Krátká studie s názvem Být či nebýt učitelem: platy českých učitelů pohledem nákladů ušlých příležitostí a širší souvislosti uvádí do reálných souvislostí všeobecně rozšířenou představu, že učitelské platy jsou slušné, protože se vyhouply nad průměr. Studie dále komentuje dlouhodobé důsledky nízkých platů ve školství a nízkých investic do oblasti vzdělávání obecně.
Studie vznikla v rámci think tanku IDEA při CERGE-EI (projektu Národohospodářského ústavu AV ČR), a jejími autory jsou Daniel Münich a Jan Straka. Studie upozorňuje na dlouhodobě nízkou úroveň učitelských platů a vysvětluje, že nelze vycházet jen z toho, že v současné době jsou učitelské platy nad průměrem České republiky. Pokud chceme zajistit, aby se o práci ve školství zajímali kvalitní absolventi, musíme učitelské platy porovnávat s platy ostatních zdejších vysokoškoláků s obdobnou délkou praxe.
Autoři studie spočítali, že 70–90 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců pobírá vyšší plat než průměrný učitel. V tomto srovnání se ukazuje, že například učitel po patnácti letech praxe má v průměru poloviční plat než jeho kolega z ročníku, který si nevybral profesi učitele. V tomto ukazateli patříme mezi zeměmi OECD k nejhorším. Hůře jsou na tom už jen Island, Maďarsko a Slovensko.
Studie dokládá, že tento fakt má zásadní vliv na to, kdo má zájem o vykonávání učitelské profese, a podprůměrné výsledky vzdělávacího systému prokazatelně snižují výkonnost ekonomiky v České republice.