Novela školského zákona přinese spravedlivější systém podpory dětí se speciálními potřebami. Zároveň však hrozí, že bude zajišťovat přísun žáků do praktických škol.
Ministerská novela školského zákona, která míří k projednání do vlády, obsahuje problematickou pasáž, která umožní zařazovat do praktických škol i ty žáky, kteří žádné zdravotní postižení nemají. Přičinila se o to petice za zachování současného počtu praktických škol. Pokud zákon projde v této podobě, ponesou nepříznivé důsledky zejména romské děti.
Hlavním přínosem novely školského zákona je zrušení diagnostických nálepek a férovější finanční podpora škol, které děti s handicapy vzdělávají. V rámci vnějšího připomínkového řízení se však podařilo prosadit formulaci, díky níž bude naddimenzovaná síť praktických škol existovat v České republice i nadále. Bez ohledu na to, že znevýhodněné děti potřebují pouze podporu, aby svůj handicap vyrovnaly, a nikoli vzdělávání podle redukovaných osnov, jež je diskvalifikuje na celý život.
Ministerská vyhláška z roku 2011 zamezila tomu, aby do praktických škol, které jsou určené dětem se zdravotním postižením, byly zařazovány i děti bez postižení. Ministerstvo tak reagovalo na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který poukázal na to, že romské děti jsou do speciálních a praktických škol umisťovány významně častěji, než odpovídá podílu dětí s postižením v populaci.
Navrhované znění paragrafu 183 však umožňuje vrátit se k praxi před rokem 2011. Do praktických škol tak budou posílány i děti s IQ nad 70, které nejsou mentálně postižené, ale např. pouze dyslektické a s podporou by se mohly vzdělávat v běžné škole a pokračovat ve vzdělávání na vyšším stupni. O diagnóze však rozhodují speciálně-pedagogická centra, která jsou součástí praktických škol, a umožní, aby tyto školy měly i nadále naplněnou kapacitu a zajištěnou existenci do budoucna.
§ 183 odst. 8
(8) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami a autismus. Posouzení mentálního postižení dítěte nebo žáka pro účely tohoto zákona vždy vychází z kombinace hodnocení intelektu s hodnocením kognitivních, adaptivních a paměťových funkcí dítěte nebo žáka.
Lenka Felcmanová, místopředsedkyně ČOSIV, řekla: „Úprava znění odstavce 8 v paragrafu 183 školského zákona nás vrací zpátky do stavu před rokem 2011. Opět bude možné posílat do ZŠ praktických i děti, které by se s podporou mohly vzdělávat v běžné škole a následně se uplatnit na trhu práce. Namísto toho ponesou nálepku mentálního postižení po celý život. Přidělení diagnózy nebude podléhat doposud platným závazným kritériím, ale bude vycházet ze subjektivního posouzení konkrétním poradenským pracovníkem. To vidím jako závažný problém zejména u speciálně pedagogických center, která jsou se ZŠ praktickými institucionálně propojena.“