Výuka moderních dějin – výzkum a jeho výsledky

Vydáno: 4 minuty čtení

Za hlavní cíle výuky dějepisu považují učitelé v ČR zejména naučit žáky vyhledávat a zpracovávat informace, obhájit svůj názor a schopnost vést smysluplnou diskusi. Téměř 90 % učitelů při tom přihlíží při své výuce k aktuálním událostem. Tato zjištění vyplývají z výzkumné zprávy projektu Stav výuky soudobých dějin, kterou vypracoval Ústav pro studium totalitních režimů.

Výzkum zaměřený především na výuku moderních dějin probíhal v letošním roce mezi 1593 učiteli dějepisu základních a středních škol.

Důležité postřehy z pohledu MŠMT:

a) téměř 90 % učitelů využívá ve svých hodinách moderní technologie výuky
b) zhruba stejný počet učitelů používá kromě učebnic dějepisu i další učební pomůcky, jako jsou například pracovní listy, tajenky, křížovky
c) mnoho učitelů si vytváří vlastní pomůcky
d) téměř tři čtvrtiny učitelů dějepisu navštěvuje se svými žáky v rámci předmětu historická regionální místa, muzea a výstavy
e) většině dotazovaných učitelů dějepisu je zřejmý cíl dějepisu jako předmětu
f) většina se shodla na tom, že kromě základních znalostí je třeba si odnést poučení z dějinných chyb a pochopení událostí v současném světě
g) na otázky, jak motivují učitelé dějepisu své žáky, nejčastěji vyprávějí příběh, čtou úryvek z knižních podkladů, používají pomůcky k prezentaci učiva nebo žáky aktivují skupinovou prací
h) kromě vyprávěcí – narativní metody využívají učitelé dějepisu i jiné verbální metody, jako debatu, referát, popis nebo dialog
i) je stálý nedostatek odborných studií a pomůcek pro výuku nejnovějších a soudobých dějin, zejména v místním a regionálním kontextu
j) z kurikulárních dokumentů postrádají učitelé dějepisu nejvíce výkonnostní standardy žáků
k) necelá polovina pedagogů míní, že zájem žáků o moderní dějiny je podobný jako o jiné historické etapy

  • žáci projevují nejvyšší zájem o válečné dějiny, vzpomínky pamětníků, místní dějiny a dějiny každodennosti
  • podle 56 % většiny učitelů je méně než čtvrtina žáků schopna kriticky analyzovat historické poznatky
  • zájem žáků o dějepis ve volném čase je podle tří čtvrtin dotázaných spíše okrajovou záležitostí
  • žáky podle učitelů nejvíce motivuje k zájmu o minulost sledování filmů s historickou tematikou. Velmi podněcující je i svědectví pamětníků a návštěva významného místa, muzea či výstavy

„Výzkum ukázal erudovanost a velké nasazení učitelů dějepisu a zároveň potvrdil, že dnešní žáci jsou pod velkým vlivem masovým médií a především internetu, naopak v četbě odborné a krásné literatury mají značné mezery,“ komentuje náměstek pro regionální školství Jindřich Fryč.

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy chystá dokončení průběhu kurikulární reformy v podobě standardů rámcových vzdělávacích programů, mezi kterými budou i standardy pro dějepis. MŠMT již dnes doporučuje ředitelům a ostatním pedagogům základních a středních škol věnovat náležitou pozornost výuce dějin 20. století, a to s důrazem na vzdělání žáků v problematice moderních, zejména nejnovějších dějin. Toto doporučení reaguje na současný nárůst extremistických a nedemokratických politických tendencí a zároveň reaguje na aktuální a naléhavé požadavky současnosti.

Tendence výuky dějin s ohledem na zahraniční vzory a modely:

  • preferovány jsou dějiny 20. století (zejména historie po roce 1945), naopak redukovány jsou postupně dějiny pravěku a starověku (u nás je tradiční obliba těchto epoch, protože nejstarší dějiny nebyly pod tak silným ideologickým tlakem)
  • důraz je kladen na dějiny kulturní, sociální, hospodářské a na dějiny tzv. každodennosti, které by měly být v rovnováze s dějinami politickými. Vyváženost by měla být zachována také na úrovni historie lokální, regionální, národní, evropské a globální
  • nové pojetí historie a školního dějepisu vychází z teorie tzv. multiperspektivy – mnohostranného výkladu dějin. V úvahu se tak berou také jiné názory, než jsou obecně platná a známá paradigmata
  • pozornost je soustředěna také na mimoevropské geopolitické a kulturní celky, především na ty, které jsou ohnisky konfliktů (Blízký východ) a žáci o nich denně slyší v médiích
  • opomíjeny nejsou ani dějiny minorit a odlišných etnických skupin, dějiny žen a dětí, historie proměn vztahu lidstva k životnímu prostředí (environmentální dějiny)