rozhodující zejména předchozí příprava žáků.
Tam, kde jsou žáci s tímto obtížným tématem konfrontováni poprvé až při přednášce, je účinnost sdělení oslabena různými rozptylujícími vlivy a schopnost vstřebat tak silné poselství je nutně limitována.Z toho plyne, že
největší efekt se daří dosahovat u škol, s nimiž jsme navázali dlouhodobou partnerskou spolupráci.
V rámci projektu jsme vytipovali 17 pilotních škol, s nimiž v tomto školním roce testujeme metodu systematické spolupráce při výchovném působení proti rasismu a předsudkům. Jsou mezi nimi školy nejrůznějšího typu, od elitních gymnázií po střední odborné a základní školy, s velmi různou mírou předchozí zkušenosti. V rámci této pilotáže jim připravujeme program na míru, který reaguje na jejich konkrétní potřeby. Vznikne tak katalog příkladů dobré praxe, který chceme v dalším období rozšiřovat na další školy.Součástí tohoto balíčku vedle nabídky přednášky a besedy s pamětníkem je
distribuce unikátních vzdělávacích materiálů, které byly vyvinuty v jeruzalémské Mezinárodní škole pro výuku holocaustu při Jad Va-šem a které jsou nyní k dispozici v češtině.
Škola si může vybrat ze čtyř vzdělávacích modulů s různou mírou náročnosti.
My dodáme pracovní listy pro žáky a metodický sešit pro pedagoga, obsahující kompletní pokyny včetně časové dotace a námětů na mezioborové využití.
Tyto materiály používají učitelé přímo při výuce podle vlastního uvážení.
V případě zájmu pak mohou navázat účastí v některém z dalších doprovodných projektů, jako jsou cesty do Terezína nebo Osvětimi, studentské projekty, workshopy a kulturní akce.V případě zájmu se školy mohou obrátit na pražskou kancelář nebo přímo na jednoho ze čtyř regionálních koordinátorů.
Kontakty:
www.centravzdelavaniadialogu.cz
.Národní kancelář
Komárkova 4, 148 00 Praha 4 | t: +420 272 732 636 | e: icej@ecn.cz
Regionální koordinátor pro střední, západní, severní a východní Čechy
Radek Hejret | m: +420 739 324 300 | t+f: +420 312 690 349 | e: radek.hejret@icej.cz
Regionální koordinátor pro jižní Čechy a Vysočinu
Alice Michalcová | m: +420 722 724 398 | e: alice.michalcova@icej.cz
Regionální koordinátor pro Zlínský a Jihomoravský kraj
Mgr. Pavel Horák | m: +420 722 174 974 | e: pavel.horak@icej.cz
Regionální koordinátor pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj
Jana Hlávková | m: +420 731 478 190 | e: jana.hlavkova@icej.cz
Projekt „Centra vzdělávání a dialogu“ je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.