Konstruktivistický přístup ve výuce je významným fenoménem ve vzdělávání. V České republice dnes již mnoho škol a učitelů využívá pro efektivní plánování konstruktivistické výuky model E-U-R (evokace – uvědomění – reflexe). Ten byl u nás popularizován v uplynulých 20 letech především zásluhou společnosti Kritické myšlení – v rámci kurzů RWCT 1) byly vyškoleny stovky učitelů v třífázovém modelu rozvržení vyučovací jednotky. V tomto příspěvku chceme poukázat, že E-U-R není jediný dostupný model, a nabídnout čtenáři jako inspiraci model 5E, pocházející rovněž z amerického školství. Oba modely jsme vyzkoušeli a výzkumně ověřili ve výuce v českém prostředí.
Dobře známý model E-U-R
Model E-U-R poprvé představila světu Jeanie Steelová na univerzitě v Iowě v USA v 80. letech minulého století. Ve své práci vycházela z třífázového modelu učení formulovaného Thomasem H. Estesem, jehož úseky se nazývaly anticipace (předjímání učiva), uvědomění významu a kontemplace (hloubání, rozjímání). Steelová model dopracovala a v průběhu dalšího vývoje v následujících letech