V médiích se s železnou pravidelností objevují články, které kritizují školní jídelny. Prý se tam podává převážně tzv. UHO, které se střídá s UČO, znalosti kuchařek o správných způsobech stravování jsou chabé a vybavení je z doby "krále Klacka".
A různé gastro a kulinářské organizace se předhánějí v tom, kdo celý tento „binec“ napraví, respektive se spíše předhánějí v tom, kdo se na tématu více mediálně přiživí, protože je pro novináře přitažlivé. Chtěl bych se proto školních jídelen a zejména jejich personálu důrazně zastat, protože situace už dávno není taková, jak se v médiích píše. Naprostá většina školních jídelen dělá maximum, aby se školní děti stravovaly co možná nejkvalitněji.
Naposledy se o školní jídelny a jejich personál otřel článek Seznam Zpráv s chytlavým, leč klamavým titulkem Konec školních jídelen. Buď zaniknou, nebo se změní na školní restaurace. Proč klamavý? Protože školní jídelny nezaniknou ani si nebudou měnit název na restaurace. V textu se také píše, že podporujeme projekt Máme to na talíři a není nám to jedno. Ani to není pravdou. Pouze o něm vedeme diskusi v rámci pracovních skupin ke školnímu stravování.
Resort školství je v oblasti školní stravování velmi aktivní a snaží se podporovat dobrou praxi. Zástupci ministerstva se pravidelně účastní konferencí ke školnímu stravování, vydali jsme Almanach kvality školního stravování a také metodiku k jeho kvalitě. Pojďme se ale na datech z tematické zprávy ke kvalitě školního stravování České školní inspekce z roku 2017, kterou hodlá inspekce v dohledné době aktualizovat, podívat, jak na to naše školní jídelny vlastně jsou – a ptejme se, jestli níže uvedená data splňuje např. i naše oblíbená restaurace.
Až 80 % školních jídelen zajišťuje odborný rozvoj pracovníků, které vysílá na různé školící akce týkající se výživy a moderních způsobů stravování. Více než 80 % zařízení je dostatečně vybaveno pro poskytování školního stravování, více než čtvrtina jich je vybavena nadstandardně. Dvě třetiny zařízení využívají při přípravě pokrmů moderní technologie umožňující dosahovat vyšší kvality stravy. Pro všechna zařízení je podstatným hlediskem při nákupu potravin kritérium kvality a více než 70 % zařízení využívá potraviny z regionálních zdrojů. Přibližně 80 % zařízení sestavuje jídelníčky se zřetelem na plnění výživových norem a podle nutričních doporučení ministerstva zdravotnictví. Téměř všechna zařízení poskytují strávníkům doplňky stravy (saláty, deserty apod.). Vzrůstá počet zařízení, která poskytují strávníkům i dietní stravování. Významná většina zařízení vyhodnocuje efektivnost své činnosti a spokojenost strávníků. Většina zařízení se podílí na výchově dětí a žáků ke zdravému životnímu stylu.
Vzhledem k tomu, že z titulu své funkce po školách jezdím, tak mohu říct, že většina škola se snaží zajišťovat stravování dětí a žáků na co nejvyšší úrovni, využívají sezónní potraviny, od místních pěstitelů a chovatelů, zavádějí nové formy přípravy jídel, tak aby strávníkům připravili co nejkvalitnější pokrmy. Osobně jsem se s „UHO“, jak se píše v článku, v posledních letech nesetkal.
Jan Mareš
náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy