Publikujeme text Michaely Endrštové a Šárky Mrázové, který shrnuje situaci českého školství s ohledem na nedostatek pedagogů ve školách, dopady a chystané změny v oblasti inkluze a diskusi kolem obědů zdarma pro chudé děti. Text vyšel 27. 12. v Hospodářských novinách.
Učitelé stárnou a odcházejí do důchodu, ale na jejich místa nenastupuje dost nových. V blízké budoucnosti tak budou českým školám chybět tisíce pedagogů.
„Nadpoloviční většina těch současných je starší sedmačtyřiceti let,“ upozorňuje předseda školských odborů František Dobšík. Nízké platy nemohou nové učitele nalákat, vláda proto slibuje více peněz. Školy ale trápí i další věci, jako je zavádění inkluze nebo modernizace plánů, podle kterých se děti učí.
Přesné statistiky, kolik pedagogů skutečně chybí, zatím neexistují. Největší poptávka je ale po učitelích prvního stupně základních škol, ředitelé hledají také angličtináře, fyzikáře nebo matikáře. Podle Petry Mazancové, předsedkyně Učitelské platformy, nedostatek příští rok zesílí. Ředitelé podle ní už letos učitele sháněli, kde se dalo, někdy i na internetových bazarech. Inzerát se objevil třeba na serveru Bazoš.cz.
Vláda se zavázala zvednout učitelům platy do roku 2021 minimálně na 150 procent jejich průměrné mzdy z roku 2017. Premiér Andrej Babiš (ANO) navíc slíbil, že dostanou přidáno už od letošního září, k tomu ale nedošlo. Přislíbených peněz se dočkají až v lednu. „Usnesení vlády o zvýšení platů od září bylo pouze doporučující,“ vysvětloval Babišův stranický kolega, ministr školství Robert Plaga na předvánočním setkání s novináři.
Mzdy se tak od ledna učitelům zvýší o 15 procent, deset půjde k základu platu, pět na odměny. Uklízečky, kuchařky a školníci dostanou přidáno deset procent. Další růst platů se Plagovi zatím vyjednat nepodařilo.
Přes současné zvyšování však patří učitelské platy v Česku stále mezi nejnižší v zemích Evropské unie, upozorňuje ekonom think-tanku IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR Daniel Münich.
Řešit nedostatek vyučujících se ministerstvo školství snaží i jinak. Do výuky plánuje zapojit více odborníků z praxe. Chystá novelu zákona, která má zmírnit podmínky pro doplnění pedagogického vzdělání, jež zákon vyžaduje od lidí, kteří chtějí učit. Pomoci by měla hlavně středním odborným školám. Plaga ale tvrdí, že odborníci by měli zamířit i na druhé stupně základních škol. „Je to nutný krok, pokud tam chceme dostat nové lidi,“ říká ministr. Změny ale musí nejdřív prosadit. „Bude to jeden z prvních úkolů roku 2019,“ prohlašuje.
Snahy současného ministra kladně hodnotí i Kateřina Valachová (ČSSD), která resort vedla do června loňského roku. Upozorňuje, že rozpočet se už potřetí rekordně zvýšil, stejně tak i platy. „Podařilo se obhájit reformu financování. Učitelé uvidí zvýšení platu na výplatní pásce a nebudou o tom slyšet jen v televizi,“ komentuje situaci. Varuje ale, že na dostatečné ohodnocení pořád čekají třídní učitelé, dořešena není ani podpora začínajících učitelů.
Kromě platů se letos ve školství výrazně řešila i inkluze, tedy společné vzdělávání dětí se speciálními potřebami. Plaga se zavázal, že prověří, jak inkluze zavedená od září 2016 funguje. Od poloviny roku připravuje vyhlášku, která by zavedené opatření měla upravit. Na otázky, kdy bude hotova, však konkrétněji neodpovídá.
Děti se zvláštními potřebami mají mít ve třídě asistenta, což ale stojí dost peněz a znamená to i velkou administrativní zátěž. Nová vyhláška to má řešit. „Záměrem je, aby v případech, kdy dochází k nadužívání asistenta pedagoga, mohl být asistent sdílen,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Asistenti pedagoga celkem ročně stojí až 1,3 miliardy korun.
Ohlášený záměr však kritizuje vzdělávací organizace EDUin. „Jde o snahu ušetřit stovky milionů tam, kde chybí desítky miliard. Systém veřejného vzdělávání je decimován dlouhodobým podfinancováním a populistický tlak na úspory v inkluzi je nesmyslný,“ říká Bohumil Kartous z EDUin.
Letošní šetření Univerzity Palackého ukazuje, že díky inkluzivní reformě a přítomnosti asistentů se učitelům ve třídách zlepšily pracovní podmínky. Právě proto, že s problematickými žáky jim pomáhají asistenti. Reformu chválí i některé nevládní organizace. „Samozřejmě to neznamená, že situace je ideální. Stále existují bariéry, jako je velký počet žáků ve třídách, zbytečná byrokracie, nízké platy asistentů a také problémy v podobě oddělování romských dětí od většiny,“ vysvětluje Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF.
Diskutovanou změnou letos byla také revize rámcově vzdělávacích programů, tedy úprava plánů, podle kterých se vyučuje a kterým se dříve říkalo osnovy. Podle Plagy mají nové programy „provzdušnit“ učivo. Školským organizacím však vadí, že až na výjimky, které občas uniknou do médií, nejsou známy podrobnosti. Dlouho například nebylo jasné ani složení odborníků, kteří revizi provádějí.
„Start revize vzdělávacích programů se nepovedl. Není přece třeba je revidovat, je třeba školy a učitele naučit s nimi správně zacházet. Proč je navíc připravují ti, kteří ve školách vůbec neučí – akademici z pedagogických fakult -, mi rozum nebere,“ říká školní psycholog Robert Čapek.
Spolek Pedagogická komora kvůli tomu napsal otevřený dopis politikům, ve kterém vyzývá mimo jiné k zapojení učitelských sdružení. Svůj podpis pod něj připojilo již téměř tři tisíce učitelů.
Koncem roku se navíc objevila témata, která vyvolala značný odpor odborníků. Asociace krajů přišla s tím, že je třeba snížit počet neúspěšných maturantů. Řešit to chce přísnějšími přijímacími zkouškami na maturitní obory, navrhla zavedení minimální bodové hranice pro přijetí uchazečů na školu.
Proti je ministr Plaga, Česká školní inspekce, školské organizace i spolky, které sdružují učitele. Například ředitel výzkumné společnosti Kalibro David Souček označil tento nápad za nešťastný. „Svědčí o tom, že zásahy do vzdělávacího systému se u nás bohužel stále dělají na základě dojmů a velmi zjednodušených představ,“ míní Souček.
Návrh hejtmanů už ministr školství odmítl, podle něj je třeba najít komplexnější řešení. Kraje ale na změnu přijímaček tlačí dál a snaží se přesvědčit politiky, aby návrh podpořili.
Větší šanci na prosazení ve vládě má návrh na obědy pro děti zdarma. O tento nápad se přetahují obě vládní strany, tedy ANO i ČSSD. Mluví o něm premiér Babiš, poslancům ho předložila exministryně Valachová.
Není ale zatím jasné, zda by oběd bez placení dostávaly i děti z jiných než chudých rodin. Podle údajů za minulý školní rok by rodiny mohly ušetřit až 7750 korun ročně. Proti takovému opatření ale protestuje opozice, která ho označuje za populistický tah.