Budoucnost ředitelů v Čechách (doloženo v závorkách)

Vzhledem k aktuální situaci si v tomto čísle dovolím krátké odbočení (a příznivcům středního managementu školy slibuji pokračování v čísle příštím). Téměř všem ředitelům dnes leží v hlavě – někteří kladně oceňují (protože hodnocení zaznamenávali jinou více vyhovující formou), jiní kroutí hlavou nad (neboť již druhý den sdělují rodičům zmíněná čísla, kteří oni v zápisové euforii kamsi založili) a zbytek nevěřícně řeší .

Nejvíce diskutovanou změnou je ale bezesporu Nechci se na tuto problematiku dívat z pohledu práva, ale z pohledu mně mnohem bližšího – z osobního pohledu mých kolegů (a ještě jednou díky všem, se kterými se setkávám v rámci výuky či jiných setkání) i mého odborného nazírání.

Jak to tedy vidí „ostřílení mořští vlci“ – ředitelé škol a školských zařízení, kteří jsou ve funkci dobu delší než šest let a kterých by se eventuální konkurzy týkaly? Jejich pohledy či pocity lze rozdělit do tří oblastí: nedocenění odvedené práce („To máme za to všechno, co jsme pro školu udělali, co jsme své práci obětovali.“), ohrožení („Dva roky před důchodem mě už nikdo do funkce nejmenuje a jak to všechno finančně utáhnu.“) a v neposlední řadě i příležitostí. Příležitostí ve smyslu uplatnění v jiném oboru („Rozhodně bych už znovu nezkoušela něco ve školství, to mi za to nestojí.“), na jiné škole („Tady už je to zajeté, kantory k ničemu novému nepřinutím, jinde by to mohlo být jiné.“)nebo na stejné škole s novým elánem („Důvěra zřizovatele zavazuje, je vidět, že je s mou prací spokojen, to mě motivuje.“).

Tak kde se nacházíte vy, milé kolegyně a kolegové? Možná je ještě trochu brzo na úvahy co dál, ale znát pohled ostatních určitě neškodí. Každopádně rozhodnutí pokračovat dál v ředitelské funkci (ať už na stejné nebo jiné škole) či vyměnit úplně obor bude na vás. Doporučuji celou věc pořádně promyslet, probrat s někým, komu věříte. A až se rozhodnete, za svým rozhodnutím stůjte – podle sebe a v dané situaci jste udělali určitě správně.

Pojďme se ještě podívat na změnu podmínek řízení školy a vedení lidí v souvislosti se změnou legislativy. Vyhráli jste konkurz, stali jste se ředitelem a máte před sebou šestileté období, nikoliv dobu neurčitou. Jak se změní zastoupení jednotlivých rolí – lídra-kapitána, manažera-kormidelníka a vykonavatele-plavčíka? Pokud nedojde ke změně, přímá vyučovací povinnost zůstane stejná, jako vykonavatel-plavčík si budete užívat výuku či výchovu a občas si říkat, proč jste u toho nezůstali. U ostatních dvou rolí vás bude tlačit čas a také bude záležet na tom, v jakém „stavu“ přebíráte školu. Je jasné, že bude nutné zajistit základní organizační záležitosti a zvládnout právní a ekonomickou problematiku. Pokud není k dispozici zástupce či hospodářka, bude potřeba věnovat těmto oblastem více úsilí i času a v popředí bude role manažera. Ale vy potřebujete dokázat svoje kvality i v jiném směru – ve vlastním pedagogickém procesu, ve zlepšení pověsti školy na veřejnosti, v téměř nepostradatelnosti pro zřizovatele – a to je úlohou lídra.

Už před vstupem do funkce znáte své silné i slabé stránky, umíte s nimi zacházet. Teď si musíte stanovit (možná jste tak učinili již před konkurzem) vizi školy, tedy cíl, kterého chcete dosáhnout. To ještě není tak obtížné, mnohem těžší je nadchnout pro svůj cíl pracovníky, následně žáky i jejich rodiče. Cíl musí být pro ně akceptovatelný, navíc i reálný v daném časovém období šesti let.

A jsme u základních dovedností z oblasti vedení lidí – uplatňování vhodných stylů vedení, asertivní komunikace a efektivní delegování, dost možná i řešení konfliktů. Všechny vyjmenované dovednosti se lze naučit po teoretické stránce, ale umění použít je v praxi vyžaduje dostatek emoční inteligence. A výhodou je samozřejmě zkušenost. Základním kamenem je každého z nich. A pracovníky není možné jen tak vyměnit, pokud naší vizi nevyhovují a čas nás tlačí.

Takže co poradit začínajícím ředitelům, kteří nastupují s vidinou šesti let? – ač je to okřídlené klišé, je to pravda. Věnujte se důkladně poznání každého z nich, najděte k nim cestu, objevte jejich silné stránky, dávejte pozor na jejich vzájemné vztahy – formální i neformální. Jen pomocí lidí vybudujete to, co jste si vytyčili, jen s nimi naplníte svoji (a postupně snad i jejich) vizi.

Milé kolegyně, milí kolegové, ať už jste zkušenými mořskými vlky (hledající další směr plavby či úplně novou loď) nebo nováčky na kapitánském můstku (rozhodnutými pro tuto loď a tento směr), přeji vám šťastnou plavbu, příznivý vítr a málo bouřek (a Václavu Trojanovi děkuji za možnost vypůjčit si ředitelsko-námořnickou terminologii).