Pouze 8 učitelů z více než tisícovky, kteří byli obětí kyberšikany, by uvažovalo o sebevraždě nebo o sebepoškozování. Kybernetickou agresi přitom zažívá každý pátý učitel. Potvrzují to výsledky Národního výzkumu kyberšikany českých učitelů, který byl zrealizován ve spolupráci se společnostmi O2 Czech Republic a Seznam.cz v prvním pololetí letošního roku. Zapojilo se do něj více než 5 100 učitelů základních a středních škol ze všech krajů ČR. Kybernetické útoky na učitele se nejčastěji odehrávají na sociálních sítích.
„Kyberšikana je druhem verbální agrese a její dopad na oběť je především psychický, ale zasahuje také rovinu fyziologickou a behaviorální,“ vysvětluje Kamil Kopecký z pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Kyberšikana učitelů je pro veřejnost tabu. Národní výzkum zaměřený na kyberšikanu učitelů je pro českou společnost přínosem, protože nám pomůže na toto téma otevřít potřebnou diskuzi,“ okomentoval výzkum ředitel lidských zdrojů O2 Czech Republic Ctirad Lolek.
Nejběžnější emoční reakcí na kyberšikanu je zejména vztek, který potvrdilo téměř 21 % obětí, následován smutkem a pocitem nejistoty. V 8 % případů pak učitelé pociťovali nechuť chodit do práce a v 6 % případů také nedůvěru k ostatním – jak studentům, tak kolegům. Velmi častou fyziologickou reakcí jsou u učitelů především poruchy spánku, které potvrdilo přes 18 % obětí, následované bolestmi hlavy (12 %) a břicha (6 %).
Sebepoškozování či dokonce sebevraždy jsou výjimečné
Bylo zjištěno 8 případů z 1118 obětí kyberšikany, kdy by učitel uvažoval o sebevraždě nebo o sebepoškozování. „Sebevražedné sklony jsou spíše výjimečné, přesto jsou mediálně nejatraktivnější a značně zkreslují rozšíření kyberšikany v populaci učitelů,“ myslí si Kamil Kopecký.
Lze říci, že čím déle útok na oběť trvá, tím je jeho dopad vážnější. V rovině emocionální totiž dlouhodobější agrese vyvolává změny nejenom v jednorázových afektech, které poměrně rychle odezní, ale také ovlivňuje dlouhodobější nálady. Řada z učitelů potvrzuje fyziologický dopad útoků na ně samotné např. poruchy spánku, bolesti hlavy nebo snížení imunity. „Učitelé, kteří zažívali kybernetickou agresi po delší dobu, rovněž potvrzují zvýšený nárůst konfliktů s okolím – např. s rodinou, spolupracovníky, nadřízenými, žáky či studenty apod.,“ uvádí Kamil Kopecký.
Škola by měla učitele podpořit, i když útoky probíhají mimo ni
V případě, že šikana nebo kyberšikana zaměřená na učitele probíhá mimo školní prostředí, nemůže škola viníky útoku potrestat. „Škola by měla učitele podpořit a nabídnout mu možnost řešit problém jinak, třeba může podat civilní žalobu či jít do trestněprávního řízení. Může se například obrátit se na policii s podezřením ze spáchání trestného činu pomluvy, násilí proti skupině obyvatel či jednotlivci,“ dodává Kamil Kopecký.