Otázky a odpovědi ke společnému vzdělávání

K úpravám vzdělávacích obsahů stanovených v ŠVP dochází v IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně (týká se žáků s lehkým mentálním postižením). To znamená části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů lze nahradit jinými vzdělávacími obsahy nebo nahradit celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich vzdělávacím možnostem. Tedy v zásadě budou provedeny stejné úpravy, jaké nyní provádí ZŠ speciální. Liší se pouze v tom, že nyní je bude muset provádět učitel ZŠ s "podporou" s 25-30 žáky. Je to tak?

Váš dotaz není jasný, vzdělávací program RVP ZŠS se nemění, bude i nadále platný ve stejném znění. Máte na mysli pravděpodobně nikoliv ZŠ speciální, ale školu základní –praktickou. Počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě běžné třídy základní školy, stejně jako počet žáků třídy podle §16 odst. 9 upravuje vyhláška č. 27/2016 Sb. Podle počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se na každého z nich snižuje počet žáků ve třídě o dva.(upraveno prováděcí vyhláškou o ZŠ)

Dotaz se pravděpodobně týká nahrazení obsahu některého vzdělávacího oboru obsahem jiného vzdělávacího oboru v rámci podpůrných opatření třetího stupně. Na doporučení školského poradenského zařízení je možné například nahradit vzdělávací obsah druhého cizího jazyka vzdělávacím obsahem prvního cizího jazyka nebo předmětem speciálně pedagogické péče či obsahem tématu Člověk a svět práce.

Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení ŠPZ speciálně pedagogická a pedagogická intervence. Počet vyučovacích hodin předmětů speciálně pedagogické péče je v závislosti na stupni podpory stanoven prováděcím právním předpisem. Časová dotace na předměty speciálně pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace. Prosím o praktický příklad, které hodiny v rámci výuky budou nahrazeny předměty speciálně pedagogické péče. Budou na ně docházet děti např. místo matematiky nebo budou zde odpoledne tyto předměty pro žáky zařazeny "navíc"?

Počet hodin předmětů speciálně pedagogické péče bude stanoven ŠPZ pro konkrétního žáka na základě doporučení ŠPZ, podle stupně podpůrných opatření. Více informací lze nalézt ve vyhlášce č. 27/2016 Sb.

Příklad: Hodiny z disponibilní časové dotace, které jsou v rozvrhu třídy využity k výuce českého jazyka, budou pro žáka s přiznaným podpůrným opatřením využity v rámci jeho IVP k zařazení předmětu speciálně pedagogické péče jako je např. logopedická péče.

Specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jakými jsou například: dělení a spojování hodin, prodloužení základního vzdělávání na 10 let, odlišná délka vyučovacích hodin.

Jak bude realizována odlišná délka vyučovací hodiny v rámci třídy s 30 dětmi? Pokud budou hodiny spojovány, znamená to, že vyčleníte tyto děti se speciálními potřebami do jiné třídy? Potom nevidím důvod, proč se dále nemohou vzdělávat ve škole speciální.

Spojování hodin je možností, kterou mají školy danou § 26 školského zákona, není nutně spojena s úpravou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale je možná i pro tyto žáky.

Citace ze školského zákona: Rámcový nebo akreditovaný vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat.

Celý plán pouze jakoby kopíruje vzdělávací plán pro speciální školy, avšak snaha je jen integrovat do vzdělávacího procesu běžné školy. Problém vidím zejména v tom, že takový plán je nerealizovatelný při počtu 30 žáků ve třídě, kdy každá třetina třídy bude mít jiné výstupy vzdělávání, jinou délku vyučovací hodiny, jiné předměty.

V ČR existují pro základní vzdělání pouze dva rámcové programy a to program pro ZŠ RVP ZV a RVP základní škola speciální pro středně těžce a těžce mentálně postižené. Není tedy zřejmé, co myslíte vaším sdělením. Protože tzv. školy speciální vzdělávají dnes žáky s různými druhy zdravotních postižení podle RVP ZV s výjimkou, kterou jsme uvedli. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami umožňuje také snižování počtu žáků ve třídě, současně je limitován i počet vzdělávaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na třídu (4-5) anebo pokud není například ve spádové škole možnost dělit třídy a využívat menšího počtu žáků na třídu, pak je možné v těchto případech například posílit podpůrná opatření o personální podporu - například 0,5 úvazku dalšího pedagogického pracovníka.

Tudíž celá novela pouze zkopírovala obsah vzdělávání speciálních škol a zařadila jej do běžné výuky, která bude běžet souběžně, je to tak?

Není tomu tak. Novela školského zákona zejména posílila možnosti podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou již dnes běžně v základních školách vzděláváni v podobě podpůrných opatření s normovanou finanční náročností (nárok ze zákona).

Z nové Vyhlášky č. 27, §23 - Přezkoumání podmínek, odst. 1) - vyplývá, že i žáci s LMP (i ti ostatní dle §16 odst. 9) jsou vyhodnocování (vyšetřeni) rok po zařazení nebo převedení a další vyhodnocení nejpozději do 2 let od předešlého vyhodnocení. Na setkání s PhDr. Zapletalovou na NÚV 26. 1. vyplynulo, že by žáci s LMP měli být každý rok přešetřeni /každoroční rediagnostika/. Z výše uvedeného paragrafu však toto nevyplývá. Prosím tedy o objasnění - s odkazem na paragraf vyhlášky - jak toto tedy v praxi realizovat.

Je třeba vycházet z §20, doporučení je platné po dobu v něm stanovenou, zpravidla nejvýše na dobu 2 let; v případě doporučení zařazení žáka do školy pro žáky s mentálním postižením nejdéle po dobu 1 roku, nejedná-li se o žáka se středně těžkým nebo těžkým mentálním postižením. Tam platí doporučení dva roky. Z toho tedy vyplývá platnost doporučení = 1 rok a následně po roce se vyhodnocuje, nakolik jsou zvolená podpůrná opatření pro žáka vhodná, případně, zda bude třeba zvolit jiná.

Můj bratr navštěvuje Střední školu Živnostenskou v Sokolově. Má posudky, že je dysgrafik a dyslektik se sníženou schopností pozornosti a učení. Bohužel, moc na to neberou ohledy. Děkuji za odpověď.

Stávající praxe škol je taková, že školské poradenské zařízení vyhodnotí charakter speciální vzdělávací potřeby žáka a doporučí, jak má škola postupovat ve výuce a v hodnocení žáka, případně může doporučit i nápravy SPU. Pokud má Váš bratr obtíže v psaní a čtení takového rozsahu, že to ovlivňuje průběh jeho vzdělávání a ŠPZ doporučilo úpravu postupů výuky a hodnocení, pak škola postupuje v rozporu se zákonem a prováděcí vyhláškou. Jedinou možností je obrátit se na ČŠI. Obdobná pravidla budou platit i po 1. 9. 2016, pouze popis obtíží bude pro školu podrobnější, rejstřík podpůrných opatření bude širší. Současně může žadatel o vyšetření nově požádat o revizi závěrů ŠPZ, pokud se bude domnívat, že neodpovídají objektivním potížím žáka.

Píšete, že na 1. stupni základní školy bude probíhat vzdělávání dle ŠVP, které bude v souladu s upraveným RVP nejpozději od 1. 9. 2018 s individuálním vzdělávacím plánem, který vychází z platného ŠVP. Právě letopočet je pro nás důležitý, pokud máme do září napsat alespoň pro první stupeň pro nás úplně nový ŠVP podle upraveného RVP pro ZŠ. Dosud jsme měli ŠVP vycházející z přílohy pro LMP.

Datum definitivního zrušení přílohy pro vzdělávání žáků s LMP se bude odvíjet od vzdělávání žáků, kteří budou k 1. 9. 2016 na druhém stupni ZŠ- tedy 6. až případně 10. třída. Podle přílohy se budou tito žáci nadále vzdělávat na druhém stupni ZŠ, tedy nejpozději do roku 2021.

Na 1. stupni ZŠ bude probíhat vzdělávání dle upraveného RVP ZV od 1. 9. 2016, s využitím individuálního vzdělávacího plánu. Školy budou mít dostatečně dlouhé období na zapracování změn do svých ŠVP, kdy úpravy by měly být zapracovány nejpozději do dvou let, tedy do roku 2018.

Plánuje se vytvoření prováděcího předpisu, který bude řešit vzdělávání nemocných a zdravotně oslabených dětí a žáků včetně zabezpečení výchovně vzdělávacího procesu ve školách při zdravotnických zařízeních? Bude tento prováděcí předpis obsahovat výčet konkrétních typů škol, včetně škol při zdravotnických zařízeních (viz. §5, písm. h Vyhlášky č. 73/2005 Sb.)? Bude stanoven minimální počet žáků potřebných pro zřízení školy při zdravotnickém zařízení? Bude stanoven počet žáků ve třídě při zdravotnickém zařízení?

Vzhledem k tomu, že školský zákon v §16 odst. 9 nehovoří o této specifické skupině dětí a škol, jsou školy při nemocnicích považovány za školy se specifickým režimem, budou tak ošetřeny v prováděcích vyhláškách např. o základní škole. Ustanovení upravující vzdělávání žáků ve školách při zdravotnických zařízeních budou obdobná ustanovením ve vyhlášce č.73/2005 Sb.

Prosíme vás o informaci, týkající se pracovní náplně asistenta pedagoga, konkrétně podpory v oblasti zajištění hygieny. Vyhláška mezi hlavní činnosti asistenta pedagoga zařazuje nezbytnou pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze. Kdo poskytne podporu při osobní hygieně (WC, mytí, přebalování), pokud škola v této oblasti pomoc odmítá?

Rámcový obsah činností asistenta pedagoga je uveden v prováděcí vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání žáků nadaných, v § 5. Vyhláška hovoří o nezbytné pomoci při sebeobsluze žáka. Současně je rámec pro náplň práce asistenta pedagoga uveden v nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Školské poradenské zařízení (nejčastěji SPC) bude v doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami upřesňovat rozsah nezbytných činností asistenta pedagoga. V rámci kompenzačních pomůcek by pak škola mohla být dovybavena technickými zařízeními (zvedák), která usnadňují manipulaci za tímto účelem.

Upřesnění k obsahu činností asistenta pedagoga najdete také v metodickém doporučení k práci AP, na stránkách www.nuv.cz.

Samotná náplň práce je tedy věcí ředitele školy, který musí v činnostech AP také zohlednit pregraduální přípravu asistenta, velikost úvazku a další okolnosti spojené s vytvářením vlastní náplně práce.Pokud by náročnost práce překračovala hranice sebeobsluhy, pak je možná také přítomnost osobního asistenta ve škole.

Mohou se v jedné třídě středního odborného učiliště kombinovat žáci s mentálním postižením s žáky s jinou vývojovou poruchou? Zajímá mě, jestli mohou být dva žáci s mentálním postižením a 4 žáci s vývojovou poruchou v jedné třídě podle nové vyhlášky? Vztahuje se § 19 odst. 4 vyhlášky i na třídu středního odborného učiliště?

V §19 odst. 5 prováděcí vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se říká: „Ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle §16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení.“

Toto ustanovení současně předpokládá, že žáci s lehkým mentálním postižením mohou mít v kombinaci i jiné postižení, a pak toto ustanovení neplatí pro tyto kombinace.

§19 odst. 4 vyhlášky platí i pro žáky středních škol a vyplývá z něho, že žádná další omezení ve vztahu ke kombinování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zdravotním postižením pro žáky středních škol neplatí.