Priority českého předsednictví v Radě EU představilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na Kulatém stolu. Ústředními tématy, která zazněla ve čtyřech panelech na kulatém stolu v Národní technické knihovně, jsou oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu, regionálního školství a mládeže. Kulatý stůl zahájil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík společně s ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem a ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou.
Záznam z Kulatého stolu je k dispozici na platformě SlidesLive
Vzdělávání
V oblasti vzdělávání je základním strategickým nástrojem nový strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě do roku 2030, který především posiluje vzájemnou spolupráci mezi členskými státy a měl by vést k vytvoření tzv. Evropského prostoru vzdělávání, který je založen na šesti pilířích: 1) Kvalitní vzdělávání; (2) Sociální začleňování ve vzdělávání a genderová rovnost; (3) Ekologická a digitální transformace; (4) Zacílení na kvalitu učitelů a pracovníků ve vzdělávání; (5) Posílení evropských vysokoškolských institucí; (6) Posílení geopolitické dimenze Evropy. Právě z těchto pilířů vyplývají i priority českého předsednictví, kterými jsou Digitální vzdělávání a iniciativa „Cesty ke školnímu úspěchu“. V oblasti digitálního vzdělávání se plánujeme zaměřit především na digitální well-being, což je relativně neprozkoumané téma, které perfektně doplňuje současné iniciativy jak na evropské, tak na domácí půdě. Na toto téma připravujeme návrh Závěrů Rady, což je nelegislativní dokument, který připravuje předsednictví a je schvalován v rámci Rady EU, kde jsou zastoupeny všechny členské státy. Digitální well-being je relativně nové, dosud neprozkoumané téma, které nabývá na důležitosti vzhledem k masovému průniku nových technologií do života dětí a mladých lidí a také vzhledem k dopadům pandemie na vzdělávací systémy. Zásadní v tomto ohledu byla zkušenost s přechodem škol na distanční výuku. Na úrovni EU existuje řada iniciativ k digitálnímu vzdělávání, souhrnně jsou tyto iniciativy popsány v Akčním plánu digitálního vzdělávání 2021–2027. Návrh Doporučení „Cesty ke školnímu úspěchu“ by měla Komise představit v druhém čtvrtletí tohoto roku. Jedná se o inciativu, která také vyplývá ze zmíněných pilířů. Toto doporučení by se mělo zaměřit na zlepšení základních dovedností, 2) zvýšení počtu mladých lidí s dokončeným středoškolským vzděláním, 3) omezení předčasných odchodů ze škol.
Mládež
Základním rámcem pro stanovení priorit českého předsednictví v oblasti mládeže je nová EU Strategie pro mládež na roky 2019–2027, která je postavena na třech principech: 1) zapojování (participace mládeže), 2) propojování (solidarita, dobrovolnictví a vzdělávací mobilita) a 3) posilování mladých lidi (práce s mládeží). Priority českého předsednictví vychází zejména z nového tříletého Akčního plánu Evropské komise pro naplňování nové EU Strategie pro mládež (2022-2024) a z 9. cyklu Dialogu EU s mládeží, který vychází z naplňování tzv. „Evropských cílů mládeže“. ČR se spolu s Francií a Švédskem podílí na realizaci 9. cyklu Dialogu EU s mládeží. Společně jsme si zvolili kombinaci Evropských cílů mládeže „Udržitelná zelená Evropa“ a „Otevřená společnost“. Mottem našeho cyklu, na jehož výběru se podíleli mladí lidé, je “Engaging together for a sustainable and inclusive Europe”. Hlavním nástrojem pro realizaci cyklu Dialogu jsou předsednické konference mládeže, za českého předsednictví proběhne konference 11. až 13. července 2022. Cyklus je realizován prostřednictvím národních konzultací v členských státech EU a projednání daných témat na zmíněných Evropských konferencích mládeže pod každým předsednictvím. Na principu propojování a zmíněných cílech mládeže je pak založena priorita českého předsednictví, která se zaměří na mezigenerační dialog a solidaritu. Na toto téma připravujeme návrh Závěrů Rady. Cílem je zaměřit se na mezigenerační solidaritu a spravedlnost prostřednictvím mezigeneračního dialogu za účelem poskytnutí více prostoru a příležitostí pro mladé lidi, aby mohli přispívat k budování soudržných společností. Jedná se o relativně nové, dosud neprozkoumané téma na úrovni Rady EU, jehož význam v souvislosti se vzrůstajícím klimatickým aktivismem mladých lidí a s novými hrozbami pandemických krizí (COVID-19).
Výzkum a vývoj
V oblasti výzkumu a vývoje se ČR plánuje zaměřit především na téma synergií mezi Evropskými strukturálními a investičními fondy, rámcovými programy EU pro výzkum a inovace, dalšími programy EU a národními zdroji a na téma výzkumné infrastruktury, přičemž k tomuto tématu předloží návrh Závěrů Rady. Rámcovými politickými dokumenty, z nichž bude české předsednictví vycházet, co do směřování tvorby politiky Evropského výzkumného prostoru (ERA), jsou Doporučení Rady k Paktu o výzkumu a inovacích v Evropě a Závěry Rady o budoucím řízení Evropského výzkumného prostoru, jež zahrnují politickou agendu ERA na období let 2022–2024 a výčet celkem 20 ERA Actions, jež jí rozpracovávají na úrovni individuálních iniciativ k provádění členskými státy EU.